Fialův výbuch v Otázkách Václava Moravce oživil vzpomínky na Jakeše

Někdejší vystoupení Milouše Jakeše na komunistickém aktivu v Červeném Hrádku v létě roku 1989 v očích občanů tehdejšího Československa definitivně obnažilo neschopnost tohoto generálního tajemníka ÚV KSČ naši zemi jakkoliv a kamkoliv vést. Pasáže z uniklého projevu kolovaly pokoutně mezi lidmi, kteří se bavili „hláškami“ o brojlerech, komunistech jako kůlech v plotu nebo o „hodné holce“ Zagorové. Přestože Jakešův projev obsahoval na svou dobu i odvážné pasáže kritiky centrálního řízení ekonomiky i poměrů v Sovětském svazu, generální tajemník se veřejně zesměšnil, což je nejhorší, co se může politikovi stát.

Katastrofa v OVM

Něco podobného se v neděli 17. listopadu stalo předsedovi ODS a českému premiérovi Petru Fialovi. Způsob komunikace a jeho veřejná vystoupení v posledních měsících, zvláště po sérii porážek ve volbách (do EP, krajů i Senátu), naznačuje, že se ocitá pod mimořádným tlakem, který je způsoben několika faktory: Stále pravděpodobnější porážkou ve sněmovních volbách na podzim příštího roku, klesající podporou ODS, respektive koalice Spolu, a selháním v zahraniční politice, kde začíná i sám „světový vůdce“ hrát zcela okrajovou roli. Stačí připomenout, že i nový eurokomisař nenáviděného Slovenska získal silnější portfolio, než náš Jozef Síkela, který bude mít na starosti vztahy s koloniemi. Navíc po porážce amerických Demokratů, na jejichž vítězství celá naše diplomacie čtyři roky sázela a investovala do ní veškeré své politické i ekonomické úsilí, se stal hlavním evropským spojencem budoucího amerického prezidenta Trumpa maďarský premiér Viktor Orbán.

Ve Sněmovně leží skandálně amatérský deficitní návrh rozpočtu pro rok 2025. Od 1. ledna čeká na střední třídu, na kterou verbálně vládní koalice míří, další zvyšování povinných odvodů a byrokratické zátěže… Není tedy divu, že Petr Fiala zaměňuje porážku za vítězství a místo věcné realistické politiky jako kolovrátek opakuje bizarní a nefunkční mantru „Antibabiš“ a „Patřímenazápadismus“.

Výsledkem toho pnutí byl jeho nekoordinovaný a bláznivý výstup v České televizi, kde voličům sliboval, že pokud mu dají možnost ještě čtyři roky vládnout, budou mít platy jako v Bavorsku či Rakousku. Že u nás vzniknou velké firmy, univerzity budou na čele, a nebudeme montovnou. A pokud Fialovi další mandát nedáme, budeme se prý potácet někde mezi Maďarskem a Slovenskem.

Paralela by tu byla

Ta paralela jeho role v dnešní politice s jakešovským „kůlem v plotě“ se opravdu nabízí, přestože společenské kulisy i doba jsou jiné. Mám pocit, že i zbytek soudných členů jeho strany si musí po tom bizarním zážitku u Václava Moravce říkat: Proboha, co si teď s ním počneme?

Ale to je jejich boj, abychom vyzývali Petra Fialu k odstoupení my ostatní, nemá smysl. Ostatně on sám možnost, že by už nepokračoval ve svém trpkém údělu, na opatrný dotaz moderátora Moravce dosti sveřepě odmítl. Přestože by se zjevně ulevilo jemu i nám. Ale to je jako se zjevně nemocným člověkem – prvním impulsem k jeho potenciálnímu vyléčení je to, že si svůj problém přizná a projeví ochotu se léčit.

Takže si budeme muset počkat, až Petra Fialu a jeho „nejúspěšnější vládu od roku 1938“ smetou dějiny. Hezké to ale pro něj nebude.

Jsem jako Superman!

Úryvky u vystoupení premiéra Fialy v Otázkách Václava Moravce, 17. 11. 2024:

„Budeme trvalou součástí Západu, jestli tu budeme mít mzdy, jako mají lidé v Německu nebo v Rakousku, což nabízím já, nebo se tam budeme potácet někde na Východě někde u Ruska, což nabízí ten pán, co jezdí nakupovat do výprodeje do Milána, místo toho, aby tady vyráběl levné máslo… Přemýšlejte nad tím, v jaké zemi chcete žít. Jestli chcete mít ty mzdy, a to bysme si zasloužili, jako mají lidé v Německu a Rakousku, nebo se někde potácet mezi Rakouskem a Slovenskem. To je ta volba!…“

„Moje vláda bude nejúspěšnější v historii České republiky, řekl bych od roku 1938 možná. Kamkoliv přijedu, tak je považována Česká republika za součást Západu, váží si nás, dělají s námi obchody, berou nás vážně, to je možná nejdůležitější věc, my jsme definitivně dali prestiž České republice, to jsou výsledky mé vlády…Všechno se nedaří, mě to taky štve, že se spousta věcí nedaří, já už jsem chtěl být na té úrovni toho Bavorska, ještě tam nejsme, ještě potřebujeme pár let… Já bych potřeboval ještě silnější mandát, abych se tolik nemusel zdržovat různými vyjednáváními a dalšími věcmi, a mohl se věnovat tomu, co chci, to znamená strategické projekty, řešení problémů lidí, a to, abychom tady vytvořili prostor, aby firmy mohly dobře prosperovat a mohou dávat lidem ty mzdy, jako mají v tom Bavorsku, tohle prostě musíme a ty kroky, které děláme, k tomu vedou… Já potřebuju osm let, a bude to, a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce, a budeme mít špičkové firmy a nebudeme žádná montovna… Vim, co mám dělat.“

A závěrem odpověď Petra Fialy na otázku Václava Moravce, jestli neuvažuje, že by podobně jako například někdejší premiér Sobotka, neobhajoval mandát:
„Ne, o tom vůbec neuvažuji. Jednak proto, že vím, co mám dělat a o tom, dokážu lidi přesvědčit, a taky o tom neuvažuji, že by to nebylo správné. Ono to není zase tak jednoduché. Já neříkám, každý jsme nahraditelný, i já jsem nahraditelný a taky dělám spoustu chyb, nejsem žádný Superman, i když, když jsem řekl, že budu říkat lidem pravdu, tak jako Superman jsem, ale i ti mají svoje slabiny. Já si toto všechno uvědomuju. Je tady mít větší kontinuitu a mít šanci ty věci dovést do konce. A jestli nás něco opravdu brzdí oproti zemím kolem nás, myslím na Západ od nás, tak je to právě tohle a já bych to chtěl změnit. A vyzývám lidi, aby se podíleli na té historické změně, ať je tu konečně kontinuita a můžeme vládnout dál.“

Čtěte také:
Nejtrapnější státní svátek
Tohle už není můj listopad…