Proč je víra ve vědecký konsenzus cestou do pekla?

Unijní Green Deal se opírá o „vědecký konsenzus“ v tom, že za růst globálních teplot může oxid uhličitý produkovaný člověkem. Jenže věda nestojí na konsenzu, nýbrž na faktickém ověření. K němu dosud nedošlo. Přitom jen ověření vylučuje omyl.

To, že za oteplování planety může člověk, je v prostoru EU prezentováno jako nezvratný fakt. Navzdory tomu, že se tento „fakt“ opírá pouze o údajnou vědeckou shodu, nikoliv o skutečné důkazy. Vědecká shoda zkrátka nemá váhu důkazu. Tu má jen samotný důkaz a skuteční vědci to dobře vědí. A vědí také (nebo by vědět měli), k jak fatálním důsledkům může slepá sázka na výsledek oné shody vést. Než se pustíme do příkladů vědecké shody zaštítěné největšími kapacitami své doby, jež vedla ke statisícům či milionům zbytečných smrtí, dodejme, že vědecký konsenzus, na který se odvolávají „klima-alarmisté“, má také vachrlaté základy. Ukážeme si je také.

Ve středověku evidentně panovala vědecká shoda na tom, že funkční léčebnou metodou je pouštění žilou. V současnosti však, na základě lékařských důkazů, tuto metodu nepoužíváme. Tehdejší lékaře ovšem omlouvá, že úroveň jejich znalostí neumožňovala rozpoznat pomýlenost jejich počínání. Ale kdo by si dnes vzpomínal na dávné pouštění žilou, že? Jenže historie – a to i ta blízká – nabízí i další příklady toho, proč je slepá sázka na shodu názorů špatná.

Cholera

Cholera, prudké a až v 50 procentech případů smrtelné průjmové onemocnění se šíří fekáliemi kontaminovanou vodou nebo potravinami. V polovině 19. století však lékařské kapacity věřily, že původcem cholery je jakýsi špatný vzduch. Říkalo se mu řecky miasma a měl pocházet ze špatných hygienických podmínek. Na základě vědecké shody se jako logické řešení nabízelo budování moderní kanalizace. Leč, vědecké shodě navzdory, cholera řádila dál.

Naštěstí v době epidemie roku 1854 žil ve Velké Británii lékař sir John Snow, kterého vědecká shoda nepřesvědčila. Proto bádal nad šířením cholery na vlastní pěst. Až přišel na souvislost mezi konkrétní studnou a ohniskem cholery, což se mu podařilo exaktně prokázat, když po vyřazení studny z provozu začal rychle klesat počet nemocných. Jenže úřad General Board of Health jeho zjištění odmítl, a to samé v roce 1855 udělal dodnes renomovaný lékařský časopis Lancet. Ten jej označil za člověka mimo vědeckou komunitu a jeho závěry za nepodložené. A zopakoval tehdejší konsenzuální mantru: „Původcem cholery není materiální substance ve vodě, ale atmosférické výpary.“ Za příčinu poklesu počtu nakažených označil zlepšení hygienických podmínek.

Významný epidemiolog tehdejší doby William Farr vydal zprávu podpořenou dalšími autoritami, ve které uvedl, že po „pečlivé analýze neexistuje důvod věřit teorii Johna Snowa.“ Ke svému závěru dospěl, přestože Snow předložil data, ze kterých vyplývalo, že cholera se šířila výrazně více v oblastech Londýna, které se nacházely po proudu řeky Temže, do které ústila veškerá londýnská kanalizace.

Za pravdu mu daly učené kapacity Velké Británie až 12 let poté (1866), co dokázal spojitost mezi šířením cholery a kontaminovanou vodou. Filippo Pacini přitom objevil bakterie cholery už v roce 1854…

Malárie

Afričané odedávna říkali, že malárii přenášejí komáři. Leč Evropané dosáhli vědeckého konsenzu na tom, že za její šíření může špatný vzduch (stejně jako u cholery). Ten posléze nahradil nový konsenzus na tom, že původcem je bakterie z bažinatých vod.

Na konci 19. století ovšem přišel francouzský lékař Alphonse Laveran s výsledky výzkumu, který za původce malárie označil parazitického prvoka. Jenže jeho výzkumu neuvěřila ani francouzská lékařská akademie, ani světová kapacita, Němec Robert Koch (objevitel původce tuberkulózy). Ten údajně dokonce řekl, že jeho závěrům může věřit jen naprostý idiot. Přijetí se Laveranovu výzkumu dostalo až za sedm let. Dalších asi 18 let trvalo, než si Evropané dokázali, že malárii přenášejí komáři… Podrobněji si o obou kauzách můžete přečíst na webu Sýr zdarma zde.

Opravdu shoda 97 procent?

Na tom, že za oteplování klimatu může lidmi vypouštěný oxid uhličitý, se údajně shoduje 97 procent vědců. Novináři to často uvádějí u článků o tom, proč lidé v EU musí kompletně změnit a zdražit svůj život. Jenže samotná studie, ze které údaj o shodě pochází, uvádí, že ze 4014 článků se autoři pouze 64 z nich domnívají, že člověk ovlivňuje vývoj klimatu z více než 50 procent (podrobnější text zde, studie zde). Což 97procetní shoda na tom, že za oteplování může člověk, zcela jistě není. K té studie dospěla až zahrnutím všech článků, které lidský podíl připouštějí, vždy však nižší než poloviční. V žádném případě tedy nejde o potvrzení 97 procentní shody na tom, že za oteplování může člověk.

Jak vidno, vědecký konsenzus opravdu negarantuje správné řešení, ba ani správný výsledek. Protože je to stále jen shoda, nikoliv faktický důkaz. Což se, žel Bohu, nikde nepíše.

Přesto OSN a EU trvají na tom, že když se co nejvíc bohatých států zbaví všech fosilních paliv a přejde na elektřinu získávanou z fotovoltaických panelů a větrníků z Číny (ano – i ve výrobě větrníků spěje Čína ke globální dominanci), zachrání svět. Protože je přeci vědecký konsenzus…

Příklad z Česka

Mimochodem, něco jako vědecký konsenzus vzniklo v Česku v době, kdy se rozhodovalo o tom, kolik bude mít česká armáda tanků a stíhaček. Hned v prvním týdnu války na Ukrajině se pak ukázalo, že asi 30 tanků a 14 Gripenů jsou výzbrojí pro obranu státu zcela nedostatečnou.

Dovedete si v těchto souvislostech představit ukrajinské generály, jak tvrdí, že na základě shody vojenských vědců není možné, aby drony opanovaly bojiště? Nebo byste uvěřili vědeckému konsenzu, že už bylo vše vynalezeno, pročež už nic dalšího vynalézt nejde?

Čtěte také:
Green Death: Po nás potopa…
Green Deal zabíjí!
Čeští „užiteční idioti“ zaplatí za Green Deal půl bilionu