Připomeňme si, o kom mluvíme. Konečná (nar. 1981) je z komunistické rodiny, její otec byl funkcionář KSČ regionálního formátu. Ona sama byla patrně nejmladší poslankyní v novodobých dějinách českého parlamentu – už ve 23 letech zasedla do Poslanecké sněmovny. Kdo ji tehdy sledoval, viděl mladou osobu ženského pohlaví a blond účesu. To svádí k jednoduchým závěrům a předsudečným reakcím.
Konečná se ale učila hodně rychle. Hlavně všechny ty politické trylky, které jsou ve stranické politice naprosto nezbytné, chcete-li něčeho solidního dosáhnout. Už v roce 2018 se stala místopředsedkyní strany (za panování Vojtěcha Filipa), kterého o tři roky později rázně odstřelila.
Mezitím se stihla stát europoslankyní a v rámci složení národního týmu za ČR jednou z relativně často viditelných. Poměrně nezřídka se v důležitých hlasováních chovala jinak než většina českých poslanců (zdržela se např. při odsouhlasování dalších finančních transferů na Ukrajinu), a dokázala vcelku zdatně komunikovat svá témata jak přes tradiční média, tak přes ta sociální.
Rozvířené vody utlachaných debat
Nutno říci, nemá to zas tak těžké. Kdo viděl její nedávný výkon v předvolební eurodebatě na CNN Prima News, zejména třeba na pozadí opravdu ubohého výkonu Danuše Nerudové a jiných, musel získat dojem, že před ním sedí rozená lídryně. Zatímco mnozí její oponenti chrlili fráze, ona si vedla své obvyklé repete: „Potřebujeme dostat Ukrajinu k jednacímu stolu“, „Obíráme lidi a financujeme granáty“, „Češi budou mrznout, aby Němci měli levnou energii“, „Do eurozóny chce už jen blázen“ atd.
To jsou, marketingovou řečí, tzv, soundbites, což by se dalo přeložit jako zvuková kousnutí. Krátké sloganovitě vyhlížející důležité věty, které si má publikum, nebo i novinář, rychle zapamatovat. Soundbites jsou rázné, přímočaré, zjednodušující na dřeň, nezabývající se nepodstatnými ornamenty. Je to intelektuální odvrácená strana reklamního výkřiku typu „Když musíš, tak musíš.“ Jednou vám vleze do uší a už tam zůstane, ačkoli se třeba i snažíte ho vytěsnit.
Jenomže Konečné soundbites nikdo vytěsňovat nechce. Její oponenti se zmůžou jen na konstatování, že je to „ta komunistka“, její příznivci jsou šťastní, že mluví jejich slovy, a bulvárem vždy aspoň zčásti načichlí novináři jsou rádi, že mají někoho, kdo rozvíří vody uprostřed utlachaných a duchaprázdných debat o ničem. Proto také kdosi spočítal a na síť X vyvěsil informaci, že Konečná byla jen na CNN Prima News za poslední tři měsíce 221krát. To není náhoda.
Různorodá společnost
Konečná před časem shromáždila pár nekomunistů pod volební vlaječku „Stačilo!“ Najdete tam docela rozmanitou sešlost. Expiráta Ondřeje Dostála, právničku Janu Turoňovou (ex-ČSSD), Petru Rédovou (ex-PRO), obzvláštní pikanterií je i účast Jana Skalického, bývalého generálního ředitele Ředitelství vodních cest, dopravního experta, a taktéž exnáměstka primátora Děčina (za ANO). Nu a ze spodních pozic to jistí i „agrobaron“ a organizátor traktorových demonstrací Zdeněk Jandejsek.
Velmi různorodá společnost, kde najdete třeba bývalého progresivitu. Ačkoli, vybavuje se mi zde starý a hodně trivializující bonmot předsedy KAN Bohdana Dvořáka (staršího a zajímavějšího bratra dnešního ministra pro Evropu Martina Dvořáka) o tom, že „bývalý komunista je totéž, co bývalý černoch“ – je možné odložit progresivistické myšlení? Nu, snad ano.
