Co existujeme jako samostatný stát, ještě se ani jednou nestalo, že by stará vláda nechala té nastupující vládě tolik pastí a kostlivců ve skříni, a to zcela programově s cílem poškodit ji hned na začátku. To je chování nevyzrálého spratka – se vším, co k tomu patří.
Ještě nikdy se za celou historii Česko(slovenska) nestalo, aby se jedna vláda chovala tak bezohledně vůči státu a občanům.
Ještě ani jednou se nestalo, aby byla jedna vláda natolik zaprodaná cizím zájmům, že je jim úplně jedno, co se stane s námi, s občany, kterým veřejně při nástupu do funkcí slíbili pracovat pro jejich blaho.
A nedodržení slibu je zrada. Nedodržení slibu vůči občanům státu je pak vlastizrada. Se vším, co k tomu patří. Poslanecká imunita není posvátná nedotknutelná indická kráva.
Od (j)elit k elitám a zpět k (j)elitám
Za první republiky jsme měli v parlamentu a ve vládě vzdělané lidi, a takové, kteří ve velké míře mysleli na prospěch našeho vlastního suverénního státu.
Po komunistickém převratu v roce 1948 se do parlamentu dostali dělníci, dojičky, krejčí, samozřejmě s inteligencí a rozhledem k těmto profesím přináležející. Důležitý byl rolnicko dělnický původ, stranická legitimace a zapálený ideologický postoj.
Po plyšáku v roce 1989 se do parlamentu a do vlády opět dostávali lidé vzdělaní, s rozhledem a také povětšinou myslící na prospěch opět samostatného státu.
Dnes jsme svědky toho, že parlament znovu ovládají bytosti rozumu mdlého a s inteligencí houpacího koně. A opět je nejdůležitější „knížka” režimu liberálně demokratického a příchylnost ke všemu protinárodnímu a nakaženého ideologií globálního progresivistického neomarxismu.
Paradenmarsch jako plíživá smrtelná choroba
Dovolili jsme jim pochod institucemi a ovládnutí kdysi zamýšlených nezávislých složek správy státu; oddělená moc výkonná, soudní a zákonodárná. A o pressu jako hlídači demokracie a státu nemluvě.
To je ta „globální mafiánská liberálně fašistická hydra“ propojená s „globálním korporátně kapitalistickým fašismem“, který se navíc zabetonoval sítí politických (ne)ziskovek.
Angažovaní novináři
Mladí presstituti usilují o své místo v síni slávy. Zapomínají však, že Pulitzerova cena se uděluje za kvalitní investigativní novinářskou činnost, nikoliv za publikování fejků podstrčených čučkaři.
Novinář má být svědomím národa, nikoliv užitečným idiotem režimu na několik použití.
Nikdy neříkej nikdy, vždycky může být hůř…
Čtěte také:
Dramaturgové politických debat zdatně konkurují kolegům z redakce zábavy
Povolební běsnění „demokratů“ aneb Pojďme ty volby rovnou zrušit!
Největší škůdci? Prezident a premiér!
