Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura se v minulém týdnu pokusil o gesto obnovy blízkých vztahů se Slovenskem. Do početné delegace však nepřizval zástupce nově se formující opozice. Ti si proto umínili, že co nejdříve vyšlou ke slovenským bratřím parlamentní „vzdorodelegaci“.
Fialovské uskupení bylo politickým cyklistou. Nahoru se hrbilo, dolů šlapalo. Co si přáli Demokraté ve Washingtonu či eurokomisaři v Bruselu, bylo vlastně svaté – a jedině přípustné. Toho si postupně všimla majorita české populace, vůči níž výkonná moc tak ráda uplatňovala strašení, zastrašování či pokusy o cenzuru.
Desetiletí nevídané jednání provázel rovněž výstřední přístup k vybraným sousedům. Hlavně tehdy, když projevovali realismus v mezinárodních vztazích. Též v duchu Bruselem zadaných domácích úloh proto Praha hodně útočila na Maďarsko neboli takzvaného čestného souseda ČR. Ovšem nejvíce napadala nám nejbližší stát, Slovensko. Svévolně zrušila tradiční společná zasedání vlád, načež se dokonce ministr vnitra Vít Rakušan účastnil zářijových opozičních demonstrací v Bratislavě. Opatřen transparentem s nápisem „Jsme s vámi“.
Byly to projevy až jakési dětinské nesnášenlivosti, s níž fialovci a spol. ctižádostivě plnili domácí úkoly. Podněty zadané kruhy, jimž očividně vyhovuje, když je nárazníková periferie EU ve při a nejedná jednotně. Nadšeně proto hráli roli staršího bratra, který ví vše nejlíp a má právo mentorovat.
Trucpodnik a „vzdorodelegace“
Už je to ale zaplaťpánbůh pryč. I když jak se to vezme. Infantilní frustrace volebně poražených nemizí. Nový předseda sněmovny Tomio Okamura ostentativně odstranil ukrajinskou vlajku a před pár dny se místo moralizování Slováků pokusil o poněkud dospělejší přístup – gesto obnovy blízkých vztahů s Ficovým kabinetem. Je to však zároveň určitá rekvizita odplaty. Škodolibě totiž nepřizval do početné delegace zástupce nově se formující opozice, jež pojednou začíná v dolní komoře dělat přesně to, co dosud tak kritizovala u konkurence – sáhodlouhé, obstrukční projevy.
Nyní se její poslanci cítí rozhodnutím třetího nejvyššího ústavního činitele opominuti, ne-li potupeni. Na just si umínili, že co nejdříve vyšlou ke slovenským bratřím parlamentní „vzdorodelegaci“. Trucpodnik. Jistě ho u nich čeká frenetický potlesk. Dosavadní pokleslá, dokonce pouliční „diplomacie“ za údajné proevropské směřování východního souseda mu určitě už dávno prošlapala pohodlnou cestičku. Přímo do srdce vlády na bratislavském Náměstí slobody.
A ještě jedna odlehčená, řečnická poznámka. Ó hrůzo, považme, jak jednou postfialovci dupnou do pedálů, až nová koalice pošle své lidi navštívit Kreml…
Čtěte také:
Dvakrát a dost! Babiš by měl srovnat prezidenta do latě
Role prezidenta Pavla při vzniku nové vlády je netransparentní
Hlava XXII na český způsob
