Jen pár desítek hodin před volbami začal e-mailovou korespondencí pražské (a nejen té) kavárny kolovat agitační pamflet podepsaný režisérkou Olgou Sommerovou. Text nese věru podnětný titul: Lůza.
Každý to slovo známe, užívá se v pejorativním, opovržlivém smyslu a označuje cosi nízkého a nehodného. Když vezmeme na pomoc sociologický slovník, dozvíme se, že lůza (asi ze staroněmeckého lôs = bezuzdný) je „expresivní neodborný pojem vyskytující se v historických pramenech, který označuje sociální vrstvu vydělující se z chudiny, resp. z lidu agresivitou, amorálností, egoismem, nekulturností i animálností potřeb.
V češtině jsou téměř analogicky užívány pojmy chátra, holota, cháska, sebranka a tak dále. Jde o osoby nejnižšího sociálního statusu, s výrazně negativistickým vztahem k sociálnímu řádu a nedostatkem porozumění pro celospolečenské zájmy. Tyto osoby většinou prošly procesem sociální degradace a bývají považovány za deklasovanou vrstvu. Dnes jsou to obvykle chuligáni, narkomani, kriminální živly, pobudové, tzv. lumpenproletariát. Použití pojmu lůza má obvykle výrazný diferenciační přídech a je projevem nadřazenosti mluvčího. Sociologie zahrnuje zkoumání lůzy do rámce studia sociální deviace, resp. sociální patologie.“
Co nám pod tím titulkem píše paní Sommerová? „Lůza je klíč k vzestupu totalitních režimů. To je obrázek dnešních USA. Nebo k návratu totality, viz maďarský a slovenský vývoj. Lůza je poháněna hlubokou nespokojeností a záští vůči existujícímu společenskému řádu, zejména vůči elitám, institucím nebo těm, kteří jsou vnímáni jako privilegovaní. Je snadno ovlivnitelná demagogy a extremistickými ideologiemi. Je přitahována k silným vůdcům a zjednodušeným narativům, které slibují rychlé řešení problémů. Je agresivní a často inklinuje k násilí. Nevěří v možnost reformy stávajícího systému a touží po jeho zničení. Lepší popis vrstev, které se u nás před říjnovými volbami derou k moci, lze stěží najít.“
Tak pravila Sommerová
Paní režisérka nám obsah pojmu lůza přenesla z oblasti sociální deviace, kriminality a obecně nespojitosti s normálním společenským životem. Dala tomu slovu jednoznačně politický význam: kdo nevolí podle návodu, či dokonce pokynu pražské (a další) kavárny, je lůza, plebs, chátra. Jsou to lidé bez inteligence, bez sociálního statusu, podlidé, řekl by jistý kaprál, za nímž zbylo největší hromadné pohřebiště v dějinách.
Vybavil se mi v té souvislosti vánoční projev Miloše Zemana z roku 2019. Říká tam mimo jiné toto: „Lepšolidé jsou ti, kteří se považují za něco lepšího, než my ostatní, a kteří nám neustále radí, co máme dělat, a kteří své názory považují za nadřazené názorům těch druhých.“ To je přesná definice lidí, jako je Olga Sommerová. Troufá se osočit významný počet spoluobčanů z toho, že se chovají podle oné sociologické definice sociálně deviantně či sociálně patologicky. Když někdo drží jiný politický názor než lepšolidé a vtělí jej do vhozeného volebního lístku, stává se lůzou a předmětem ostouzení.
Havel – první lepšočlověk
Každý společenský fenomén má svou genezi a příčiny. V našem případě bychom si měli připomenout Václava Havla, prvního lepšočlověka v čele našeho státu, který nadával občanům do čecháčků a vyjadřoval k nim odpor – viz jeho proslulé téma „zelináři“, kteří mu byli synonymem ubohého, materiálně orientovaného a na duchovní hodnoty se neohlížejícího slouhy minulého režimu. Ta strašná neúcta k nejen tzv. obyčejnému, ale de facto každému člověku s vlastní hlavou a vlastním rozhodováním, bez ohledu na to, co radí či poroučejí lepšolidské elity, čouhala z jeho rétoriky a nepochybně i způsobu myšlení jak sláma z bot. Ono je to přece tak svůdné namluvit si, že jsem jiný, lepší, hodnotnější – a tudíž povolaný či dokonce vyvolený k tomu vésti dějiny.
Lepšolidé ale nekonají své činy jen tak, z lásky k pravdě a dobru. Oni vědomě vytvářejí atmosféru strachu, zášti, nedorozumění a rozkladu, na jejichž základech se oni derou k moci, a nejen v těchto volbách.
Mám na to jednoduchý recept: počkejme si, až jediný lepšočlověk ukáže, v čem je doopravdy lepší než všichni ostatní. Zatím jsme se ničeho takového nedočkali, a jsem přesvědčen, že ani nedočkáme. Zatím vždy šlo jen o řečnická cvičení s jediným cílem – upozornit na sebe a své vyvolení. Proto se nenechejme zmást lepšolidmi. Oni jen hrají svou hru o větší podíl na moci. Nic duchovního v tom nehledejme.
Čtěte a sledujte také:
ONLINE: Babiš vyhrál volby. Fiala se poradí, co s ním bude dál
Jan Zahradil komentuje volby: Je to debakl pro Petra Fialu
Sobotní díkuvzdání prostého voliče
