Pan premiér se chtěl v projevu pochválit, ale zamotal se do ekonomických pojmů, kterým nerozumí

Média jsou plná toho, jak vládní politici chválí novoroční projev premiéra, a naopak opoziční na něm nenechají niť suchou. Z pohledu nezávislého ekonoma je pravda někde uprostřed.

Základní myšlenkou projevu Petra Fialy je, že to nejhorší máme za sebou. Vím, že polovina národa se mnou nebude souhlasit, ale premiér má pravdu. Bohužel média mu do slov přidala i větičku, že bude mnohem lépe. To není pravda. Bude lépe, ale jen malinko.

Zatímco v roce 2023 ekonomika klesala kolem 0,5 %, v roce 2024 poroste jen lehce přes procento. To je tak malý rozdíl, že ho okem nepoznáme. Bude vidět až na číslech tržeb apod. Ministerstvo financí je podle mě příliš optimistické. Později vysvětlím proč. A právě z moc optimistických čísel předseda vlády vycházel.

Mnoho lidí nechápe pojem inflace, bohužel ani politici

Pojďme ale k inflaci. Tady je největší problém projevu. Premiér řekl pár vět správně a následně pár naprosto chybně. Myslím si, že chtěl říct něco, co mu poradci poradili a asi bych s tím souhlasil, ale on si ve větě pár slov změnil a přestalo to dávat ekonomický smysl.

Premiér prohlásil, že inflace se v průběhu příštího roku konečně dostane k hodnotám, na něž jsme byli zvyklí ještě před zhruba třemi lety. To je pravda. Ačkoli tomu mnoho lidí na ulici nevěří, inflace v příštím roce dramaticky zpomalí. A tady nastává problém, kterému neekonomové evidentně nerozumí.

Premiér jednou větou prohlásí, že se inflace vrátí tam, kde byla před třemi lety. V lednu 2021 byla přitom meziroční spotřebitelská inflace na 2,2 %. Sem se podle mě spíš nedostaneme, ale bude to podle mě na dohled realitě. Jinými slovy, premiér očekává růst cen o 2,2 %. Nicméně druhou větou říká, že skončí neustálé zdražování. Kladný index spotřebitelských cen přitom znamená, že ceny budou dále růst. Zdražování bude tedy navzdory slovům premiéra pokračovat. Pouze zpomalí své tempo.

Myslím si, že premiér chtěl říct, že v příštím roce porostou ceny mnohem pomaleji než v roce 2023. To, že řekl že ceny neporostou, bylo nejspíš způsobeno tím, že není ekonom a podobně jako lidé na ulici si myslí, že když inflace poklesne, zboží v obchodech zlevní. To není pravda a nebude to pravda. Myslím si, že toto nepochopení inflace vede lidi na ulicích k tomu, aby celému projevu nevěřili. Alespoň to já vidím u mnoha lidí na sociálních sítích.

Růst ekonomiky je příliš optimistický, a proto i odhad deficitu rozpočtu k HDP

A teď pojďme k tomu podivně optimistickému růstu ekonomiky. Proč si myslím, že je Ministerstvo tak optimistické? Blíží se volby a je třeba prezentovat alespoň nějaké úspěchy, a proto Ministerstvo čeká, že ekonomika poroste skoro o 2 %.

Pokud počítáte s tím, že snížíte deficit státního rozpočtu a ekonomika poroste rychleji, vyjde vám podíl těchto dvou veličin příznivěji. Vláda tak čeká, že letos bude mít deficit 3,6 % a v příštím roce 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP).

Předseda vlády v projevu pronesl, že deficit poklesne výrazně pod tři procenta HDP, což je podle něj obecně uznávaná hranice dobrého hospodaření státu. ČR tedy začne mít příští rok po mnoha letech zdravé veřejné finance.

Já tam vidím dvě velké chyby. Myslím, že růst ekonomiky Ministerstvo nadhodnocuje a výši deficitu předpokládá na nižších hodnotách, než bude realita. Já proto očekávané hodnotě 2,2 % HDP nevěřím. Realita bude horší.

Větší problém vidím v tom, že prohlašoval, že deficit pod tři procenta je dobré hospodaření. To rozhodně není pravda. Deficit 3 % k HDP byl použit u tzv. Maastrichtských kritérií. Byl použit proto, že výrazně zadlužující se Evropa už léta žije na dluh a kdyby počítala pravidla s přebytky rozpočtu, bylo by tam jen málo zemí a přijetí eura by pak nedávalo politický smysl.

Dlouhodobý deficit rozhodně není známkou dobrého hospodaření. Dlouhodobě by mělo být hospodaření kladné. Představa, že je zdravé žít neustále na dluh je mylná. My jsme přitom měli dlouhodobé přebytky rozpočtu naposledy v devadesátých letech.

Naše veřejné finance rozhodně nejsou zdravé. Zdravé budou, až bude vláda počítat s tím, že v průměru za několik let máme rozpočty v přebytku. Já bych deficit ve výši 2,2 % hodnotil školními známkami jako 4. Prostě prošli jsme testem 3 %, takže jsme nepropadli. Rozumím proto kritice vlády.

Sečteme a podtrženo

Projev premiéra byl v tom hlavním dobrý. Opravdu máme to nejhorší za sebou. Nicméně u inflace se premiér zamotal a nejspíš řekl něco jiného, než chtěl. U hodnocení veřejných financí rozhodně neměl pravdu. Na deficit se díval politicky s vědomím, že se blíží volby. Kdyby byl ekonom, nemohl by o veřejných financích říkat to, co říkal.