Nedávný agresivní útok transgender aktivistů na poklidný „Podvečer pro rodinu o rodině“, který na Praze 8 tradičně pořádá a moderuje místostarostka a senátorka Vladimíra Ludková (ODS), se stal smutným mementem dnešní doby a pro mě byl přímým podnětem k napsání tohoto článku. Zdá se, že tlak transgender aktivistů ani dnes nepolevuje. A tak bude užitečné připomenout si, o co se tu hraje. V odborných kruzích i v politických kuloárech zuří tichá, ale zásadní válka. Na jedné straně stojí biologie, medicína a jasná fakta, na straně druhé vágní sociologické konstrukty a nátlak politických neziskovek. Zatímco věda mluví o „transsexualitě“, progresivní aktivismus s podporou Pirátů tlačí pojem „transgender“. Rozdíl mezi nimi není jen lingvistický – jde o samotné základy našeho právního systému a bezpečnosti žen.
Donedávna bylo jasno. Transsexualita označovala konkrétní medicínskou realitu: stav, kdy se člověk identifikuje s opačným pohlavím a podstupuje náročnou cestu hormonální a chirurgické tranzice, aby se jeho tělo co nejvíce přiblížilo biologickému protipólu. Je to termín přesný, vázaný na diagnózu a objektivně měřitelnou změnu.
Pak se ale objevil „transgender“. Tento gumový, sociologický pojem nevyžaduje žádnou operaci, žádnou biologickou změnu. Stačí subjektivní pocit. A právě zde začíná destrukce právní jistoty, kterou v Česku aktivně pohánějí organizace jako Transparent nebo Prague Pride.
Pod taktovkou neziskovek a Pirátů
Zastánci transgender ideologie prosazují tzv. „Self-ID“ – model, kde je změna pohlaví v dokladech čistě administrativním úkonem na základě čestného prohlášení. Pokud se dnes cítím jako žena, stát mi to musí orazítkovat. Bez ohledu na biologii.
Tento směr má silné zastání u opozičních Pirátů a části hnutí STAN, kteří se netají ambicí „modernizovat“ českou společnost podle západních progresivních šablon, které však onen „Západ“ pod tlakem reality již postupně opouští. Náš právní řád přitom pojem „gender“ vůbec nezná – stojí na biologickém pohlaví. Pokud zrušíme objektivní bariéry v podobě diagnóz, systém se stane hračkou v rukou ideologů, kteří se neštítí ani narušování poklidných debat o aktuálních společenských fenoménech, jak tomu bylo třeba nedávno na Praze 8.
Ústavní soud pod tlakem aktivistů?
V Česku se „láme chleba“ u otázky chirurgických zákroků. Dosavadní legislativa vyžadovala pro úřední změnu pohlaví sterilizaci. Logika byla prostá: úřední muž nemá rodit děti a úřední žena nemá plodit.
Jenže v roce 2024 Ústavní soud tuto podmínku zrušil jako „protiústavní“. Nelze si nevšimnout, že šlo o výsledek dlouholetého, systematického tlaku evropských nátlakových skupin (Transgender Europe či ILGA-Europe), které na Česko útočí už od roku 2015. Je rozhodnutí našich soudců skutečně projevem spravedlnosti, nebo jen kapitulací před mezinárodním aktivismem, kterému u nás zametají cestičku právě lidé kolem festivalu Prague Pride?
Zákonodárci měli na novou úpravu čas do července 2025. Sněmovna však věc během minulého období vůbec neprojednávala. A tak zatím máme vakuum. Aktuálně se trans lidé musí spoléhat na provizorní metodiky ministerstva zdravotnictví, na jejichž tristní úroveň nedávno upozornil novinář Radim Panenka. Mezitím aktivisté dál stupňují požadavky na úplné „sebeurčení“. Občas se lidé ptají, co (resp. kdo) jsou vlastně ony nyní často zmiňované „politické neziskovky“. Tady máme dva čelné reprezentanty – Prague Pride a Transparent. Obě organizace prosazují pro většinu nepřijatelné věci, a to navíc za její peníze.
Ženy s penisem: Rozvrat bezpečných prostor
Konflikt mezi transsexualitou a transgenderem není akademický, je fyzický. Pokud přijmeme vágní pojetí transgenderu bez nutnosti operace, hrozí nám realita „žen s penisem“ a „mužů s dělohou“. Zkušenosti z Británie či USA jsou varovné:
- věznice – biologičtí muži v ženských celách na základě pouhého prohlášení;
- sport – likvidace ženských kategorií lidmi s mužskou tělesnou stavbou;
- soukromí – šatny a azylové domy, kde se biologické ženy musí dělit o prostor s jedinci s intaktním mužským tělem.
Právě tyto dopady aktivisté z Transparentu a jejich političtí spojenci z opozičních lavic často bagatelizují jako „strašení“, ačkoliv jde o přímý důsledek opuštění biologické reality.
Zůstane v Česku zdravý rozum?
Česko stojí na křižovatce. Budeme následovat cestu radikálního sebeurčení, kde pocity vítězí nad biologií?
„Transsexualita“ je medicínská realita. „Transgender“ je ideologický projekt, který za peníze daňových poplatníků a pod hlavičkou neziskovek hrozí rozvrátit právní řád a umlčet jakoukoliv konzervativní diskuzi. Je na čase, aby se ke slovu vrátila fakta, nikoliv ideologie v barvách duhy.
Čtěte také:
Starověké tradice LGBTQ+
Transgender povinně do škol
„Utlačovaných“ menšin není nikdy dost
