Kantorkové jsou zpátky. Jen už neposílají na frontu své žáky, ale celou Evropu

Ilustrace: Deník.to
Max Špaček
Max Špaček Komentátor

V roce 1929 vydal Erich Maria Remarque román Na západní frontě klid, jedno z nejzásadnějších děl protiválečné literatury. Vypráví příběh mladého Paula Bäumera a jeho spolužáků, kteří se nechají strhnout vlasteneckou rétorikou svého učitele Kantorka a odcházejí dobrovolně do války. Většina z nich za to zaplatí životem. Kantorek mluví o válce s lehkostí, protože ji sám nikdy nezažije. Právě proto je nebezpečný. Stejně jako jeho současní následovníci.

Kantorci 21. století

Téměř o sto let později se Evropa ocitá v situaci, kdy jazyk Kantorků znovu zaznívá z politických tribun. V čase výročí konce nejhorší války v dějinách se mluví o válce nové. Strany, které kdysi hlásaly mír, používají slova o „nutnosti zbrojit“, „přípravě na válečný konflikt“ a „nevyhnutelnosti konfrontace“. Otázka zní, jak je možné, že znovu vrací jazyk, který měl být navždy pohřben pod troskami roku 1945?

Odpověď je, že Evropa ztratila paměť války. Generace, která zažila frontu, hlad, bombardování a okupaci, téměř zmizela. Generace studené války stárne. Dnešní evropští politici vyrůstali v době, kdy válka byla abstraktní pojem, historická kapitola, filmový žánr nebo metafora v politických projevech. Nikoli již existenciální hrozba. Tam, kde chybí paměť, vzniká prostor pro Kantorky. Tedy pro lidi, kteří mluví o válce jako o „nutnosti“, „povinnosti“ zvítězit. Aniž by věděli, co tato slova znamenají v realitě. Remarque to vystihl dokonale.  Nejnebezpečnější je ten, kdo neví, o čem mluví, a přesto mluví s jistotou.

Strach z politické smrti

Odpověď, ale také zní, že strany, které kdysi hlásaly mír (sociální demokraté, Zelení a jiné levicové formace) dnes používají jazyk, který by ještě před třiceti lety samy považovaly za nepřijatelný. Ne proto, že by změnily hodnoty, ale proto, že se změnil politický tlak. V dnešní Evropě platí, že kdo mluví o míru, je proruský; kdo chce diplomacii, je naivní; kdo odmítá zbrojení, je nezodpovědný. A žádná politická strana být takovými přívlastky rozhodně označována nechce. Proto se přizpůsobuje jazyku doby, i když je to v rozporu s její identitou. Není to zrada ideálů, ale strach z politické smrti. Kantorkové dnešní doby nejsou přesvědčení válečníci, jsou to lidé, kteří se bojí být obviněni ze slabosti. Jsou to zbabělci.

Další odpověď je historická a geopolitická. Evropa je ekonomický gigant, ale geopolitický trpaslík. Nemá vlastní obrannou strategii, vlastní jaderné odstrašení ani vlastní diplomatickou autonomii. Je závislá na jiných, ale kdo je závislý, přebírá i jazyk svého patrona. Proto dnes Evropa mluví o „vítězství“, „porážce“, „konfrontaci“ a „nevyhnutelnosti boje“. To ovšem není její jazyk. To je jazyk převzatý. Evropa nemluví jako Paul Bäumer. Evropa mluví jako Kantorek.

Obnovme paměť války

Zbývá ještě otázka, jak se bránit Kantorkům dnešní doby.  Kantorek není jen člověk. Kantorek je způsob myšlení, které se vyznačuje absolutní jistotou, moralizujícím tónem, jazykem povinnosti, absencí pochybností a lehkostí, s níž se mluví o obětech, které mají nést jiní. Bránit se mu lze jen tak, že se obnoví to, co všichni ti Kantorkové nenávidí a tím je kritické myšlení, paměť a autonomie.

Prvním krokem k tomu je obnovit paměť války.  Je důležité připomínat si Remarqua, Haška, Grossmana a všechny ty, kteří věděli, že válka není heroický příběh, ale rozpad lidskosti. Druhým krokem je odmítnout jazyk konfrontace. Tím třetím je trvat na tom, že mír je legitimní politická pozice. A konečně čtvrtým důležitým krokem je postavit se proti přenášení odpovědnosti na obyčejné lidi. Kantorkové budou vždy existovat. Ale společnost, která si pamatuje, která se ptá a která má vlastní hlas, jim nikdy nedovolí, aby rozhodovali o jejím osudu.

