V 60. letech, někdy mezi 4. a 6. třídou základní školy, jsem silvestry milovala. Jednak to byla v naší rodině po Štědrém dnu druhá největší vánoční oslava a jednak jsem ten den mohla zůstat vzhůru přes půlnoc. A dívat se na televizi, kterou už v těch letech měla každá průměrná rodina, jako byla ta moje. Sledovali jsme televizní silvestrovské estrády, my děti popíjely nějakou zvláště drahou, těžko sehnatelnou, a tedy logicky dobrou limonádu (možná i džus) a pojídaly jednohubky. Prostě „žůžo“. A o půlnoci všeobecná líbačka a přání do nového roku, o kterém jsme jako děti měly jen velmi mlhavé představy, ale rituál jsme oceňovaly.
Pak přišla doba mládí, silvestrovské mejdany, tu více tu méně bombastické, alkohol, big beat a první, tehdy ještě obecně zcela výlučně heterosexuální vztahy. Na horské chatě, u kamaráda v bytě, na chalupě. Bouřlivácká léta přešla a nastalo období, kdy ten významný, poslední den roku už bujaře neprožívám. Ale o půlnoci si ráda připiji na Nový rok i celý nový rok, který je otevřený stejně jako první stránka mého kalendářového notýsku.
Silvestr 2019, oslava vcelku poklidná na chalupě u mého kamaráda a jeho manželky. Byl to rok, kdy jsem s nimi strávila koncem léta týden na jednom z Kanárských ostrovů. Pobývali jsme tam u další kamarádky, která se tam přestěhovala poté, co se dozvěděla diagnózu rakoviny prsu. Na ostrově už byla po opakovaných operacích, štíhlá, už měla zpět i své krásné blond vlasy, zářila zdravím. Onoho silvestra jsme s ní měli telehovor, žertovali, přáli si a těšili se na další výlet na Kanáry. Pár týdnů po silvestru jsme se dozvěděli, že kamarádka na Kanárských ostrovech zemřela. Bylo jí 45 let.
Od té doby se mi silvestrovská půlnoc proměnila. A proměnily se i obvyklé silvestrovské mantry mých rodičů v podobě povzdechu: „Tak jsme zase o rok starší!“ Proměnily se v poděkování, že jsem zase mohla vstoupit do nového roku. A se mnou i moji milí.
Ovšem pro mladší čtenáře dodávám – bujaře si silvestr slavte a oslavte! Máte před sebou ještě moře života plného úžasných dobrodružství. Tak ať Vám špunty létají a rachejtle rachejtlí. A nám všem – dobrý rok 2025!
Čtěte také: Soudy, odpuštění a smíření, Vánoce za dveřmi. Pustíme je do svých domovů?, Praha má zvláštní ochranu už od doby Karla IV. v kříži kostelů, Od Dušiček k adventu
Komentáře (0)