Menu
Přihlásit se

Komentář.

Legislativní fligna

Lakonické zpravodajství českých médií přineslo aktuálně tuto zprávu: „Novelu zákona, která umožní Čechům žijícím v cizině hlasovat korespondenčně, podepsal prezident Petr Pavel. Poprvé by tak mohli čeští občané využít tuto možnost už ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim příštího roku. Co přesně to znamená z hlediska ryze věcného?

Petr Žantovský Petr Žantovský
Publikováno 30/08/2024
Doba čtení 3 min.
Zdroj koláže Copilot/Designer

Hlasovat v korespondenční volbě může hlasovat každý český občan starší 18 let, který pobývá v zahraničí. Zákon myslel i na kratší pobyty, jako v případě studentů, kteří vyjeli do zahraničí jen na jeden semestr. Momentální forma zákona ale nepočítá s lidmi, kteří jsou v zahraničí pouze na dovolené.

Na zastupitelském úřadu je třeba se zaregistrovat do seznamu voličů nejméně 40 dní před volbami, adresu, na kterou chce volič zaslat dokumenty, je pak třeba nahlásit nejméně 35 dnů předem. Do seznamu je možné se registrovat od vyhlášení termínu voleb. Příslušné hlasovací dokumenty pak zastupitelský úřad zašle voličům nejpozději 25 dní před volbami. Poštou voličům přijde speciální obálka a takzvaný identifikační lístek, který je třeba stvrdit podpisem dokládajícím, že občan hlasuje sám za sebe. Samotný hlasovací lístek bude třeba vytisknout z informačního systému správy voleb. Ten pak spolu s podepsaným identifikačním lístkem vloží do obálky, kterou obdrželi od zastupitelského úřadu a pošlou zpět úřadu, u kterého se registrovali. Korespondenční volba bude českým občanům umožněna v případě voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a u voleb prezidentských. Ze jmenovaných voleb jsou prezidentské jako jediné dvoukolové, proto registrovaní voliči dostanou poštou rovnou lístky pro obě kola. (Zdroj: portál iDnes.cz)

Znají leda Karla Gotta či Václava Havla

Vše dosud řečené by nemuselo vzbuzovat žádné zvláštní vášně. Jde přece jen o administrativní akt, který navíc z jistého úhlu pohledu napravuje dosud nerovné postavení Čechů v zahraničí, kteří se též chtějí aspoň voličsky vyjádřit ke stavu a budoucnosti své země. Při bližším pohledu je ledacos jinak a také to vysvětluje opravdové bouře, které se při dlouhodobé diskusi o korespondenční volbě odehrávaly, a pokud strany ANO a SPD splní svůj slib, že novelu volebního zákona předají k posouzení Ústavnímu soudu, další smršť slov ještě jistě přijde.

Proč? Odpovědí je několik. Předně: kterých všech Čechů pobývajících v cizině se to bude týkat? Těch, kteří tam emigrovali po roce 1948 či 1968? Předchozí emigrační vlny, předválečná či dokonce z přelomu století už asi vzhledem k plynoucímu času jsou mimo větší diskusi. Nebo snad ekonomických emigrantů, kteří hledali hlubší a plnější koryto na západě v 80. letech a dokonce i po roce 1989? Vzpomeňme: tehdy nastavené například měnové poměry byly pro Čechy a naši měnu silně nevýhodné. Lidé, kteří utekli „za lepším“, mají teď být odměněni volebním právem, ačkoli od té doby starou vlast nenavštívili ani jednou a z českých jmen znají leda Karla Gotta či Václava Havla?

K tomu náleží logický přípodotek: jak může jedinec, který je bez důkladného kontaktu s vlastí, odpovědně posoudit strany, která v ní či za ni kandidují? Jak mohou tito lidé věrohodně používat rozum při své volbě? Nebo jde opravdu jen o emoce? Příklad za všechny. Do Senátu kandiduje světoznámý hokejista Dominik Hašek. Toho asi znají i na druhém konci světa. Ale tuší někdo, jak se Hašek politicky vyprofiloval a oč se zasloužil? To sotva, protože to nevíme ani my, domácí voliči, a asi ani Hašek, jenž je veden pouze touhou na stará kolena udělat politickou kariéru.

Smutná bilance

A v neposlední řadě… Působení českých mainstreamových médií namnoze způsobuje v případných hlavách zahraničních Čechů dost zjednodušené představy a imperativy. Proto také podle různých výzkumů vedených mezi Čechy v cizině má mnohem víc sympatií dnešní vládní koalice, tolik podobná bruselské euroliberokracii, než síly z opozice (opět SPD a ANO, a to nemluvíme o těch mimoparlamentních), které se vůči diktátu z EU vymezují, a někdy docela ostře, což je našimi médií vykládáno velmi negativně. A nutno říci, že tento vliv je podle stejných průzkumů nejvíce patrný v generaci budoucích zahraničních prvovoličů, opět logicky volících zejména pod řízením emoce, nikoli rozumu.

Takže suma sumárum: zákon o korespondenční volbě je, jak se pěkně říká v Brně, dokonalá fligna. Nebo, chcete-li, záměrný úklad, pastička, do níž mají spadnout důvěřivci, kteří pak na věčné časy a nikdy jinak zabetonují v čele země dnešní neschopnou a všehoschopnou vládu. Smutná bilance.

Čtěte také:
Janina z Londýna vzkazuje pětikoalici: Korespondenční volba? Děkuji, nechci
Korespondenční volba dělá z Čechů žijících v Česku občany druhé kategorie
Korespondenční volby jsou protiústavní chladný kalkul

Komentáře (8)

  1. Pokud má někdo tak velkou touhu být v zahraničí, tak proč by měl chtít kecat, co se do toho, co se tady děje. Když tam je někdo služebně, nebo krátkodobě, tak pokud má o volby opravdu zájem, tak může přeci hlasovat na zastupitelském úřadu. Když už se dobrovolně rozhodne překonat tisíce kilometrů do ciziny, tak by mu snad nemělo dělat problém překonat třeba i stovky kilometrů do hlasovací místnosti. Určitě se nebude jednat o nemohoucí seniory, či jinak pohybově omezené jedince.
    Proč se musely opakovat volby v Rakousku? Proč korespondenční volbu, kvůli podvodům, zrušili ve Francii? Proč byly nepokoje po prezidentských volbách v Americe? No přeci proto, aby Fiala viděl, jak se lehce dají ukrást volby, když mu už nikdo nevěří ani nos mezi očima. Při poslední návštěvě v CIA mu nařídili prosadit podvod, tak to poslušný pejsek udělal. Vždyť je to zasloužilý Aspeňák.

    1. Máte úplnú pravdu. V roku 2017 som bol počas volieb v ČR v Johannesburgu. Asi 5 Čechov z našej turistickej skupiny išlo via taxi za vlastné voliť na ambasádu v Pretorii. A tiež si myslím, že namáhať sa kvôli ľuďom, ktorí odišli za lepším a svojej vlasti ukázali chrbát, sa neoplatí. Ak má niekto skutočný záujem o svoju krajinu, tú námahu zájsť na veľvyslanectvo si dá.

  2. Pokud tedy MSM informuje v zahraničí jednostranně, není možnost spolupracovat se zahraničními „free“ médii a předávat tak zprávy o reálné situaci? Je to běh na dlouhou trať, ale čas ještě je.A těch zahraničních zpravodajských podcastů je teď jak hub po dešti.

Napsat komentář