Čtěte také:
František Ringo Čech uvalil na USA cla a Donald Trump se prohne
Donald Trump by měl naplnit odkaz Václava Havla a rozpustit NATO
Gulyho realita: Vidle Donalda Trumpa

Ukázat komentáře (8)
  1. Přesně tak.
    Důležité je také zmínit, že současná (j)elita vždy jde příkladem jako dřív králové, tedy zde hlásí příkladně se do první linie.
    Jako pan Jermak a Timur Mindic, nejbližší kamarádi Volodymyra Zelenského, který 5 let o ničem fakt nevěděl. Jakmile praskly zlaté WC a miliardové úplatky, ihned se hlásí do první linie, ne pouze slovně.

    Nebo u nás, jako vždy, když jde do tuhého, do první linie se ihned hlásí na Bachmut, kde se bojuje za Prahu (předtím Bagdád, Kábul a Mali):

    prof. et prof. Nutella Fialenko, jako vždy v obleku,
    bojechtivá Černochová s tančíkem v kabelce,
    vrchní velitel odzbrojených sil arm. gen. Ing. PePa a RSDr. et PUDr. gen. Eva Pavlová, se syny PePy z prvního manželství, všichni ve flanelce a s fotografem za zády,
    Dozimetr Rakušan s Míšou Redlem a mobilem od Redla,
    Pšenák s Oganesjanem a kamerami,
    msgre. Halík, jeho asistent Jandourek za Forum24, a s nimi další uprchlý kněz Hermann,
    Jan Lipavský, s blembákem a kufrem sbaleným na dovolenou na Krym,
    Markéta Dvousvetr a Tchajwanec v neprůstřelných vestách jako bojovníci za demogracii,
    za celý generální štáb jen NGŠ Řehka-Oplt, Opltová (STAN), diplomat Veverka a křoví Vetchý,
    antichartista Svěrák,
    Hřib na elektrotanku,
    politruk Foltýn s přítelkyní Mamulašvili s výcvikem od táty Mamuka,
    Hrušínský s celým divadlem,
    a sudetští Němci s čele s Posseltem, chtějí si to odpracovat u Čechů.

  2. https://messerinzidenz.de/
    zachování Benešových dekretů, které jsou základním kamenem našeho právního řádu, s ohledem na poválečnou majetkoprávní situaci v ČR a SK.
    Dlouhodobě jsou totiž živeny snahy, a to bohužel i českými vlastizrádci, o otevírání Pandořiny skříňky ve snaze přehodnotit závazné dokumenty z minulosti, tj. především relativizovat Postupimskou dohodu, která právně i politicky ošetřuje odsuny Němců po 2. světové válce z Československa.

    Nejnověji je historie nabourávána plánovaným květnovým sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, požadavkem nově zvoleného maďarského premiéra revidovat BD na Slovensku i postoji českého prezidenta, který se se „svou“ nedávnou myšlenkou Spojených států evropských jako jediným možným řešením pro Evropu pohybuje na hranici velezrady.

