Kdo objednával telku za 9 miliard? Koncesionářské poplatky devastují trh a omezují svobodu

Nic proti diskusi, kterou moderoval šéfredaktor TO Marek Stoniš, leč po opravdu pečlivém poslechu jsem nabyl dojmu, že se problematika spojená s každoročním vytažením cca 7,5 miliardy korun z účtů daňových poplatníků, začala řešit zprostředka. Vzhledem k tomu, že o peníze a trh by mělo jít v první řadě, bych považoval za vhodné nastolit na úvod otázku přípustnosti zákonem nařízeného tzv. koncesionářského poplatku, jehož prostřednictvím stát, alespoň podle mého, názoru devastuje mediální trh a omezuje svobodu každého z koncesionářů. Navíc hodlá v tomto svém úsilí přitvrdit. 

Není nad nestrannost

V pondělí 29. 4 jsem sledoval můj oblíbený pořad Interview ČT24. Hostem moderátora, který avizoval, že jedním z témat bude i tzv. velká novela mediálního zákona, byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Už to, že ministr připustí rozhovor bez oponenta na ostře sledované téma na půdě zúčastněného subjektu, je minimálně zarážející. Skoro to vypadá, že si je Baxa plně vědom toho, že bez přispění veřejnoprávních médií, především ČT24, by asi nebyl ministrem a pevně věří, že před parlamentními volbami v roce 2025 se bude moci spolu s dalšími koaličními partnery znovu spolehnout na veřejnoprávní přízeň. Takže, proč neobětovat daňového poplatníka, který si dovolil luxus v podobě například vlastnictví mobilu či dokonce tabletu.

Nevychýlený trh

Ministr Martin Baxa připomněl, že naposled se zvedaly koncesionářské poplatky v případě televize v roce 2008. Dodal, že kousl do kyselého jablka, protože zvyšování poplatků nevyvolává pozitivní energie. A systém potřebuje impulzy. Ministr kultury poté pravil, že je nezbytné vyřešit dlouhodobé financování veřejnoprávních médií, ale novela by zároveň neměla vychýlit trh. Pokud jsem to dobře pochopil, pod pojmem „nevychýlení“ trhu si ministr představuje, že nejdražší povinně placený kanál v zemi, který na rozdíl od konkurence disponuje každý rok startovním kapitálem 7,5 miliardy korun, dostane z peněz daňových poplatníků ještě o cca 1,4 miliardy korun navíc. Martin Baxa má o fungování trhu evidentně velmi svéráznou představu. Návrh má být zkompletován v řádech týdnů. Do konce dubna ho vláda tedy určitě neprojedná. Odhaduji, že do Parlamentu půjde návrh novely, která bezpochyby rozjitří emoce, po evropských volbách. V případě předpokládaných obstrukcí si vláda tradičně pomůže pevným časem hlasování, takže ČT se o svou miliardu a půl navíc nemusí obávat.  

Bezpochyby „nestranný“ moderátor vznesl na úvod dotaz, zda novela ohledně budoucího financování veřejnoprávních médií bude přijata včas, aby začala platit 1. 1. 2025? Jak dodal, pokud se to, podle nějaké novinářky nestihne do konce dubna, bude to špatné. Ministr odpověděl kladně, neboť mají za sebou sedm měsíců velmi obtížného připomínkového řízení.

Udržitelnost financování

Na dotaz moderátora ohledně údajně dohody, že poplatky nebudou navýšeny, ale automaticky valorizovány v souladu s inflací, ministr odvětil, že koncesionářské poplatky se bezpochyby zvýší, protože udržitelnost financování je v programovém prohlášení vlády. Snaha pětikoaličního kabinetu ničit mediální trh ve prospěch pouhých dvou subjektů, je dojemná. Změna bude spočívat v tom, že domácnost bude platit nejen za televizi, ale za všechna zařízení schopná přijímat internetový signál, právnické osoby pak podle počtu zaměstnanců.

Moderátor, vědom si faktu, že proti němu sedí silně spřízněná duše, pak naznačil, že pokud bude nižší hladina, rozuměj méně miliard korun, je otázkou, jak bude vypadat veřejnoprávní služba. A dodal, že letos se má propustit 90 lidí, z čehož usuzuji, že bez dalších cca 1,5 miliardy korun, dojde na Kavčích horách k personálnímu a programového Armagedonu. To ale přece není problém daňového poplatníka. A jsem přesvědčen o tom, že i kdyby jakákoli televize plnila ze 100 % mé požadavky, nikdo nemůže být nucen pod pohrůžkou sankcí financovat její provoz.   

Nikoli poplatek, ale daň

Po celou dobu snahy vysvětlit nevysvětlitelné, působil ministr Baxa zakřiknutě. Přitom stačilo málo, nahradit termín ze zákona povinný koncesionářský poplatek správným termínem veřejnoprávní mediální daň. O daních se totiž nediskutuje a musí se platit, ať jsou jakkoli nesmyslné. A ministr Baxa se nemusí obávat, že by se další zvýšení daní projevilo negativně na preferencích vlády, dna totiž již bylo dosaženo.

Čtěte také:
Kam kráčíš, ČT? Debata Deníku TO o budoucnosti veřejnoprávní televize
K čemu je nám Česká televize?