Nesametová slova

Odéesácká matadorka Miroslava Němcová, dnes senátorka si nabrala na vidle Václava Klause, který na své přednášce na pražské VŠE ve čtvrtek prohlásil, že mu ohrožení svobod v naší zemi připomíná více 50. léta, než rok 1989. Doslova řekl, že mu dnešní režim připadá jako karikatura demokracie. Němcovou to rozpálilo doruda. Sdělila na to konto, že se Klaus změnil z propagátora demokracie v pravý opak. A dodala cosi o tom, že nesouhlasí s jeho názory na Rusko. Jako by tím doslova mínila, že z Klause se stal autoritář východního střihu, či snad dokonce obhájce ruské války na Ukrajině. Složila prostě své politické expozé se souvislostmi, které si domyslela a existují jen v její hlavě.

Ona to má Němcová dlouhodobě složité. Vzpomínám si na časy před pětadvaceti lety, kdy jsem ji potkával v Poslanecké sněmovně. Tehdy, čerstvě po Sarajevském atentátu, po němž se stal premiérem Miloš Zeman a předsedou Sněmovny Václav Klaus, nebylo v ODS zapálenější postavy odezírající z páně Klausových úst nad Miroslavu Němcovou. Každé jeho slovo multiplikovala jak z Písma svatého.

A náhle je všechno jinak. Kdo se změnil? Klaus? Tvrdím, že ne. On říká tvrdošíjně celá léta to samé. Že svoboda je nedělitelná a musí být provázena všudypřítomným stínem osobní odpovědnosti. Jenomže mezitím se původně Klausova ODS změnila k nepoznání. Vedli ji buď prostí pragmatici (Topolánek), neumětelové (Nečas) nebo pitoreskní loutky (Fiala). Se všemi změnami ve směřování strany se měnila i Mirka Němcová. Z velké nadšenkyně pro Klausovy myšlenky i činy se stala funkcionářkou z profese, která si stále kladla vyšší a vyšší cíle. Chtěla být premiérkou – nestala se (2013). Chtěla kandidovat v přímé volbě na prezidentku. Místo ní ODS postavila racionálního Přemysla Sobotku (rovněž 2013). Nerad bych se uchyloval k nelichotivým nálepkám ze soc. dem. tábora, kdy ji David Rath označil za kleptomanku (v reakci na to, že své služební auto půjčovala ke kdovíjakým účelům svému synovi), a Jiří Paroubek zase za fanatičku. O tomto označení by se dalo dobře diskutovat po zhlédnutí řady nahrávek z veřejných vystoupení, kdy se Němcová, kdysi sympatická a rozšafná dáma, přerodila ve velmi tvrdou táborovou řečnici sršící plameny nesnášenlivosti do všech stran, nejvíce asi vůči Miloši Zemanovi, který se stal prezidentem ve volbě, kam ji ani její vlastní strana nepustila. Té hořkosti v ní musí být opravdu hodně.

Kariéra nezdarů

Mimochodem její vlastní voliči – v regionu i v ústředí – jí také příliš lásky nedarovali. Neuspěla jako kandidátka na předsedu ODS (2002, 2014), předsedkyni Sněmovny (2006), místopředsedkyni ODS (2006, 2008), místopředsedkyni Sněmovny (2013), senátorku (1996), dokonce ani zastupitelku v domovském Žďáru nad Sázavou (2018, 2022).

Přehlídka nenaplněných ambicí Miroslavy Němcové je dobrým příkladem toho, kam se uchýlili „hrdinové“ sametu – k trafikám všeho druhu a typu, bez ohledu na vlastní kvalifikaci či schopnost v nich obstát a přinést nějaké to dobro pro občany. Proto tak falešně z jejich úst – zde konkrétně Mirky Němcové – zní refrén vinící Václava Klause z kdečeho – jako obyčejně samozřejmě nekonkrétně, pseudoideologicky, s podezřením na jisté mstivé pohnutky. Němcová zjevně neslyšela a nečetla celý Klausův projev z VŠE. Nezná jeho argumentaci proti libtardistickému pokrytectví, které odvedlo kdysi konzervativní ODS od všech hodnot, na nichž kdysi vznikla, a učinilo z ní jen jeden prapor v šiku progresivistických plácalů, pro něž je hlavní vyslovit se, ale vcelku už ani oni sami nevědí, k čemu a proč. Tedy proč, to ano: pro zachování plných žlabů. Ale myslí si snad někdo, že lidé podobných pryžových páteří jako je Němcová mají tyto žlaby za necelý rok znovu zaručené? Snažím se věřit, že nikoli.

Čtěte také:
Fialův výbuch v Otázkách Václava Moravce oživil vzpomínky na Jakeše
Nejtrapnější státní svátek
Tohle už není můj listopad…