Po šestnácti letech a drtivé volební porážce opouští maďarský premiér Viktor Orbán Evropskou radu. Jako nejvýraznější kritik Bruselu pravidelně využíval právo veta k blokování klíčových iniciativ, od rozpočtů po vojenskou pomoc Ukrajině. Jeho pravděpodobný nástupce Péter Magyar slibuje mnohem konstruktivnější přístup, což pro unijní špičky znamená úlevu, ale nikoliv konec problémů. Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří mohou uvolněné místo „potížisty“ zaplnit.
Na prvním místě figuruje slovenský premiér Robert Fico, aktuálně nejbližší spojenec Moskvy v EU. Fico často Orbána v obstrukcích podporoval a nedávno pohrozil, že by mohl vetovat finanční pomoc Kyjevu, pokud nebude obnoven provoz ropovodu Družba. Ačkoliv zatím v klíčových momentech vždy ustoupil většině, po Orbánově odchodu zůstává v Radě v otázce Ruska osamocen, což může vést k větší radikalizaci jeho postojů.
Druhým jmenovaným je český premiér Andrej Babiš, kterého Politico popisuje jako miliardáře s orbánovským stylem vládnutí. Vedle zdrženlivosti k vojenské podpoře Ukrajiny se Babiš profiluje zejména jako odpůrce unijní klimatické politiky. Tvrdě útočí na systém emisních povolenek a Green Deal, který podle něj likviduje český průmysl. Přestože nakonec českou muniční iniciativu pro Ukrajinu nezrušil, jeho rétorika vyvolává v Bruselu obavy.
Italská premiérka Giorgia Meloniová sice vede národně-konzervativní vládu, zatím však v Bruselu vystupuje pragmaticky. Snaží se o rovnováhu mezi domácí nacionalistickou agendou a proevropským postojem v mezinárodní politice. Její vliv roste zejména v otázkách zpřísňování migrační politiky, kde prosazuje změny spíše formou konsenzu než blokování.
Slovinský trojnásobný expremiér Janez Janša, přezdívaný „mini-Trump“, by v případě návratu k moci posílil tábor populistů v EU. Od Orbána se však výrazně liší v pohledu na Ukrajinu, kterou od začátku ruské invaze silně podporuje a aktivně prosazuje její členství v Unii. Již v prvních dnech války navštívil Kyjev.
Jako „divokou kartu“ Politico označuje bulharského exprezidenta Rumena Radeva, který kandiduje v nadcházejících parlamentních volbách. Radev vystupuje proti posílání zbraní Kyjevu s tvrzením, že Ukrajina je v konfliktu odsouzena k porážce. Evropské lídry obviňuje z podporování krveprolití a prodlužování války.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ihned po Orbánově porážce navrhla reformu hlasovacích pravidel. Cílem je omezit nutnost jednomyslnosti tam, kde jeden stát systematicky blokuje celou Unii.
Oslovení diplomaté se shodují, že ačkoliv zmínění lídři budou v určitých bodech „dělat potíže“, pravděpodobně si dají pozor, aby nepřekročili hranici jako Orbán. Izolace a následné finanční postihy ze strany EU jsou totiž pro tyto země vysokým rizikem, kterému se budou chtít vyhnout.
