Generál-prezident Petr Pavel při své cestě na střední a severní Moravě odpovídal na dotazy publika, zda se chystá kandidovat na hlavu státu ve druhém období. Přijde mi, že je to otázka zbytečná. Od voleb, v nichž Pavel porazil Andreje Babiše, je zřejmé, že se o hlavě státu nerozhoduje v našich volebních místnostech, nýbrž v pracovnách zaoceánských agentur. Pavel byl „vyroben“ za pomoci a aktivního řízení „přítele po boku“ Petra Koláře.
Pavel prostě vznikl a jistě bude zájem, aby vydržel co nejdéle, tedy dalších pět let. Poslušná loutka na Hradě odezírající pokyny o zrušení práva veta, o vstupu do eurozóny či dalších transferech miliard na Ukrajinu je optimálním prezidentem. Nemá vlastní názory, natož aby je prosazoval, a tak papouškuje, co je třeba. Když na něj tak hledím na obrazovce, vynořuje se mi dávný Kunderův bonmot, jímž zhodnotil Karla Gotta a Gustáva Husáka jakožto „idiota hudby a prezidenta zapomnění“. Kundera byl přísný soudce. Nevím, jak by si dnes poradil s Pavlem. Dozajista by ho ale nešetřil.
Proč o tom dnes psát? Pavla už ti, kdo chtějí, mají přečteného. Ti, kdo myslí hlavou a ne jinou částí těla, dobře a dlouho vědí, že to bude nepochybně i pro druhé období favorit, strkaný výše zmíněnými silami. Asi si musíme zvyknout, že po „osobnostech listopadu“ – Havlovi, Klausovi a Zemanovi, stojí v čele státu osoba přímo spjatá s předlistopadovým režimem. Můžeme kroutit hlavou a divit se, proč to voličům nevadí, ale jak se praví v Cimrmanovi, to je tak to jediné, co můžeme dělat. Koneckonců i doyen cimrmanismu Zdeněk Svěrák je jedním z nejurputnějších Pavlových tleskačů. Bodejť by taky ne. Sice nestudoval na rozvědčíka, ale v KSČ byl desítky let. Vrána vráně oči nevyklová.
Ještě před rokem Pavel svou druhou kandidátku nijak nekomentoval, letos říká, že ji nevylučuje. To znamená jediné: už o ní bylo rozhodnuto. Bizarní ale je, jak to Pavel zdůvodňuje: „Když byl premiér v opozici, odpovídalo se mi na to snadněji. Ale nic se nezměnilo. Představa, že by celé vedení země bylo v rukou ANO, rozhodl jsem se, že udělám něco, aby to tak nebylo. Neříkám, že hnutí ANO je pro naši zemi neštěstím, ale aby byly protiváhy. Aby nebyla jednobarevná vláda, prezident, parlament, a tím pádem řada institucí. Vede to minimálně k pokušení moc zneužít.“
Co to znamená?
Generál Pavel vstoupil na pole explicitní politiky. Jako motivaci k budoucí kandidatuře zřetelně uvádí snahu vytvořit vůči Babišovu ANO „protiváhu“. Tedy v překladu do lidštiny, Pavel se chystá blokovat vládní a jiné koaliční náměty, komplikovat vládě život, a tím i brzdit hladší vývoj české společnosti. Něco mi tu sakra nesedí.
Prezident republiky je součástí exekutivy, ale není jí nadřazen, což Pavel v kauze Turek zjevně nepochopil. Není tu prezidentský (jako v USA), ani poloprezidentský (jako ve Francii) systém. Prezident je, důsledně vzato, kladeč věnců a tu a tam reprezentant země v zahraničí. Aby se stavěl do opozice proti legitimně zvolené vládě, to velmi silně připomíná manýry jihovýchodních a podobných zemí. Už jen čekám, že založí svou stranu, do jejíhož čela postaví Petra Koláře. Vzpomeňme: kolikrát takový nápad vnucovali různí našeptávači Václavu Havlovi. Nemuseli jste s ním ve všem souhlasit, ale v tomto punktu se ukázal jako moudrý člověk.
Ostatně i jeho nástupci se chovali obdobně. Jistě měl Václav Klaus blízko ke Svobodným, Trikoloře či Motoristům, ale držel si vždy rozumný distanc. Stejně jako Miloš Zeman, který nechal „svou“ SPOZ zmizet v podstatě ihned po nástupu na Hrad. Podobnou míru rozumu nelze od generála čekat. Už proto, jak výše řečeno, nejspíš opravdu není pánem svých činů. Tak teď troubí do boje. Otázka je, do jaké míry je to boj jeho, nebo je jen marionetkou na cizím hřišti. Vsadil bych na druhou verzi.
Čtěte také:
Posílat důvěrné SMS úhlavnímu nepříteli byla od Macinky chyba. Válka hysterického prezidenta s vládou teď může vypuknout naplno…
Prezident Pavel závidí poslanci Rajchlovi lajky na Facebooku, a tak si vymýšlí a lže
Kauza letouny L-159: Pavel v Kyjevě předvedl, že chce suplovat bezzubou opozici
