Mám na mysli naše dva velké Petry, premiéra Fialu a prezidenta Pavla. Jim se v těchto dnech povedl opravdu štramácký kousek. První z nich, premiér Fiala, předložil prezidentu Pavlovi k podpisu státní rozpočet na rok 2025. Jeden by čekal, že přijde aspoň nepatrná odborná rozprava, zda jsou všechna čísla na svých místech a zda by nebylo lepší je nějak zpřeházet. To je zhruba úroveň ekonomických vědomostí obou Petrů. Ale zachovali by se aspoň politicky – nedali by se zadarmo. Dopadlo to ovšem jinak. Ačkoli má generál-prezident Pavel ekonomického poradce Davida Marka, který jej před schválením rozpočtu varoval, a věru k tomu měl pádné důvody, prezident podepsal.
Je to divné z řady důvodů. Některé z nich vyslovil sám Pavel: není zřejmé, zda čísla, z nichž je rozpočet složen, jsou platná, relevantní a odpovídající realitě. Druhý vyslovený argument je ještě mnohem zásadnější. Rozpočet je postaven na předpokladu, že během příštího roku budou schváleny některé zákony, bez nichž by nemohl fungovat. To je ovšem hodně velký bizár. Zde se schvaluje hlavní zákon země (po Ústavě), a my nevíme, zda budou schváleny zákony jiné, o něž se opírá. Každý legislativec si nad tím rve vlasy, a to bez ohledu na to, zda jeho srdénko tluče pro koalici či opozici. Prostě je to celé naprostý nesmysl. Je to jako kdybyste přijali nová pravidla silničního provozu s předpokladem (dosud nenaplněným), že dojde ke změně silničních pruhů a vrátíme se k prvorepublikové tradici ježdění vlevo, které jsme přejali z Británie, kde platí stále. Představte si, jak podle nových pravidel najíždíte na kruhový objezd, ovšem ve směru doleva. Kolik nanosekund asi potrvá, než to naperete do protijedoucího vozidla či nedejbůh chodce? Takhle nějak se tedy u nás vládne. Trochu to připomíná rozsudky nad lidmi, kteří se dopustili nějakého nežádoucího prohlášení. Nikomu tím neublížili, jenomže platí „nestalo se, ale mohlo by se stát.“ To je právní kultura vzor ČR 2024.
Fauly na občany
Korunu tomu všemu však nasadil ten hlavní Petr, totiž Pavel. Nechal se slyšet, že ten nesmysl (státní rozpočet) podepsal, ačkoli mu byly známy pochybnosti o jeho reálnosti a proveditelnosti. První faul na občana. Prezident vědomě pouští do světa něco, o čem ví, že je to špatně. A druhý faul: generál-prezident se rovněž nechal slyšet, že je to vlastně jedno, protože Poslanecká sněmovna ve svém dnešním většinovém složení by jeho případné veto stejně bezpochyby přehlasovala. Co z toho plyne? Několik otázek: K čemu máme prezidenta, který se bojí parlamentu a předem se vzdává práva veta, ačkoli by eventuálně mohlo znamenat jen prázdné gesto? A další otázka: k čemu máme Ústavu, když ustavuje v čelo státu takového prezidenta?
Ono to bude trochu jinak. Oba Petrové jsou dlouhodobě „bratři v triku“. Hrají si do karet, jedou podle stejných not, možná dokonce od stejných cizokrajných institucí, a předvádějí spektákl, jemuž říkají demokracie. Jenomže ve skutečnosti jde jen o Kašpárka v rohlíku. Otázkou je snad jen, kdo z nich a v které chvíli je tím kašpárkem, a kdo rohlíkem. Kdo je loutkou živenou z rohlíkové menáže, a kdo je tím chlebo- či rohlíkodárcem. Možná si ty role i střídají, aby nebyla nuda. Oni se jistě nenudí, ale, jak říkávat legendární moderátor Ota Černý: „Co na to občan?“ Možná by vám ti kašpárci v rohlíku upřímně odpověděli: A koho to zajímá? Jisté je jedno: to, co ti dva předvádějí, není demokracie, dokonce myslím, že ani ta jejich slavná, středisková, liberální.
Čtěte také:
Prezident Pavel po Visle pozdě honil bycha
Fiala dělal ramena před americkými novináři
Za koho mluví Petr Pavel
Podle informací Welt byl útočníkem muž narozený v roce 1974 v Saúdské Arábii. Od roku 2006 prý působí v Německu a je lékařem na klinice v Magdeburgu. Saúdská Arábie si prý auto pronajala speciálně pro tento zločin, uvádí Welt. Podle Mitteldeutscher Zeitung pochází pachatel z Bernburgu (Saale). Podle informací deníku tam později večer došlo k policejnímu zásahu. Těžce ozbrojené síly vnikly do domu na Christianstrasse….
Premiér je zmrd a prezident čurák.
Souhlasím, krátké a výstižné.