Pokrokáři všech zemí, táhněte do háje!

Progresivistické nadšení z vědy, technologií atd. vedou k přesvědčení o nutné reformě společnosti. A reforma je samozřejmě pro blaho lidstva. Podobně jako u komunistů i u progresivistů platí, že blaho nám tito dobrodějové přinesou, i kdybychom sebevíc nechtěli.

V zájmu blaha (zdraví, klimatu, bezpečí a kdoví čeho ještě) se dějí neuvěřitelné věci. Zaujaly mě dvě takto „dobrodějné“ zprávy, které včera přinesla ČTK. První z Itálie, druhá ze Švédska.

Zdraví je mocné zaklínadlo

V krásném italském městě Turín se starosta rozhodl prosadit vyhlášku o zákazu kouření na veřejnosti, pokud se v dosahu 5 metrů vyskytuje jiná osoba. Kuřák si podle vyhlášky může zapálit cigaretu, elektronickou cigaretu, dýmku či jiný kuřácký produkt jen se souhlasem této osoby. Porušení vyhlášky je pod pokutou 100 eur. Umíte si takovou situaci v praxi představit? Ve skutečnosti vlastně neproveditelné, takže jde o absolutní zákaz. Ano, kouření pravděpodobně zdraví neprospívá. Jako ostatně řada věcí, které lidé dělají a které zatím ještě dobrodějové nezahrnuli do svého portfolia spasení „nevědomých.“ Každé konání, ke kterému se svobodně rozhodneme, přináší svá rizika. Některá větší, jiná menší. Lidský život už takový je. Spása pokrokářů ale přichází, na rozdíl od spásy Boží, na základě zákazů a příkazů, tedy na základě zásahu do svobodného rozhodnutí jedince.

Práskání za odměnu

Ve Švédsku se zase, podle zprávy ČTK, rozhodli dávat odměnu za nahlašování špatného parkování. Vytvořili na to speciální aplikaci Scout Park pro město nedaleko Stockholmu. „Mým cílem bylo vytvořit nejjednodušší práci na částečný úvazek na světě, kterou může kdokoliv a kdykoliv vykonávat a okamžitě za ni dostat zaplaceno,“ uvedl spolutvůrce aplikace. Prostě napráskejte a vyděláte. Asi všichni znáte situaci, kdy si, zvláště v Praze, platíte za parkování, přijedete domů a místo nenajdete. Práskali byste kvůli tomu? I když možnost výdělku asi opravdu může někoho motivovat.

Je neuvěřitelné, jak se nám pokrokáři snaží pod těmi nejušlechtilejšími cíli montovat do života. Ale co, neuvěřitelné. Vždyť to tak dělali bolševici, takže pro mnohé lidi by to nemělo být nic nového. Místo prohlédnutí si však pamětníci často přihřívají polévky, protože cíl světí prostředky. Myslím si, že takovým lidem se vlastně zas tak strašně za bolševika nežilo. Anebo jen vnímají hodnotu svobody selektivně – pro mě ano, ale ti ostatní, méně schopní, méně chytří, méně pokrokářští, kteří nevidí ony krásné zítřky s tím vším pokrokem, ti si ji nezaslouží.

Dnes a denně na tyto rovné mezi rovnými narážíme, a to ve všech oblastech života. Kulturní bitva hoří. Progresivisti se na svou proměnu civilizace dlouho připravovali. Podobně jako komunisti. Tím spíš jim můžeme říct – pokrokáři všech zemí, spojte se a táhněte už do háje!