Nenechte se děsit propagandou: Střely ATACMS Rusko k jaderné válce nevyprovokují

Protože média hlavního proudu včetně těch veřejnoprávních selhávají a namísto toho, aby o situaci objektivně informovala, přispívají šířením ukrajinské válečné propagandy k obavám veřejnosti z jaderného konfliktu, považujeme za svou povinnost jednoznačně shrnout: Povolení k užití amerických střel ATACMS ukrajinskou armádou nezvrátí průběh války s Ruskem a nezmění jeho povahu natolik, aby Moskvu vyprovokovalo k užití jaderných zbraní. Ve skutečnosti průběh konfliktu s největší pravděpodobností nezmění vůbec.

Titulní strany našich hlavních zpravodajských webů tento týden zaplnily zprávy s bombastickými titulky o průlomu, který má spočívat v tom, že dosluhující administrativa prezidenta USA Joe Bidena „konečně“ povolila užití střel dlouhého doletu v hloubi ruského území. Následně mainstreamová média vítězoslavně informovala, že už to přišlo, že Ukrajinci už na Rusa udeřili na jeho území. Jak je to doopravdy?

Zmiňované systémy ATACMS, které Američané Ukrajincům dodali, nedisponují střelami dlouhého doletu. Jedná se o taktické střely s dosahem 165 až 300 kilometrů (podle typu). Ukrajinci jich mají podle dostupných informací, respektive vyjádření Kyjeva, jen dvě až tři desítky. Těch naposledy dodaných, s dostřelem 300 kilometrů, mají méně. Víc jich Ukrajinci od Američanů do Trumpovy inaugurace určitě nedostanou. Po ní patrně také ne.

Užití výše zmíněného může napáchat značné materiální škody a připravit o život desítky lidí, ke zvrácení průběhu války, tedy zastavení ruského postupu nebo dokonce k obratu, by jich Ukrajinci potřebovali stovky a navíc by museli doufat, že jim je ruská protivzdušná obrana nesestřelí tak, jako to udělala s většinou již vypálených.

Lež střídá nepravdu

Není tedy pravda, že se jedná o průlom na bitevním poli a pravda není ani to, že jde o první možnost udeřit v hloubi ruského území. Ukrajinci už útočili na Krym a bezpilotními letouny dokonce i na Moskvu.

Co to tedy má znamenat, a proč Rusko reagovalo vypuštěním informace o změně své jaderné doktríny (podmínek pro případné užití jaderných zbraní)? Ze strany dosluhující americké administrativy se může jednat o drobný naschvál směrem k Trumpovi a snahu ještě naposledy zamíchat kartami, možná i vylepšit vyjednávací pozici před neodvratným rokováním o příměří. Ze strany Ruska o reakci na provokaci Washingtonu. A ze strany českých médií o další botu, fatální selhání, které děsí veřejnost.

Pokud jde o Evropu, nás může nejvíc děsit to, aby některého z našich jestřábů nenapadlo dokrmit konflikt, který nezadržitelně spěje k příměří, vysláním expedičních jednotek a přímo tak zapojit do války NATO.

Čtěte také:
Kdo a proč vypustil zprávu o vojácích KLDR na Ukrajině