Novopečená lvice z Tádžikistánu nám zapomněla poděkovat

Pro ty, kdo nežijí moderní filmovou tvorbou snad nejprve krátce o koho jde. Co že to za kometu o víkendu prolétlo českými sociálními sítěmi: Kashcheeva je umělkyně. Narodila v Tádžikistánu, ale vyrůstala v Moskvě, kde vystudovala hudební režii, kterou se živila. Ve svých třiceti letech ji ale postihla „tvůrčí krize“, a tak se s manželem přestěhovali do Česka. V Praze a už ve středním věku se Daria vrátila ke studiu umění, konkrétně filmové tvorby. Dostala se na FAMU, kterou nedávno dokončila. Už při studiu v Česku stihla posbírat několik filmových cen.

O víkendu Daria Kashcheeva dosáhla na zatím nejvyšší metu. Na Českých lvech vyhrála cenu za nejlepší studentský film. Kdo čekal vděk a pokoru, byl ale na omylu. Kashcheeva přečetla z mobilního telefonu obžalobu české společnosti, přesněji nerovného postavení mužů a žen, jež si musí podle ní nespravedlivě volit mezi kreativní prací a plozením dětí. Obecenstvu galavečeru to přibližovala na traumatu ze stárnutí vlastních dosud nevyužitých vaječníků.

Co by proslovu oceněné umělkyně na Českých lvech slušelo víc? Možná to, kdyby paní Daria Kashcheeva z Tádžikistánu České republice a jejím obyvatelům poděkovala. Kdyby řekla, že si váží, že jí naše země umožnila začít znovu. Vystudovat i v dospělém věku vysokou školu určenou a hrazenou primárně pro české mládežníky. Kdyby ocenila, že jí a jejímu manželovi naše země poskytla nový domov, zázemí a bezpečí. Že jí dala nové občanství. A že jí – pokud o to bude stát a stárnoucí vaječníky zazlobí – zkusí pomoct i s tou reprodukcí.

Možná mohla říct i to, že se Česku pokusí pohostinnost vrátit další filmovou tvorbou. Že se těší na další natáčení v Česku. To by asi projevu v lámané češtině slušelo mnohem víc než zbytečná kritika biologicky dané odlišnosti mužů a žen.   

P.S.: Dovedete si představit nějakého českého umělce, který v zahraničí, dejme tomu ve Spojených státech nebo Francii, obdrží obdobnou cenu a proslov při jejím převzetí využije ke kritice tamní společnosti? Že by například režisér Miloš Forman při přebírání Oscara pořádně sjel zoufalý systém veřejné zdravotní péče v Americe? Já těžko.