Jak poznamenal jeden z účastníků akce, mediální a politické hnojomety, které ostřelují Filipa Turka od počátku jeho vstupu do veřejného života, mohou přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Což už se v prvních komentářích na sociálních sítích děje – europoslanec ODS Krutílek už Turka obvinil, že zradil své voliče. Čehož si je vědom také sám náš hlavní hrdina. Tlak a nekonečné útoky proti své osobě ostatně označil za jeden z hlavních důvodů, proč se hozenou rukavici v podobě kandidatury do Sněmovny rozhodl zvednout.
A to i přesto, že jeho mandát europoslance by mu dovolil žít v relativně klidné vzdálenosti od těch politiků a novinářů, kteří při vyslovení jeho jména dostávají záchvaty nekontrolovaného třasu. Kromě přirozeného lídrovství získává Filip Turek navíc těžko zpochybnitelnou výhodu – vzdává se pohodlného života ve zdech bruselského politického Babylonu i nezanedbatelného platu s ním spojeného na oltář denním běsům české politické bramboračky.
Co všechno je špatného na kandidatuře Filipa Turka, se dozvíme z jiných médií, případně ze sociálních sítí Danuše Nerudové, přesto i autora těchto řádek, který se netají, že je mu program Turkovy (a Macinkovy) strany blízký, napadá pár pochybností.
Motoristé by se nemuseli v posledních měsících v předvolebních průzkumech (třebaže ne úplně důvěryhodných) potácet kolem pěti procent volební podpory, kdyby…
- … Filip Turek neprovedl klukovinu s rychlou jízdou v autě.
- … Filip Turek oznámil svou kandidaturu o něco dříve a nenechával v nejistotě Motoristy i voliče.
- … se Motoristům podařilo vyjednat společnou kandidátku s některou z menších „příbuzných“ pravicových stran, jak se to nakonec podařilo šéfovi SPD Tomio Okamurovi. A to i při vědomí, že na uzavření partnerství musí být vůle obou stran.
Rozhodnou voliči…
V podobných „kdyby“ by se možná dalo pokračovat donekonečna, ale na to se nehraje ani v životě, ani politice. Tak jako tak – klady Turkovy kandidatury a potenciálního úspěchu ve volbách do Sněmovny převažují nad pochybnostmi. Především, Motoristé prosazují autentický pravicový program, a kdyby se uvedla v život třeba jen desetina z něj, vnitřní i zahraniční česká politika, rozvrácená čtyřmi lety Fialova vládnutí, by byla polita živou vodou.
Po nekonečném poklonkování Bruselu, přijímání zelených zrůdností typu Fit for 55, které likvidují český průmysl i ekonomiku, migračního paktu, dupání po svobodě slova, skandální fiskální politiky i nepokrytého lhaní a rozdělování občanů na správné a špatné, představují Motoristé energický a autentický protipól výše jmenovaného.
A navíc, pravděpodobnému vítězi voleb Andreji Babišovi se v případě úspěchu Motoristů a Filipa Turka výrazně zvětší manévrovací prostor pro uzavření vládní koalice, což se při pohledu na programové priority naší levicové opozice nejeví jako úplně nejhorší představa.
Ale rozhodnou voliči. Filipa Turka už Motoristé mají. Teď ještě dvě drobnosti: Kvalitní kandidátky v jednotlivých krajích a kampaň, která lidem vysvětlí a přesvědčí, že s programem Motoristů a Filipem Turkem bude líp než bez nich.
Čtěte také:
Dva přístupy na protivládní pravici: Motoristé versus „čtyřkolka“ SPD
Překvapil vás Filip Turek v eurovolbách? Počkejte si na parlamentní
Prohlášení Motoristů o porážce ODS je ambiciózní, ale reálné
Dát dohromady novou politickou stranu je pěkná fuška i v jiných zemích, natož u nás a navíc na pravici. Levičáci to mají snadnější, mají vyvinutý stádní instinkt. Rádi tráví čas v houfu a snadno pochodují do rytmu, který jim někdo podstrčí. Pravičáci jít s davem z principu nechtějí a navíc jsou vybíravější. Zda si Češi vyberou závodníka, kterého „baví geopolitika“, uvidíme po volbách. Do té doby, bych očekával od Motoristů ucelený program, nikoli jen „ideová východiska“, jakkoli srozumitelná. Volební program je jako návrh smlouvy. Je nejvyšší čas ho zveřejnit, pokud Motoristé myslí volby vážně a nikoli jako manýru. Jak by řekl Václav Klaus “ škoda, že nic nepíší, aby se o tom dalo diskutovat“.
Jak už jsem psal jinde, nenávist vůči Turkovi mu zajistila parádních 10% u voleb do evropského parlamentu. Kdyby do něj teď fanatičtí idioti s pěnou u úst nekopali ze všech stran, dle mého by nekandidoval a zůstal v Bruselu.
Jenže Filip je soutěživý až ješitný (v dobrém slova smyslu) a hozenou rukavici tedy sebral. Fanatická úderka už nemá kde brát a na nějakou přiblblou aférku s překročením rychlosti se zapomene minimálně při první debatě s Dozimetrem, kde Turek bude útočit mrtvými a Dozimetr tachometrem – kdo asi má větší šanci takový boj vyhrát? 😉
Fanatickému mejnstrýmu dotovanému USAID, Sorošem a dalšími zločinci přeju hodně popraskaných žilek, až si v říjnu uvědomí, že svou chorobnou nenávistí poslali Turka s Motoristy do Sněmovny.