Proč moderní feminismus ubližuje ženám

Pro progresivní západní státy představuje feminismus jeden ze základních pilířů, na jehož základě je vytvářena politika státu. Na naplňování těchto politik se podílí i nespočet nevládních feministických organizací. V západních státech jako Francie se i přesto setrvale
stupňuje násilí páchané na ženách ze strany migrantů z Afriky a Blízkého východu. Takřka všechny „mainstreamové“ feministické organizace tento neutěšený stav přehlížejí, či se dokonce nezdráhají jakékoli skutečnosti dokazující, že „mladí muži z kulturně nekompatibil-
ních okruhů ohrožují bezpečnost francouzských žen“, označit za neakceptovatelnou xenofobii.

Příkladem budiž loňské napadení 27leté Francouzky Claire Geronimiové, jež byla znásilněna v bohaté pařížské čtvrti útočníkem afrického původu. Tomuto pachateli byl již v minulosti – v důsledku jiných sexuálních napadení – uložen příkaz opustit území Francie. Tato povinnost však nebyla nijak vymáhána a pachatel se posléze dopustil dalšího sexuálního útoku právě na 27leté Francouzce.

Zastání až u konzervativce Zemmoura

Od Claire Geronimiové se distancovaly veškeré feministické organizace. Pomoc nalezla až u předsedy konzervativní strany Reconquête Érika Zemmoura. Západní feministické organizace tedy často přestávají plnit svůj účel, jakmile dojde k odchýlení od základního dogmatu, že násilí na ženách páchají pouze bílí západní muži. Pokud se některá feministická organizace odváží na tuto závažnou skutečnost upozorňovat, čelí nejen nenávisti ze strany progresivní levice, ale také perzekuci ze strany úřadů.

Tím se opět dostáváme do Francie, kde byla členka antiimigrační feministické organizace Collectif Nemesis zatčena, neboť hlásala na karnevalu v městě Besançon hesla jako „Osvoboďte nás od migrace“ nebo „Zahraniční násilníci pryč“. Tím se podle starostky města Anny Vignotové, členky Ekologické strany, dopustila podněcování k nenávisti, neboť spojovala migraci s násilím. Ekologická strana se sice hlásí – asi jako každá západní progresivní strana – k feministickým idejím, avšak v řešení toho nejdůležitějšího feministického problému současného Západu, asi jako každá západní progresivní strana, trestuhodně selhává. Ideologické zájmy jsou pro ni důležitější než bezpečnost francouzských žen.

K podobným situacím nedochází pouze ve Francii, ale takřka ve všech západních zemích,
kde tvoří značnou část populace právě migranti z Afriky a Blízkého východu a u moci jsou politici z levicově „liberálních“ stran. Namísto skutečné ochrany žen se starají o to, aby tito kriminálníci nebyli vykreslováni v „xenofobním“ světle. Namísto přísné migrační politiky raději ratifikují zbytečné dokumenty jako Istanbulská úmluva a soukromým
firmám nařizují zavádět kvóty. Prospívá takový „feminismus“ skutečně dnešním ženám?

Transgender a feminismus

K omezování ženských práv však dochází i v důsledku vzrůstajícího tlaku na zavržení ženství a mužství jako biologické danosti. Nenávisti ze strany moderních feministek proto již několik let čelí kupříkladu J. K. Rowlingová. Paradoxem zůstává, že sama J. K. Rowlingová byla před nástupem progresivního šílenství vnímána jako v ýznamná feministka.
Terčem kritiky se však stala z důvodu, že v rodném Skotsku financuje sociální služby určené pro ženské oběti sexuálního násilí. Z těchto služeb jsou vyloučeni ti, kteří se jako ženy pouze identifikují. Neboli biologičtí muži.

Pro důkaz legitimity rozhodnutí J. K. Rowlingové však nemusíme vůbec chodit daleko. V anglickém Brightonu byl ženě, která byla v dětství sexuálně zneužívána, odmítnut přístup do ženské podpůrné skupiny, neboť vznesla požadavek, aby jí byla poskytnuta skupinová terapie, kde budou přítomny pouze biologické ženy. Jako žena, které v minulosti ubližovali muži, považovala za nemožné vyléčit se ze svých traumat za přítomnosti biologických mužů. Její požadavek byl však označen za transfobní a přístup do skupinové terapie
odepřen. V dětství zneužívané ženě tím byla znemožněna léčba, neboť dané centrum zřizující skupiny je jediným takovým místem v hrabství Sussex.

Stejně jako u migrace, i v případě transgenderové problematiky se progresivní feminismus raději drží problematických ideologických konceptů, čímž ukazuje, že mu na životech obyčejných západních žen příliš nezáleží. Kde tedy vítězí moderní feminismus, tam
jsou ženská práva podkopávána.

Článek vyšel v červnovém čísle měsíčníku TO.

Čtěte také:
Kletba #MeToo už dostihla i mága Copperfielda. Zrušit ji můžeme jen společně
Duhová revoluce inflitrovala církev. Papež Benedikt XVI. nás varoval marně