    Sjezd se má v Brně uskutečnit 22.-25. května. „Zvací dopis“ poslala organizace Meeting Brno z. s., což je (ne)ziskovka, která z velké části žije z peněz daňových poplatníků.
    Konání sjezdu revanšistické německé organizace, která usiluje o revizi výsledků druhé světové války, v České republice je hrubou urážkou všech obětí hrůzné německé okupace českých zemí a všech statečných bojovníků proti ní. Hnutí SPD je jediným parlamentním politickým subjektem, který proti těmto aktivitám dlouhodobě aktivně protestuje a který se snaží této hanebné akci zabránit.
    Již dříve se tohoto srazu účastnili předáci KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Daniel Herman (který o sudeťácích hovořil jako o „milých krajanech“) či poslanec TOP 09 Daniel Korte. Předseda ODS Petr Fiala zase spolupracoval s předákem Sudetoněmeckého landsmanšaftu a Panevropské unie Berndem Posseltem.
    Sudetoněmecký landsmanšaft je organizací, kterou založili nacisté, fašisté a němečtí šovinisté. V roce 1949 byl vyhlášen jeden ze základních a dodnes platných dokumentů SdL, tzv. Eichstättská adventní deklarace, kde se mj. objevují tyto požadavky: „Naším nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937. Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými sousedy. Předpokladem pro to by také byla připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich vlast. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny pouze v rámci federalistického uspořádání Evropy“.
    Tuto deklaraci podepsali: W. Becher (někdejší přívrženec Kameradschaftsbundu, člen NSDAP), Walter Brand (člen henleinovského hnutí), F. Brehm (SS Sturmbannführer, nositel zlatého stranického odznaku NSDAP), W. Hergl (SS Hauptsturmführer, funkcionář NSDAP), H. Hönig (člen NSDAP, nacistický novinář), H. Götz (bývalý spolupracovník nacistické tajné služby, člen NSDAP), E. Lemberg (nacista a v r. 1938 člen Sudetoněmeckého freikorpsu), W. Turnwald (člen NSDAP, spolupracovník SD), E. Franzel (původně soc. demokrat, za okupace policejní důstojník jednotky podílející se na popravách českých vlastenců v Kobylisích), W. Zawadil (vysoký funkcionář NSDAP a spolupracovník nacistické tajné služby), R. Schreiber (bývalý nacista), G. Preissler (bývalý nacista), H. Schütz (člen SdP), W. Jaksch (sociální demokrat), R. Reitzner (sociální demokrat), P. Sladek (duchovní).
    Součástí „milých krajanů“ je i organizace WITIKOBUND. Je personálně jasně propojena se sudetským landsmanšaftem. Citace ze zprávy českého ministerstva vnitra z roku 2004:,,Pozornost si rovněž zaslouží organizace sudetoněmeckých nacistů WITIKOBUND, který v prostředí landsmanšaftu šíří protičeské názory. Programem organizace je odčinění údajných válečných zločinů spáchaných spojenci na německém národě a dále odstranění lží o německých zločinech včetně takzvané holocaustové kultury, jakožto projevu neněmeckého myšlení.“
    Celostátně se Sudetoněmecký landsmanšaft ustavil 25. ledna 1950 na setkání v Detmoldu, kde bylo přijato druhé základní prohlášení SdL, které opět požadovalo právní nárok na vlast a znovuzískání vlasti. Mezi sedmnácti signatáři se to bývalými funkcionáři NSDAP opět jenom hemžilo: R. Lodgman, B. Tins, R. Staffen, R. Wollner, E. Leibl, H. Schmidt, K. Schneider, S. Benatzky, A. Diewock a další….

  3. Odvolací soud v italském Bari uznal rodičovský vztah mezi dítětem a třemi dospělými. Díky rozsudku, který nabyl právní moci, má tak dítě tři rodiče – dva otce a jednu matku, uvedla agentura Adnkronos. Podle organizací na podporu práv LGBT+ lidí se jedná o přelomové rozhodnutí v zemi, která má k rodičovským právům stejnopohlavní párů spíše konzervativní přístup. dobro došli..

  4. Řekl bych, že jádrem problémů je tlak na běžné lidi. Kolik prostoru na širší sledování situací, hloubání a diskuse má rodina, kde oba makají jako šrouběčci, domů donesou dohromady kolem 30 tisíc a mají za to zaplatit nájem, zatopit, ošatit se a ještě u toho nechcípnout hlady. Ve státě, kde běžní pracující odevzdávají 2/3 příjmu do státní kasy prostě není prostor na jakékoliv mudrování o vyšších hodnotách společnosti – Maslow to popsal dokonale, dokud není vyřešené dolní patro pyramidy, nikdo neřeší, co je na jejím vrcholu a všichni jen proplouvají tak, aby přežili. A pokud to znamená papouškování nesmyslů dozblbnutí, tak to dělají a nakonec jim sami začnou do značné míry věřit. Na politiku mají reálně čas průměrně 10 minut na každé volby a výsledek skvost.

    Ve starém řecku fungovaly plabiscity, které se konaly běžně dvakrát týdně, trvaly několik hodin a většina svobodných občanů města se jich účastnila. Tam se řešila polis, veci věřejné. No a kdykoliv mli dojem, že to všechno v ažůru a účast na setkáních poklesla, přišel diktátor. Fungovalo to spolehlivě a ověřili si to v Athénách, ve Spartě i Thébách… Teď si to ověřujeme my a máme k tomu turbo dané právě tím, že to není ani tak o dobrovolném vzání se odpovědnosti jako především o takovém přetížení, že většina ty důsledky prostě nedokáže dohlédnout dřív, než přiletí nesmyslná pokuta za absolutní kravinu.

  5. Experti z Centra pro výzkum online rizik a Bezpečnostního centra Evropské hodnoty už v půlce března desítky profilů spjatých s Vagnerovci nahlásili Českému telekomunikačnímu úřadu, který má v Česku dohled nad sociálními sítěmi na starosti. Ten ale reportérům sdělil, že na provedení konkrétních kroků proti jednotlivým profilům porušujícím evropské sankce nemá pravomoci a věc předá policii. Ta ale na ruské organizátory dosáhne jen těžko. Evropské hodnoty doposud dezinformační média českou televizi a český rozhlas nenahlásila…to platit nebudeme..ku ku.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >