„Putin se zoufale snaží zmařit mírový summit ve Švýcarsku, který se uskuteční 15. a 16. června,“ uvedl na X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.
Ruský prezident si svému nejbližšímu okolí stěžoval na neochotu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského jednat a na to, co označuje za pokusy Západu brzdit možná vyjednávání. Uvedly to tři ze čtyř nejmenovaných zdrojů Reuters, které jsou s diskuzemi v Putinově nejbližším kruhu obeznámeny.
Zelenskyj opakovaně prohlásil, že mír za Putinových podmínek nepřipadá v úvahu. Slíbil, že znovu získá ztracená území, včetně Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014. V roce 2022 podepsal Zelenskyj dekret, který formálně prohlásil jakékoli rozhovory s Putinem za nemožné.
Putinovi se prý nedá věřit
Putinovi se rovněž nedá věřit, že případnou mírovou dohodu dodrží, domnívá se Kyjev. Poukazuje přitom na fakt, že ruský prezident opakovaně před vpádem na Ukrajinu popíral, že by chtěl vést válku. Moskva dodnes o rozsáhlém konfliktu tvrdí, že se jedná o „speciální vojenskou operaci“.
Jeden ze zdrojů oslovených Reuters se domnívá, že dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nenastane, dokud bude na Ukrajině u moci Zelenskyj – ledaže by ho Rusko obešlo a uzavřelo dohodu s Washingtonem. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však minulý týden v Kyjevě novinářům řekl, že nevěří, že by Putin měl zájem vážně jednat.
„Kreml dosud neprojevil žádný smysluplný zájem o ukončení války, spíše naopak,“ dodal na otázku Reuters mluvčí americké diplomacie.
Obavy z opětovného zbrojení
Rusko i Ukrajina rovněž uvedly, že se obávají, že druhá strana využije jakéhokoliv příměří k opětovnému zbrojení.
„Putin může bojovat tak dlouho, jak jen to bude potřeba, Putin je ale také připraven na příměří – nechat konflikt zamrznout,“ uvedl jeden ze zdrojů – vysoce postavený Putinův spolupracovník blízký kremelským rozhovorům na nejvyšší úrovni.
Putin, který byl v březnových prezidentských volbách popáté zvolen do čela země, by podle anonymních zdrojů nejraději válku ukončil. Dva z nich na základě rozhovorů mezi nejvyššími představiteli v Kremlu uvedly, že se Putin domnívá, že současné zisky ruské armády jsou dostatečné na to, aby je ruská veřejnost vnímala jako vítězství.
Putin svým rozkazem vyslat ruské vojáky na Ukrajinu 24. února 2022 rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Konflikt si na obou stranách vyžádal desítky tisíc životů a vedl k tvrdým sankcím proti Rusku ze strany Západu.
Ruský prezident chápe, že jakýkoliv nový zásadní pokrok na frontě by si nyní v Rusku vyžádal další celonárodní mobilizaci, uvedly tři zdroje. To Putin, kterému po mobilizaci v září 2022 o několik procentních bodů poklesla popularita, odmítá.
Čtěte také:
Interview s Putinem: Válku na Ukrajině vyprovokovali Američané a mohou ji také zastavit
Putin uvažuje racionálně a je ochotný jednat, hodnotí Drulák
Jak Carlson s Putinem za asistence užitečných idiotů boří rekordy
Proč by Putin narušoval nějaký válečný summit, který jenom potvrdí jeho současnou pozici a ukáže, kdo za kým stojí.
Západní země v čele s Amerikou nedodržovaly dohody už od roku 1990. Dohody o Ukrajině byly pro Američany jen cár papíru dobrý akorát pro prodloužení času na přípravu na válku. Každý tedy soudí podle sebe. A jednat o míru bez účasti jedné strany konfliktu je pouhá fraška. Výsledkem budou zase další ultimáta, protože na víc kolektivní západ nemá. Tentokrát si Američani, ve své bezbřehé rozpínavosti, ukousli příliš a neví jak z toho ven. Jejich obvyklá taktika, útěk, by znamenala přiznání porážky 70 let dlouhé konfrontace s Ruskem. Tím by se omezila jejich možnost zastrašování v zájmových oblastech Afriky a Jižní Ameriky.
Z toho je jasně vidět, že jediný, kdo chce prodlužovat tuto dávno prohranou válku, je současná ukrajinská diktatura, která předkládá stále absurdnější důvody, proč nehodlá jednat. Jejich motivace je přitom zcela jasná, jak ukazují svědectví o vytunelovaných penězích na obranu.