Je zde zástupce kapitálu většího než malého (Jandejsek), který ovšem zastupuje dnes nejen cechovní, ale právem i sociální zájmy „svých“ lidí. Když se na to podivuhodné společenství díváte bez zamlžených brýlí, můžete relativně snadno zkonstatovat, že jde z větší části o lidi víceméně levicově zaměřené. Potud tomu lze rozumět.
Pokud ovšem Konečná chce naplnit onu vizi lídryně všehomíra s výjimkou vládnoucí vrchnosti, pak jí v tom chybí větší názorové spektrum. Nebyl jsem u toho, nevím, jak Stačilo! vznikalo, ale tím, že obsáhlo jen jistou, těžko říci, jak velkou část protestní scény, ochuzuje se možná o příležitosti. Uvidíme.
SPD je z obliga
Každopádně to neodpovídá na otázku z titulku: Kdo se bojí Kateřiny Konečné? Neboli kdo je iniciátorem mediálního třeštění kolem té drobné dámy v konzervativním outfitu? Tipl bych si zcela jistě Piráty a Socdem, jimž může vykrádat elektorát. Ale klidně též Stan, lidovce či TOP 09, protože jsou to strany ideově neukotvené a vázané pouze touhou po korytu.
Otazník je nad ANO, protože to vysílá do EU často tak divné existence jako je Věra Jourová nebo Dita Charanzová, o nichž nevíte, komu slouží. Resp. víte to dobře: pouze té EU, znamenající pro ně ještě plnější korýtka. Snad jediný subjekt z obliga je SPD. Její programový průnik s Konečnou je nulový. Shodli by se jistě na tom, že čas této pomatené vlády je pryč, dál asi na ničem. Ale nakonec, aspoň to by byl krok vpřed.
Tak uvidíme. Volby jsou přede dveřmi.
Čtěte také:
Neurážejte krávy, paní ministryně
Novotný se vylíhl ze shnilého vejce politického marketingu
Absurdní holčičí války na politické scéně. Co by tomu řekl Havel?
Existuje jeden takový názor, že ženy se vzhledem ke svému předurčení, které jim nadělila příroda, do politiky moc nehodí. Ale jako ve všem existují výjimky, potvrzující pravidlo.
hospodářské noviny jako jedny z prvních zrušily diskuze. protože by lidé hned přišli na to, že česká a světová zona nemůže vůbec mluvit o žádném hospodářství, a už vůbec o řádném, jde pouze o defraudační svinčík s pernamentním astronomickým dluhem….
Ta adorace Konečné nepřísluší. Natodit se o padesát let dříve je z ní nejtvrdší stalinistka. Její podpis by zcela jistě nechyběl ani na rozsudku Milady Horákové.
A na to jste přišel jak? Z čeho vychází váš názor?
Kdo jde po Konečné jak prase po flusu, je Nerudová, která reaguje na každý její výrok. Když jí Konečná (a zpravidla trefně) odpoví, následuje ticho. S inteligencí prvoka a reakcemi na úrovni 1. signální soustavy se totiž moc udělat nedá. A hrát si na „morální maják“ a „hodnotovou“ politiku, když se ta neskutečně blbá osoba ukazuje s dobytkem z Řeporyjí, je víc než trapné.
Že se někdo bojí, je evidentní. Na Facebooku paní Konečné se opravdu zničehonic vyrojila velká spousta trollů a agresivních přispěvatelů. Samozřejmě, že se nezmohou na víc, než (podobně jako zde pan Adámek) na absurdní spojování Konečné se zločiny komunistů z 50. let, kdy se pravděpodobně narodili teprve rodiče paní Konečné. A samozřejmě na vulgarity, což ale vypovídá více o nich než o paní Konečné. Někdo se opravdu začal bát.