Loňské hospodaření státu skončilo sekerou 271,4 miliardy. Máme zatleskat?

Umím si živě představit, jak se nyní budou politici přít o to, jak skončil rozpočet. Určitě mají pravdu ti, kteří budou tvrdit, že je úspěchem, že se daří snižovat deficit. Zároveň ale mají pravdu i ti, kteří tvrdí, že to je málo. Zda uvěříte vládě nebo opozici je na vás.

Já osobně si myslím, že je to hrozný výsledek – asi jako byste šli na olympiádu běžet maraton a přiběhli druhý den. Kdokoli, kdo předloží rozpočet s deficitem v řádu stovek miliard, je šílenec. Uměl bych si představit, kdyby řekli, že za to postavili nový blok jaderné elektrárny, ale nic takového tady není.

Obvykle slyšíme, že snižovat deficit nejde. Není to pravda! Já si myslím, že by šlo rozpočet sestavit dokonce přebytkový a vůbec bych nemusel sahat na sociální dávky. Musela by k tomu být ale politická odvaha, protože by se sáhlo na peníze mnoha lidem přisátým na erár.

O tom, že to jde, přesvědčuje svět argentinský prezident Javier Milei. Ten dokázal v brutálně předlužené zemi sesekat deficity tak, že tomu nikdo ze západních médií nevěřil. Vysmívali se mu jako bláznovi. Prostě máme moc úřadů, moc dotací, moc daňových výjimek apod.

Zatleskáme si a raději se nebudeme ohlížet na naše sliby

Příjmy rozpočtu meziročně vzrostly o 51,3 miliard na 1 965,4 mld. Kč. Výdaje vzrostly o 34,1 miliard na neuvěřitelných 2 236,8 mld. Kč. To znamená, že stát vybral o 3 desetiny procenta více peněz, než čekal a vydal o dvě desetiny méně. A to dělá těch deset miliard, o které skončil deficit lépe, než se plánovalo. A teď si vzpomeňte, jak před pár týdny ministr financí prohlásil, že mu tam někde hapruje jen procento. Vidíte, kolik miliard dělá pár desetinek.

Předpokládám jásot vládních politiků nad tím, že deficit přinesl meziroční zlepšení o 17,1 mld. Kč. To je jistě dobré, ale je to směšně málo. Pamatujete si, jak v květnu 2023 přišla vláda s konsolidačním balíčkem? Tehdy panovalo velké nadšení z toho, když vláda tvrdila, že každý rok sníží deficit o 70 mld. Kč. Mnozí jí to nejspíš i věřili. No, a dopadlo to jako vždycky. Je z toho krásných 17 miliard. Takže gratulace do Strakovky.

Budiž vládě ke cti, že se jí podařilo nepřekročit deficit, který si vytyčila. Toho se nyní mnozí drží a říkají, že z toho plyne, že i deficit roku 2025 skončí lépe, než byl naplánován. Já s tím nemohu souhlasit. Z výsledku roku 2024 totiž pro rok 2025 neplyne vůbec nic.

Rok je volební. Je velká pravděpodobnost, že příště bude u kormidla úplně jiný ministr. Snaha stávajícího ministra dodržet rozpočet bude tedy podstatně nižší než letos. Naopak bude touha se rychle zavděčit voličům a rychle všechno utratit. Průzkumy veřejného mínění jsou prostě neúprosné.

Kde nám vzal stát navíc nejvíce peněz?

Daně to překvapivě nebyly. Inkaso z daní rostlo jen o 2,8 %. To příjem z pojistného poskočil hned o 9,2 %. Naopak pokles příjmu zaznamenal stát ze svého majetku. Opět se ukázalo, že stát není dobrý hospodář. Na dividendách a podobných příjmech získal o 27 miliard korun méně než loni.

Za dojné krávy byly opět zaměstnanci. Ti zaplatili na daních o 15,6 % více než loni. Ministerstvo se přitom chlubí, že za vyšším výběrem stál právě konsolidační balíček. A v roce 2025 bude pro zaměstnance ještě hůř. Tak se máme na co těšit.

Naopak firmy zaplatily na daních o 5,3 % méně. Stát to vysvětluje zaplacenými zálohami, ale já si to vysvětluji dobrou prací daňových poradců.

Výdajová strana rozpočtu

Celkové výdaje státu rostly meziročně jen o 1,6 %. To je na jednu stranu dobře. Je to nižší růst, než činí inflace. Na druhou stranu my máme tak obří výdaje z roku 2023, že jsme potřebovali výdaje snížit, a ne je zase zvyšovat. Tady je potřeba škrtat.

A když vám někdo řekne, že to nejde, protože to jsou výdaje dané zákonem, tak z toho plyne, že je ten zákon špatný a je třeba ho změnit. Tak jednoduché to je. Jenže říct, že to nejde, je ještě snazší, a tak se o změnu nikdo ani nesnaží.

Ohromným průšvihem je, že stát musel na úroky ze svého dluhu vydat 88,5 mld. Kč. To je více peněz, než mají velká ministerstva, a přitom jsou to peníze vyhozené z okna. Za ty šlo postavit skoro 200 velkých škol nebo mnoho desítek kilometrů dálnic.

Autor je hlavní ekonom společnosti Pikora Invest a pedagog na VŠE.

Čtěte také:
Kdo lže, ten krade. A u nás lže vláda
Inflace roste, ale vláda řeší své platy – kdy se probudí?
Německo už není špička. Je už jen drahé. Bude nutné to řešit nějakým zeleným kompromisem