Jakýsi bezpečnostní analytik v rozhovoru pro iRozhlas prohlásil, že by měla být Volodymyru Zelenskému udělena Nobelova cena míru. Proč? Podle mluvčího proto, že „je schopen hledat cestu k míru. I přesto, co všechno Ruská federace na Ukrajině napáchala… Myslím si, že v tuto chvíli není na světě osoba, která by si Nobelovu cenu zasloužila více než on… On je schopen jednat, je schopen zachovat dekorum, je schopen zachovat racio.“ Tak pravil analytik.
Možná by se mohlo též dodat, že válka na Ukrajině trvá už čtyři roky a během té doby, v podstatě od samotného začátku na jaře 2022, se odehrálo nespočetně pokusů válku ukončit oboustranným smírem. Nejprve v březnu 2022 jednání představitelů obou zemí v Bělorusku a Istanbulu, poté návrh jižanských států, tedy Afriky a Latinské Ameriky. Ty k vypracování návrhu míru vyzvali Ukrajinci. Oni sami, na rozdíl od Ruska, ale návrh nakonec vetovali, protože neobsahoval jejich podmínky.
Následovaly nekonečné summity, třeba před koncem roku 2023 v Ženevě a pak v červnu 2024 ve švýcarském Bürgenstocku, oba bez významnějších výsledků a také bez účasti Rusů. Po nástupu Donalda Trumpa se okolnosti změnily. Do té doby vévodila situaci Evropská unie, která dodávala a také slibovala další dodávky peněz, zbraní a další podpory Ukrajině. Začaly se už objevovat i přímé návrhy, že by EU měla vstoupit do války s Ruskem. K tomu lze snad dodat jen: zaplaťpánbůh, zatím se nestalo.
Trump vstoupil do funkce se slibem rychlého ukončení ukrajinského konfliktu. Jenomže z jedné strany mu ty snahy podkopávali z Bruselu, z druhé strany z Kyjeva, a last but not least, z třetí strany z Moskvy. Jen v roce 2025 proběhlo na popud USA téměř deset mírových iniciativ, ale vždy bez hmatatelného výsledku. Trump se s Putinem setkal na Aljašce, od čehož si mnozí mnohé slibovali, leč rovněž marně. K přímému setkání Zelenského s Putinem nedošlo, ač bylo plánováno. A tak nám čtvrtý rok války končí patem.
Válka na Ukrajině je spletitá a má hluboké historické kořeny, a to zdaleka nejen od roku 2014. Posouvání amerického a obecně západního vlivu směrem k hranicím Ruska bylo nesporně – jak prohlásil i Filip Turek, a byl za to našimi liberálními politiky a médii řádně seřván – jednou z dominantních příčin stávajícího konfliktu. Nu a teď se zjevil návrh dekorovat Zelenského Nobelovou cenou za mír. Asi nejsem sám, komu to nepřijde v této chvíli jako nejlepší nápad.
Předobraz už tady máme…
Snad by tedy mohl zaznít protinávrh: dejte tu cenu oběma, Zelenskému i Putinovi. Předobraz už tady máme. V roce 1994 Nobelovu cenu míru obdržel palestinský vůdce Jásir Arafat a spolu s ním i dva izraelští předáci, ministr zahraničí Šimon Peres a premiér Jicchak Rabin, a to za mírové dohody z Osla, které měly vyřešit vleklou palestinsko-izraelskou kolizi, postavenou z velké části na palestinském terorismu. Tyto ceny tehdy vyvolaly značné turbulence. Byly jmenovány jako jedna z pěti nejhorších nobelovských rozhodnutí. Vedle nich to byl například Barack Obama (2009) či Henry Kissinger (1973). V roce 1949 dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii portugalský neurolog António Egas Moniz za metodu prefrontální lobotomie. Chybí už jen ocenění pro propagátora eutanazie Jacka Kevorkiana zvaného Doktor Smrt.
Mimochodem, smutná pointa těch cen z roku 1994 – Jicchak Rabin byl nedlouho poté zavražděn radikálním ortodoxním studentem, podobně jako skoro o půlstoletí dříve indický mírotvorce Mahátma Gándhí podlehl atentátu z rukou svého stoupence, radikálního hinduisty. Apropos Gándhí byl na nobelovku nominován celkem pětkrát. Tu poslední nominaci měl až po atentátu, na což Nobelův výbor reagoval opravdu nehledanými slovy: „Cena nebyla udělena, protože nebyl k dispozici žádný vhodný žijící kandidát.“ To jen tak pro ilustraci.
Zpět k Zelenskému. Konflikt na Ukrajině má řadu shodných aspektů, jako měl konflikt v Palestině. Přesto se, aspoň dočasně, protichůdní lídři dokázali domluvit. Kdyby se totéž podařilo na ose Zelenskyj – Putin, za ty dvě nobelovky by to asi stálo. Ale návrh ocenit jen ukrajinského prezidenta bezpochyby narazí. A není divu.
Čtěte také:
Kauza letouny L-159: Pavel v Kyjevě předvedl, že chce suplovat bezzubou opozici
Ukrajina v EU? Nepohodlná pravda pro euroskeptiky i eurohujery…
„Jsme ve válce“ nemusí být jen Fialův bonmot
https://messerinzidenz.de/