Příkopy plné sviní

Tam, kde by měl znít pestrý koncert názorů, nakreslily se ostré linie. Dialog – kdysi pulzující srdce demokracie – se mění v šepot mezi valy, kde místo mostů rostou hradby. Vládní garnitura se tváří, že některé myšlenky prostě do veřejného prostoru nepatří, a tyto hlasy, přestože za nimi stojí značná část lidí, jsou odsouvány na okraj. Namísto debaty nastupuje odsudek a veřejný lynč.

Z nesouhlasu se stává vyhazov. Z pochybnosti nálepka. Stačí nevkročit do správné fronty a otevře se katalog označení: extremista, populista, nepřítel a „svině“. A tak šup do příkopu, s těmi se přece nemluví. Vzniká tak svět, v němž je diskuse luxusem a schválený názor vstupenkou do společnosti.

Strategické zahánění do příkopů

V této atmosféře vyrůstají nové instituce, které namísto spojování hloubí další příkopy, a část „nenapravitelné“ populace do nich rovnou zahání. Oddělení strategické komunikace – v čele s plukovníkem, který svým jazykem připomíná spíš zákopovou válku než hledání porozumění – přilévá olej do ohně. Když je část společnosti označena za svině, těžko hledat cestu k porozumění. Tato selekce je jako výběrový plot do salonu pravdy, kam smějí jen ti s dostatečně správným názorem.

Vládní partička má sice plná ústa demokracie, ale do diskuse s oponenty se jim v řadě případů „strategického“ významu nechce. Mizení pluralitního dialogu však není jen otázkou slov a nálepek. Do hry vstoupily i hrozby trestněprávní povahy. Zejména s nástupem bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se z veřejného prostoru začaly ozývat varovné tóny: kdo překročí hranici „správného“ názoru, může se dočkat i zásahu ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Nešlo jen o planá slova – objevily se i konkrétní případy, kdy byli jednotlivci trestně stíháni za veřejně vyjádřený názor, jakkoliv kontroverzní či nepopulární. Za připomenutí stojí například kauzy týkající se schvalování ruské agrese nebo vyjadřování nesouhlasu s vládní politikou vůči Ukrajině. Jenom za rok 2022 dali státní zástupci ve 138 případech pokyn k zahájení trestního stíhání v souvislosti s válkou na Ukrajině. Učitelka Bednářová tedy zdaleka není jediná, pouze mediálně nejvděčnější. Ve jménu „ochrany společnosti“ se z trestního práva stává nástroj selektivní čistoty diskuse, což samo o sobě zahání do příkopu další „svině“.

Pozastavené weby a největší vládní lež

Silou a bez varování byly krátce po začátku války na Ukrajině pozastaveny některé zpravodajské a publicistické weby. Oficiálním zdůvodněním byla „obrana před šířením dezinformací“ a „ochrana národní bezpečnosti“, avšak ve skutečnosti šlo o jasné umlčení nepohodlných hlasů. Na seznamu pozastavených a blokovaných serverů se ocitly platformy, které nabízely alternativní pohledy na konflikt nebo kritizovaly bezmeznou podporu Ukrajině. Některé možná hloupě, některé záměrně manipulativně. Nicméně žádným ohrožením národní bezpečnosti nebyly.

Vláda si jen chtěla vyzkoušet, do jaké míry může zneužít tragického konfliktu na Ukrajině k umlčení oponentů. Když zjistila, že velmi snadno, tak už jí nic nebránilo rozjet mohutnou proukrajinskou a protiruskou kampaň s vydatnou pomocí poslušných – prý veřejnoprávních – médií. Ta zcela rezignovala na svou základní funkci poskytovat prostor všem názorovým proudům ve společnosti. Byla za to vládní koalicí odměněna navýšením koncesionářských poplatků včetně podstatného rozšíření okruhů subjektů povinných je platit. Vnucení ukrajinského narativu podstatné části společnosti je nepochybně největším úspěchem vlády. Bohužel jediným.

Diskuse? Ta se v Evropě nenosí

Ostrakizace, umlčování oponentních názorů a vylučování některých hlasů z veřejného prostoru není pouze českým fenoménem. Naopak. Obdobná situace se odehrává v celé řadě států Evropské unie. Nejvýrazněji je to patrné například v Německu, kde je politická a mediální scéna doslova posedlá bojem proti Alternativě pro Německo (AfD), tedy jediné skutečně rostoucí straně v jejich politickém spektru. Tamní ostrakizace dosahuje podoby, která je pro evropské demokracie až odpudivě výmluvná – místo otevřené diskuse a polemiky přichází izolace, dehonestace, vylučování z veřejných debat a někdy i z pracovního života.

A nezřídka otevřené násilí v nejhorších tradicích bojůvek SA. Ostatně právě na Mnichovské bezpečnostní konferenci zazněla z úst viceprezidenta USA J. D. Vance ostrá kritika poměrů v Evropě, kde dochází podle jeho slov k závažnému porušování svobody slova a kde je umlčování oponentury systematickou součástí politického provozu. „Napříč Evropou je svoboda projevu na ústupu,“ řekl tehdy Vance šokovaným evropským papalášům a pokračoval: „Není žádné bezpečí, pokud se bojíte hlasů a názorů a svědomí, které zastávají vaši vlastní lidé.“ Jeho slova je dobré znovu a znovu připomínat.

Celý text naleznete v měsíčníku TO číslo 7.