Rekviem za amerického konzervativního křesťanského aktivistu Charlieho Kirka v pražském Týnském chrámu celebroval kardinál Dominik Duka. Charlie Kirk byl zavražděn při debatě s mladými lidmi v univerzitním kampusu v Utahu. Zběsilý čin, který otřásl světem.
Zádušní mše, o které se ještě před jejím konáním spekulovalo jak v mainstreamových médiích, tak i na sociálních sítích, byla zcela jistě symbolickým aktem ve prospěch konzervativních hodnot – rodiny (Kirk je otcem dvou malých dětí), svobody slova, přirozeného (nikoliv genderového) pojetí člověka. Liberálům a pokrokářům tedy pořádně ležela v žaludky.
V tichu a modlitbě…
Chrám byl plný, lidé stáli. V pokoře, v modlitbách. Přímluvné modlitby vzpomněli i dalších obětí násilí: „Prosme za našeho bratra Charlieho Kirka, který byl předčasně vytržen z tohoto života. Kéž mu Pán otevře svou náruč a dá mu věčný pokoj. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Prosme spolu s papežem Lvem XIV. za jeho rodinu, přátele a všechny, kdo jej měli rádi a truchlí nad jeho odchodem. Ať jim Bůh uprostřed bolesti daruje útěchu, sílu a naději. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Prosme též za zavražděnou Ukrajinku Irynu Zarutskou, političku Melissu Hortmanovou a další oběti násilných činů. Prosme za zastřelené děti v katolické škole v Minneapolis, zabité křesťany v Nigérii, Kongu a dalších místech celého světa, kteří zemřeli pro svou víru a přesvědčení. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Prosme, aby v mezilidských vztazích nechyběl vzájemný respekt a ochota naslouchat i těm, kdo smýšlejí jinak, aby se rozdílnost názorů nestávala příčinou nenávisti. Prosíme Tě, vyslyš nás.“
Levicoví aktivisté, liberální média a to, co zbylo z České televize
Že po mši museli její účastníci projít mezi levicovými aktivisty s hesly napsanými na krabicových papírech, to už je kolorit. Jakákoliv akce, která u nás nese nálepku „konzervativní“, má takový doprovod.

Že Pražská drbna uvedla nepravdivé informace o konfliktu u vchodu do chrámu, kdy se jeden z účastníků mše snažil zabránit vstupu aktivisty, to je smutné, ale taková už je naše současná žurnalistika.
Že však veřejnoprávní televize, která si pozvala kardinála Duku na rozhovor, sledovala jediný cíl, a to zdiskreditovat rekviem, to je opravdu nebývalá troufalost. Moderátorka Tereza Řezníčková opakovala otázku, proč kardinál sloužil mši za Kirka, kterého neznal. A stále předkládala z kontextu vytržené citace Kirka, které měly doložit jeho rasismus.

Televize, která je určena zákonem, jejíž placení (nedávno byl poplatek navýšený) je rovněž dáno zákonem, a která má veřejnosti předkládat objektivní, vyvážené zpravodajství, se nepokrytě staví na stranu pokrokářů. Naštěstí lidem, kteří se zádušní mše za Charlieho Kirka účastnili, nemůže ČT zážitek z Týna znehodnotit. Zvláště, když jiný postup veřejnoprávního média se už asi nedá očekávat.
Čtěte také:
Pokrokáři všech zemí, táhněte do háje!
Zpovykaná civilizace se zahubí sama
Pochod dětí terčem levičáckých bojůvek











