Protistátní příspěvky na sociálních sítích přidělávají vrásky na čele mocným po celém světě. Evropští zastánci neomezené svobody slova často kritizují západní vlády za snahu kriminalizovat občany za vyslovení kritického názoru vůči multikulturalismu, genderismu a dalším pokrokářským ideologiím. V Rusku zase Putinův režim sleduje příspěvky na sociálních sítích, které se kriticky vyjadřují k vedení války na Ukrajině. Tresty jsou často drakonické.
Před několika týdny tak byl vynesen rozsudek nad opozičním politikem a místopředsedou liberální strany Jabloko Maximem Kruglovem. Zatčen byl již loni v říjnu a držen tak byl ve vyšetřovací vazbě přibližně třičtvrtě roku.
Důvodem jeho zatčení se staly dva jeho příspěvky na sociální sítí Telegram z dubna 2022, kde autor kritizoval vojenské akce ruské armády ve městech Buča a Mariupol. Navíc citoval statistiky OSN o zabitých civilistech na Ukrajině.
Ruské úřady jeho veřejné projevení názoru označily za záměrné šíření lživých informací a u Zamoskvoreckého obvodního soudu čelil obžalobě podle paragrafu o šíření tzv. „vojenských fejků“. Nakonec od soudu odešel se sedmiletým trestem, byť je rozsudek zatím nepravomocný.
Odsouzení devětatřicetiletého Kruglova okomentoval na svém facebookovém profilu také známý ruský disident Alexander Podrabinek, který strávil na začátku 80. let v sovětských lágrech 3, 5 roku, a ještě před tím si odpykal několik let ve vyhnanství na Sibiři. Podrabinek se dostal do sporu se sovětským režimem především za knihu Trestní medicína (vyšla na Západě), ve které popsal zneužívání psychiatrie k likvidaci politických oponentů. Před pár lety u nás mj. vyšla, v překladu Petrušky Šustrové, velmi čtivá kniha s názvem „Sovětští disidenti: Vzpomínky“, kde se Podrabinek vrací ke své disidentské činnosti, vyhnanství a pobytu v lágrech.
„…Příspěvky na sociálních sítích jsou jen záminkou; skutečnou příčinou je, že moc na příkladu Kruglova demonstruje společnosti své odhodlání vymýtit jakékoli projevy svobodomyslnosti. Cílem je zasít ve společnosti strach, předejít protestům a demoralizovat společnost. Obvinění mohou být absurdní, důkazy zfalšované, vina neprokázaná – pro to, co drze nazývají soudním procesem, to nemá naprosto žádný význam. Výsledek případu je předem rozhodnut, bez ohledu na to, jak moc se obhajoba snaží, jak přesvědčivý je obžalovaný nebo jak směšně vypadá obžaloba…“ napsal Podrabinek na svém Facebooku.
Obhájci Kruglova se proti výši trestu na místě odvolali, v polovině července tak učinilo také ruské státní zastupitelstvo. Žalobkyně Julia Guzňajevová požadovala jeho zrušení a vrácení případu k novému projednání s cílem vyměřit politikovi ještě o rok vyšší trest.
Obžaloba byla postavena na udání od dvacetileté studentky z provládní organizace Mladá garda Jednotného Ruska. Jako nastrčený svědek potom vystoupil údržbář, který tvrdil, že se jej na Kruglova na ulici vyptával agent FSB. On sám si potom vyhledal příspěvky Kruglova na sítích a cítil se jimi velmi pohoršen.
Aby mohl být kdokoliv odsouzen za „šíření vojenských fejků“, musí mu obžaloba dokázat, že jeho příspěvky způsobily společenskou škodu.
