Rudý říjen je tu zpět

Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek se v pátek objevil ve Zlíně na závodě Barum Czech Rally. Sám měl usednout na místo spolujezdce v jednom z historických vozů. Ředitel závodu Jan Regner byl ale údajně proti a vůz nechal ze startovní listiny vyškrtnout. Pravil, že prý Turek škodí motoristům. Myslel samozřejmě ty s malým „m“.

Turek měl v pátečním závodě usednout na místo spolujezdce v historickém voze Rolls Royce. Ve chvíli, kdy se Jan Regner dozvěděl, že se deset minut před startem zapisuje jméno spolujezdce, a že je tam Filip Turek, řekl, že to auto nepustí.

To je velice zvláštní situace, kterou v naší zemi už dlouho nepamatujeme. K závodu samému připomeňme, že slaví už víc než půlstoletí svého trvání. Začínal jako Barum Rudý říjen a název Barum mu od té doby zůstal. Jakýsi nultý ročník v roce 1971 proběhl ještě na amatérské bázi, o rok později už vyjel oficiálně jako profi závod počítaný jako soutěž Mistrovství České republiky a Mistrovství Evropy v rallye, v minulosti také součást šampionátu Intercontinental Rally Challenge, který po sloučení s mistrovstvím Evropy zanikl. Jedná se o největší motoristický závod ve Zlínském kraji. Jan Regner je v čele organizátorů závodu druhým rokem, předtím na stejném místě byl jeho otec Miloslav Regner.

Když se zajímáte o ekonomiku podniku, máte k dispozici třeba data z Univerzity Tomáše Bati. Podle nich činí přínos Barum Rallye 150 milionů korun a s navazujícími službami je to dalších 300 milionů. Mimochodem, loni zvedli organizátoři vstupné z 300 na 700 korun. Kdybyste pojali myšlenku zúčastnit se závodu, auto (to základní na závod) si můžete pronajmout za 40 až 50 tisíc korun. Potřebujete závodní licenci, školení a prohlídku u lékaře, a také vybavení – například bezpečnostní kombinézu, ale i ta se dá vypůjčit. A vzhledem k tomu, že vítězi nenáleží žádná finanční odměna, jen věnec a pohár, lze si domyslet, že jde o kšeft jako řemen.

Nu a nyní se do něj nově promítla i politika. Ze závodu byl vyloučen vůz, v němž měl na sedle spolujezdce sedět Filip Turek. Proč to celé vzniklo? Je jisté, že Turek to chtěl pojednat jako předvolební zviditelnění, přece jen je známý především jako protagonista strany Motoristé sobě. Na druhou stranu nepříčí se trochu zdravému rozumu rozhodnutí Jana Regnera Turka na trať nepustit, byť symbolicky v historickém Rolls-royce?

Příklady táhnou… anebo ne?

Připomíná mi to příběh jiného sportovce, hokejisty, Slováka Petera Šťastného, který reprezentoval Československo, Kanadu a Slovensko. Je vítězem Kanadského poháru a dvojnásobným mistrem světa. V 80. letech 20. století byl druhým nejproduktivnějším hráčem NHL po Waynu Gretzkym. Celkově je osmým nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL. Do roku 2005 působil více než 4 roky jako generální manažer Slovenského svazu ledního hokeje. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy. A ejhle: v letech 2004–2014 byl poslancem Evropského parlamentu. Umíte si představit, že by jeho politické angažmá mohlo v nějakém hokejovém bafuňáři probudit úmysl nepustit Šťastného, byť opět jen symbolicky, na led?

Nebo jiný příklad, tentokrát z kultury. Nedávno zesnulý skvělý slovenský herec Štefan Kvietik. Dvakrát po sobě zasedal v parlamentu za Slovenskou národní stranu. Myslíte, že mu v té době někdo zakazoval vystoupit v jeho domovském (už od roku 1959 do konce života) Slovenském národním divadle? Nemyslitelné.

A podobných příkladů bychom našli dost i u nás. Za všechny zpěvák Michal Prokop, který prolezl snad dvaceti různými funkcemi v politice či kolem ní, a zakazoval mu snad někdo zpívat (což mimochodem umí velmi dobře)? Nikoliv.

Jak tedy rozumět zákazu z rukou Jana Regnera na adresu Filipa Turka? Nabízí se nejspíš jen jediná odpověď. Regner se chtěl blýsknout tím, jak je pokrokový, před svým okolím. Upozornit na svou zásluhu o liberální demokracii. Jenže v očích normálního člověka se stal směšným. Jeho gesto má asi tak hluboký politický dopad, jako nápis stvořený vojínem Kefalínem: „Plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí!“

Inu, Rudý říjen jak vyšitý…

Čtěte také:
Filip Turek oznámil kandidaturu do Sněmovny a udělal, co (ne)musel
Turkova ex si na „utrpení“ vzpomněla po desítkách let
Jak může někdo volit Turka?