Proč se Pavel lísá k mládeži

Z Pražského Hradu jsme po 10 letech opět slyšeli novoroční projev. Je jistě dobře, že se prezident k této tradici vrátil. Kromě toho jej lze pochválit za realistické a nehysterické vyjádření k předvánočním tragickým událostem na Filosofické fakultě Karlovy Univerzity. S tím, že důsledkem tohoto nesmyslného aktu šíleného střelce nesmí být nové orgie kontrol, regulací, příkazů a zákazů, lze souhlasit. Nesmíme se tomuto tlaku podvolit, i když by si někteří takové kroky přáli učinit.

Tento svůj velmi realistický postoj však v závěru svého projevu znehodnotil podivným nadbíháním nejmladší generaci. Politoval ji, protože to prý má v současném světě velmi těžké a nijak se nediví, že její část propadá psychickým problémům. Je to skutečně pravda? Má před sebou dnešní mládež opravdu minimální možnosti se uplatnit a neradostnou perspektivu? Přes všechny nedokonalosti okolního světa je pravda někde úplně jinde.

Pro ty mladé, kteří chtějí vážně studovat, a nejen se poflakovat po chodbách škol a případně si zaprotestovat proti změně klimatu, jsou dveře do široka otevřené. A možností je tolik, že se o nich předchozím generacím ani nesnilo. O bezproblémovém přístupu k nejlepším pracím a dílům v příslušném oboru netřeba vůbec diskutovat. Vyjednat si při troše snahy stáže a pobyty na nejlepších univerzitách v širokém zahraničí také není nepřekonatelný problém. Nabízet širokému spektru nejen akademických médií svoje myšlenky, názory a třeba i ostrou kritiku současnosti také nebylo v minulosti samozřejmé. Pokud se do toho vážně pustí, pak nezbývá moc času na klimatické a jiné žaly. Ale v případě, že jim jde o skutečné poznání a porozumění světu kolem sebe, tak je něco takového ani nenapadne.

Pavlovy opuštěné hodnoty

Prezident se následně uchýlil k pochlebování mladé generaci, neboť má prý pevnější hodnoty, než měli jeho vrstevníci, a může i proto být nositelem změny. V případě vyznávaných hodnot by měl mluvit spíš sám za sebe. Většina jeho vrstevníků, k nimž patří i autor těchto řádek, skutečně jím vyznávané hodnoty věrnosti dělnické třídě a jejímu předvoji, komunistické straně, opravdu nesdílela. Viděla je úplně někde jinde a lidé jeho typu byli ti, kterým zcela nepokrytě opovrhovala.

A jakou že to změnu, na níž se Petr Pavel zjevně těší, lze od nemalé současné mládeže očekávat? Jakým nositelem změn je část mladé generace propadlá klimatickému blouznění, genderovým nesmyslům a nenávisti k historii a tradicím, které jim umožňují nákladný a zahálčivý život? Mají jeho poznámky o údajně hroutícím se životním prostředí základ v jeho skutečném prožitku? Nebo jde jen o pokus přivlastnit si mladé voliče, zejména pokud se podaří prosadit snížení věkové hranice pro výkon aktivního volebního práva? Chápu, že nejmladší generace nemá příliš povědomost o minulosti, včetně té prezidentovy. Nehrozí proto, že mu ji bude připomínat. Apoteóza mladí je ale znakem většiny totalitních režimů. Pane prezidente, pozor na to.

Čtěte také:

Politolog: Novoroční projev byl nemastný a neslaný jako náš prezident

Čas přijmout euro, zavelel Pavel bůhvíproč v novoročním projevu