„Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ prohlásil Pavel.
Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval také server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika.
Rakušan pro, Fiala váha, Babiš proti
Ministr vnitra Vít Rakušan na síti X Pavla podpořil. „Česká republika by se měla zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů…Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere,“ napsal Rakušan.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce otázku případného vyslání českých vojáků na Ukrajinu řešit až poté, co bude uzavřeno příměří. „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl Fiala televizi Nova.
Šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš, který má ambice sestavovat příští vládu, v neděli řekl webu Seznam Zprávy, že s vysláním českých vojáků nesouhlasí, protože je potřebujeme doma. „Mám z armády informaci, že pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly, tak to ani není možné, protože na to nemáme dostatek vojáků,“ míní Babiš.
Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii.
Koalice ochotných
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí EU zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.
Čtěte také:
Evropská armáda: Vlhký sen politiků, šíření strachu a touha rozhazovat peníze
Poslanci vládní koalice nepodpořili českou zbrojní výrobu
Prezident Pavel převzal dar od ukrajinské jednotky pojmenované po vrazích z SS
Britská škola ruší velikonoční oslavy, namísto toho organizuje „Týden s uprchlíky“. Zatímco se v ulicích Berlína slaví ramadán, jsou rušeny další tradiční hromadné akce po celém Německu
Nedivím se ruskému vedení, že nechtějí na území Ukrajiny vojska NATU, když jeho žoldnéři celou dobu válečného konfliktu bojují proti nim a státy v této útočné alianci navíc podporují fašistický ukrajinský režim miliardovými obnosy.
A z aktivit našich představitelů včetně prezidenta, namířených tímto směrem, je mi mírně řečeno mdlo – jejich současné jednání mi připadá jako ňafání pudlíka, prosícího svého pána o kostičku od oběda.
L@ďa Oudes z Klatov.
Původně chtěl Pávek s Řehkou napadnout Pearl Harbor, ale Černochová mu prozradila, že škunery na Vltavě nejsou dostatečně vyzbrojené, tak byl cíl změněn a s Foltýnem v čele zaútočí těžkou vozbou na Stalingrad.
No nevím, OSN také neschválila bombardování Srbska a přece k němu došlo. Takže má OSN tak silný mandát?!
OSN je banda levičáků, kde se nejvíc prosazují země třetího světa, a doslova útočí na tradiční euro-atlantickou kulturu a konzervativismus.
Už se profláklo, jak pracovníci OSN pomáhali Hamásu v Gaze, to byla pecka.
Jo Pávek, to je stratég. Ten dobije Moskvu a po boji půjde po červeném koberci do Kremlu.