Novoroční projevy našich tří nejvyšších ústavních činitelů mohou snad i trochu napovědět, jak bude vypadat česká politika. S nadsázkou lze říci, že Hrad opráší pravdu a lásku, předseda Poslanecké sněmovny se pasuje do pozice tribuna lidu a premiér bude obě tyto krajní polohy vyvažovat.
Formalistický Pavel
Prezident Petr Pavel nejspíš bude i nadále vystupovat jako nositel hodnotového a institucionálního rámce. Jeho komunikace se standardně opírá o apel na demokracii, právní stát, ukotvení země V EU a NATO i obecné normy politické kultury. Tento styl komunikace má posilovat představu prezidenta jako všeobecné autority, ačkoliv ta je vzhledem k jeho politické i profesní minulosti nejistá.
Navíc může vyvolávat napětí tam, kde se rádoby hodnotová rétorika střetává s praktickými problémy, které prezident nemůže přímo řešit. Pavel proto bude pravděpodobně vstupovat do veřejné debaty hlavně jako komentátor, jehož mentorování ale sotva běh věcí významněji ovlivní.
Praktický Babiš
Premiér Andrej Babiš bude pokračovat v komunikaci, která je pevně ukotvena v exekutivní rovině. Jeho styl je pragmatický, orientovaný na představování plánů, vysvětlování vládních kroků a zdůrazňování konkrétních výsledků.
Tato forma komunikace ho staví mezi dva póly – mezi formálně hodnotový jazyk prezidenta a přímou rétoriku „bez servítků“ předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Babiš tudíž asi bude muset působit jako stabilizační prvek a snažit se udržet debatu v rovině praktických řešení.
Kritický Okamura
Od Okamury se dá očekávat, že ze svého otevřeného a kritického způsobu komunikace příliš neubere. Jeho styl je založen na otevírání kontroverzních témat a na používání jednoduchých, přímočarých sdělení s výrazným emočním nábojem. Tento způsob komunikace má silný dopad na veřejnou debatu, protože často nastavuje její agendu. Témata, která se objeví v tomto rámci, se následně dostávají do médií i do parlamentních diskuzí. Předseda sněmovny proto patrně bude jedním z hlavních hybatelů veřejných debat.
Viz Okamurův novoroční projev, v němž šéf sněmovny deklaroval posun v podpoře Ukrajiny. Prezident Pavel i bývalá vládní opozice na to reagovali kriticky a ukrajinská strana dokonce až tak ostrým nesouhlasem, že ji musel ministr zahraničí Petr Macinka mírnit.
Jak to jde dohromady?
Kombinace komunikačních stylů prezidenta, předsedy Poslanecké sněmovny a premiéra by mohla vytvořit v tomto roce jakýsi politický trojúhelník, v němž Pavel reprezentuje víceméně vyprázdněné hodnoty, Babiš exekutivu a praktická řešení a předseda PS kritickou otevřenost. Tato dynamika by mohla vést k tomu, že veřejná debata bude rozkročena mezi tři různé roviny – moralistně symbolickou, praktickou a bezprostředně kritickou.
Každá z nich má jinou logiku a jiný způsob, jak oslovuje veřejnost. Dá se proto očekávat, že politický rok 2026 bude pravděpodobně charakterizován střídáním formalistně hodnotových sporů, praktických exekutivních výzev a přímých kritických témat, která budou určovat rytmus politického života v Česku.
Čtěte také:
Lesk a bída odborníků
Prezident Pavel jako nahý v trní
Česká republika má špatného prezidenta
Pzezident má být nepolitická funkce, reprezentace státu na venek. Ale tenhle prezidentčík je silně vychýlen na jednu stranu. Někdo u Xavera řekl: Prezident Pavel = vůdce opozice.
Je to tak, bohužel. Naštěstí už jeho politická role (vliv) jmenováním vlády de facto končí. Ještě bude zlobit s F. Turkem, ale to se dá nějak obejít a ještě uvidíme. Může z Hradu moralizovat, dělat schválnosti s vracením zákonů, zdržováním, ale to je tak všechno. I jeho vliv na zahraniční politiku podléhá kontrasignaci předsedy vlády či schvalování Parlamentem. Jo – a ještě může dělat ostudu, ale to snad přežijeme :-).