Když eurokrat o demokracii káže

Nejprve fakta.

Evropská unie, Evropská komise a Evropská rada:

• Členové Evropské komise nejsou nikým voleni, dokonce nemusí být nominováni ani z volených poslanců europarlamentu.
• Evropský parlament nemá žádnou zákonodárnou pravomoc, může jen předkládat návrhy Evropské komisi, která návrhy „zváží“. Ale zákonodárnou pravomoc má výhradně nikým nevolená Evropská komise.
• Evropská rada se skládá z hlav států nebo předsedů vlád všech zemí EU, předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise.

Evropská rada schvaluje návrhy jednomyslně; tento princip je vetknut do základních předpisů EU a smyslem je, aby malé státy měly alespoň nějakou možnost odvrátit nařízení nebo závazky, které by byly pro ně nevýhodné, nebo nepřijatelné.

Toto lze hodnotit jako demokratický prostředek zejména pro EU, kdy pro schválení, bohužel čím dál více agend, stačí prostá většina, která nahrává větším státům s větším zastoupením v Europarlamentu prohlasovat si cokoliv na úkor malých států.

Maďarsko:

• Je standardní demokracií se systémem parlamentní demokracie volených zástupců ve svobodných volbách. Své poslance si volí občané přímo.
• Viktor Orbán vyhrál volby již čtyřikát, a to vždy s drtivou převahou nad opozicí. Dokonce natolik drtivou, že si několikrát udržel ústavní většinu v parlamentu.

Situace:

Maďarsko drží postoj, ve kterém odmítá v Evropské Radě hlasovat pro zvýšení výdajů do rozpočtu EU, a také nechce podpořit další výdaje na vyzbrojování Ukrajiny, přičemž neblokuje pomoc Ukrajině, pokud by byly prostředky věnovány výhradně humanitární pomoci.

Když přišlo ze strany Maďarska první odmítnutí, hledaly se způsoby, jak v rámci EU na Maďarsko tlačit, aby nakonec „demokraticky dobrovolně souhlasilo“ s tím, s čím nesouhlasí.

Nejprve se začalo mluvit o tom, že Maďarsko nesplňuje evropské demokratické hodnoty, protože velmi silně omezilo, resp. zprůhlednilo zákonem identifikaci organizací financovaných ze zahraničí, který je v podstatě měkčí obdobou Amerického zákona FARA. To se samozřejmě týkalo zejména progresivních neziskovek zabývajícími se nekontrolovanou migrací, politických progresivních neziskovek, jako třeba OSF. A také organizací kolem LGBTQ+, které se snažily, jako všude jinde, tuto svojí agendu protlačit do škol a školek. Těmto posledním neziskovkám je v Maďarsku zákonem zakázán vstup do veřejných škol.

A protože Maďarsko tento svůj postoj nezměnilo, a protože se blíží další hlasování v Evropské Radě, odhodili v EU a v EK rukavičky a ukázali podstatu, jak si představují ty „evropské demokratické hodnoty“ a na povrch vyplouvají nápady, které jsou snad inspirovány mafií nebo totalitáři nejhrubšího zrna.

Oslabíme měnu, nebudeme investovat

Prosáklo, jak by tento bezprecedentní „europejsky hodnotový“ nátlak měl vypadat (zdroj: Echo 24, 29. 1. 2024, které se uvnitř článku odvolává na Financial Times a Politico):

„Už několik týdnů se hovoří o možnosti zbavit Maďarsko hlasovacích práv. Lídři jsou dále připraveni se zavázat k zastavení veškerého financování Maďarska z EU a následně se podílet na oslabování pozice Maďarska na mezinárodních trzích. V dokumentu se přímo uvádí, že takové kroky by měly vést k vyšším nákladům Maďarska na už nyní vysoký státní dluh a k oslabení maďarské měny.“

Dále se v článku píše: „V případě, že 1. února nedojde k dohodě o pomoci Ukrajině ostatní vrcholní představitelé vlád by veřejně prohlásili, že vzhledem k nekonstruktivnímu chování maďarského premiéra si nedokáží představit, že by peníze z evropských fondů putovaly do Maďarska,“ uvádí se v dokumentu.

Ten však nekončí tímto bezprecedentním prohlášením, ale i nadále konkretizuje cíl takového opatření. „Finanční trhy a evropské a zahraniční firmy by tak mohly ztratit zájem o investice v Maďarsku,“ tvrdí dále dokument. Podle něj by takové kroky mohly vést k rychlému propadu forintu a k zvýšení nákladů na obsluhu veřejného dluhu.

„Evropa tím Viktoru Orbánovi říká, že už toho bylo dost a je čas se zařadit do řady. Orbán může mít pistoli, ale Evropa má bazuku,“ komentuje uniklý dokument Mujtaba Rahman z think-thanku Eurasia Group.“

V čem je to celé šílené?

Zaprvé nikde nenajdete definici toho, co jsou „evropské demokratické hodnoty“. Takže to celé zaklínadlo funguje jen jako „pendrekový zákon dostatečně ohebný, který u nás používali komunisté.

Zadruhé, nikým nevolení představitelé Evropské komise si dovolí někoho označovat za nedemokratického, ačkoli ta osoba byla drtivě zvolena svými občany, a tím že je takto svými občany volena opakovaně, lze logicky předpokládat, že plní představy svých občanů; /Demokracie (řecky ,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou./

A nakonec to nejděsivější je, že jestliže někdo využívá svého legitimního demokratického práva zakotveného v základních pravidlech EU nesouhlasit s něčím, je mu naprosto bezprecedentně vyhrožováno tak, že se proti němu neštítí využít všechno možné, včetně porušení vlastních směrnic, aby ho potopili.

Jediné, z čeho asi Orbán a Maďaři nemusí mít strach je, že k nim vtrhne vojenská „bratrská pomoc“. Výzbroj skončila na Ukrajině a snad kromě Maďarska a Polska, jsou všechny ostatní armády v rozkladu.

Slovo nakonec: A jak to dopadlo toho 1. února 2024? S velkým smutkem musím říct, že nakonec všechno Evropskou radou prošlo. Tedy i s Orbánovým souhlasem. Je to v podstatě smutná zpráva o stavu Evropské unie jako celku, zejména v plné nahotě vidíme ty slavné „evropské hodnoty“.