Jak je to s tím Azovem?

Důvodem je, že část příslušníku pluku Azov projevovala před časem poměrně silný příklon k neonacismu. Ovšem jak už to tak bývá, byli ti, kteří na tento škraloup poukazovali, ocejchováni jako „putinovci“ a obratem zařazeni do „ruské páté kolony“. Vzhledem k frekvenci používání těchto nálepek to však o nich nevypovídá vůbec nic. Vždyť podobně dopadli třeba i ti, kteří si dovolili vyjádřit nevoli nad tím, že se součástí zahajovacího ceremoniálu olympiády v Paříži stala travesti show, nebo kritizovali to, co se na ni odehrává v ženském boxerském ringu. Ono se zkrátka ukazuje, že podobné nálepky nevypovídají ani tak o těch nálepkovaných, jako spíše o nálepkujících. A není to vůbec nic lichotivého.

Zvláštní zdroje

Ale zpět k pluku Azov. Jak to tedy s tím jejich neonacismem v současnosti je? Na toto téma toho sice bylo hodně napsáno, ale jde spíše o hodnotící názory než o fakta. Což platí dokonce i pro encyklopedie. Například na české Wikipedii se píše, že sice v počátcích „Azováci“ nějaké ty neonacistické choutky projevovali, ale že se od nich pluk očistil a dnes je prý všechno v pořádku. Jenomže když se člověk podívá, jak k tomuto závěru autor přišel, zjistí, že se opírá o dva komentáře na webech Novinky.cz a Aktuálně.cz. Jde tedy o ukázkový příklad manipulace, kdy jsou názory vydávány za „fakta“.

O něco pestřeji a obsáhleji se na toto téma píše v anglické verzi Wikipedie. Zde převažuje o něco kritičtější hodnocení minulosti a současnosti pluku Azov, podle kterého se sice snaží ze své neonacistické minulosti očistit, ale úplně se mu to nedaří. Ale i v tomto případě jsou tyto závěry odvozeny především z názorů a komentářů. Jenom jde oproti české verzi o jejich širší paletu.

Denacifikace?

Štít pluku Azov je zkrátka poněkud pošpiněný a jen tak něco jej nevyčistí. Dokonce ani jeho nezpochybnitelné zásluhy v bojích proti ruské agresi. Ono to podle mne není ani možné. Je to totiž podobné jako kdyby se v poválečném Německu rozhodli zachovat jednotky SS a jejich existenci obhajovali tím, že jsou denacifikované a tedy, že odteď už to jsou jenom samí správní chlapíci.

Kontroverze spojené s plukem Azov vedly dokonce k tomu, že města jako Berlín, Hamburk, Brusel nebo Rotterdam obdobnou náborovou akci, jako probíhala u nás, zrušila. Že by v tom měla prsty také tamní „ruská pátá kolona“?  U nás však převládá přístup jiný a méně kritický. A to především v očích té části společenského spektra, která si z nějakého neznámého důvodu (nejspíš ze setrvačnosti) říká „liberální“. V jiných případech však tito lidé takto benevolentní nebývají. Tedy pokud jde o někoho, kdo nesouzní s jejich viděním světa. Takže na jedné straně omlouvají a bagatelizují neonacistickou minulost pluku Azov a na straně druhé nasazují psí hlavu „nácka“ třeba nedávno zvolenému europoslanci Filipu Turkovi za to, že před lety někde z legrace hajloval. Jinak řečeno, choval se jako „debil“ (to není nadávka, ale citace jeho hodnotitelů). Prostě přímo ukázková aplikace latinského rčení: „Quod licet Iovi, non licet bovi“, neboli: „Co je dovoleno Azovu, není dovoleno Turkovi.“

Česky se tomu říká „dvojí metr“…

Čtěte také: Platíme si zelené komouše, ČT v boji proti „dezinformacím“, Držte se! Udržíme udržitelnost za každou cenu,  Kdo nahrává Rusku?,  Atentát na Fica a promarněná šance