První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry.
Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje, ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“.
„Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.
Pásmo Gazy nemá přístup do okolního světa jinak než přes Izrael, který kontroluje 90 procent pozemních i námořních hranic tohoto palestinského území, a Egypt, se kterým Pásmo sdílí úzkou pozemní hranici na jihu. Od roku 2007, kdy nad oblastí převzal kontrolu Hamás, Izrael zavedl několik blokád Pásma Gazy, rozsáhlá omezení vývozu a dovozu a přísně omezil povolení pro osoby, které mohou na území vstoupit nebo jej opustit. Egypt blokádu do značné míry podporuje, protože považuje Hamás za hrozbu pro svou vlastní stabilitu, poznamenala agentura Reuters.
Izrael před zahájením válečných operací zásoboval Pásmo Gazy většinou její elektřiny. Po 7. říjnu ale na území uvalil „totální blokádu“ a kromě elektřiny na území nedodává ani palivo, potraviny, vodu či léky.
Masivní ostřelování Pásma Gazy zahájila izraelská armáda 7. října po překvapivém a brutálním útoku hnutí Hamás na Izrael, při němž zemřelo na 1400 lidí. Při odvetném izraelském bombardování Pásma Gazy zahynulo podle palestinských úřadů už přes 4100 lidí, včetně 1660 dětí. Dalších více než 13 tisíc lidí bylo při ostřelování Pásma zraněno.
