Služebník lidu Fiala nelže! Je totiž pravda denní, a pak pravda noční…

Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden zavítal do podcastu moderátora Čestmíra Strakatého. A byla to jízda. Nejdříve nám šéf koalice Spolu prozradil, že čeští uživatelé sociálních sítí postrádají – když už ne smysl pro humor jako takový, tak alespoň smysl pro humor Petra Fialy. To když vysvětloval, že jeho ikonická fotka z roku 2019, kde si hoví na židli s knihou v ruce a za sebou má štafle připravené k vymalování stěn s popiskem: „Malujeme celý dům… Samozřejmě taky uklízím, nejen ve své hlavě,“ byla vlastně vtipem, který ovšem nikdo nepochopil.

„Já jsem si na tom uvědomil, že vlastně třeba sociální sítě určitý typ ironického humoru neunesou, nebo není to vhodné, když se to nedovysvětlí. Já jsem tehdy seděl uprostřed… To byla nějaká… Já už si to přesně nepamatuju, ale byla to fotka, kde jsme malovali, já tam seděl v saku, v ruce jsem měl knížku o Kafkovi – a celé to mělo být takové jako absurdní,“ rozpovídal se Fiala o svém smyslu pro humor.

Ano, absurdní to tehdy skutečně bylo. Ale kam se to hrabe na poslední léta, kdy tento vtipálek sedí v premiérském křesle. Pokud ta fotka byla absurdní, což nepochybně byla, pak skutečně netuším, jak přesně pojmenovat jeho úlety za poslední více než tři roky. Ano, úlety. Tak o nich totiž hovoří sám Fiala: „Já těch úletů, v uvozovkách, samozřejmě za ty roky, co jsem v politice, pár mám, ale je jich hrozně málo.“ A jako příklad takového úletu uvedl „nepovedené video s Nutellou“…

Petr Fiala nežvaní, radši věci dělá

Cílem tohoto textu není vyvrátit tvrzení pana premiéra, že těch úletů má na triku (lépe řečeno na saku) „hrozně málo“ – ačkoliv by bylo velice jednoduché doložit, že jich má naopak „hrozně moc“. Jeden z jeho největších úletů totiž spatřil světlo světa v následujících minutách, a tak bych vám ho chtěl více přiblížit.

„Já jako strašně nerad jenom tak žvaním, nejsem ani moc dobrý kritik. Mně se úplně zajídá pořád někoho kritizovat. Já radši věci dělám a uskutečňuji je,“ zavtipkoval si ještě Fiala, než to rozjel naplno. A to se stalo ve chvíli, kdy se ho moderátor tázal, zda nedávný výrok o splněném programovém prohlášení vlády z 93 procent nebyl čirou náhodou taktéž pouhým úletem.

„Vezmete něco, co je z nějakého hlediska pravda, vnesete to do toho veřejného prostoru, a ono to vlastně nesedí, protože lidi ten pocit nemají a z určitého hlediska to třeba ani není pravda, ale pravda to přitom je,“ zamyslel se předseda vlády, mj. první profesor politologie v České republice. Slyšeli jste dobře? A rozuměli jste také dobře? Podle Fialy je tedy tvrzení o splněném programu z 93 procent pravdivé i nepravdivé zároveň. Inu, zlatá fotka v saku před štaflemi…

Já jsem to prosím vás nezkoumal, ale je to pravda

Zjevně této fantastické formulaci nerozuměl ani samotný moderátor Strakatý. „Podle vás to tedy je pravda, nebo to není pravda?“ táže se svého hosta. A na to přijde šokující odpověď: „Je pravda, že… Já jsem to nezkoumal, prosím vás, já jsem to nesledoval, jak je to udělané, jak to tam vyhodnocují. Je pravda, že na základě tohoto vyhodnocování, které spravuje ministerstvo vnitra, tak to pravda je. Tečka.“ Tohle nám pan premiér snad ani nemusel prozrazovat. Říká tím totiž, že vlastně nemá ani páru o tom, jak k tomu číslu na ministerstvu přišli, ale to mu vůbec nebrání v tom, aby tuto zcela populistickou frázi o splnění 93 procent zařadil mezi hlavní teze předvolební kampaně.

„Musíme vždycky rozlišovat, a to já se taky musím učit, co ‚samodřejmě‘ je pravda v tom objektivním, makroekonomickém a celostátním smyslu, a co potom jsou ty věci… Ehhmmm… Že jo, eeehhh… Je pravda denní a pravda noční. Jo? Prostě… to… tttt… to jsou ty známé výroky. Prostě ta pravda je pravda, ale má různé… může být různě nahlížena.“

Hmmm. Pravda denní a pravda noční. To jsou ty známé výroky. Víte, čí slova pan profesor Fiala k vysvětlování svých jemně řečeno nepravd zneužil?

„Je pravda denní a pravda noční. Pravda nemocných a pravda zdravých. Pravda dětí a pravda dospělých. Pravda mužů a pravda žen. Pravda živých a pravda umírajících. Pravda milujících a pravda nenávidících. Pravda šťastných a pravda nešťastných.“

Jde o citát básníka, prozaika a esejisty Jakuba Demla, jehož tvorba má blízko k expresionismu a některými rysy se blíží surrealismu a existencialismu – tedy vlastně podobně jako tvorba Petra Fialy v politice. Jen si nejsem jistý, zda předseda vlády správně pochopil, co měl tehdy pan Deml vlastně na mysli…

Dobrá zpráva na závěr

Rozhovor Čestmíra Strakatého s Petrem Fialou však přinesl i jeden velice uklidňující moment pro všechny, kdo by snad pana premiéra podezřívali, že jeho úmysly v politice nejsou tak úplně čisté a čestné.

„Kdybych nebyl přesvědčen, že koalice Spolu může vyhrát právě se mnou, tak bych to nedělal. Já nedělám politiku proto, že bych neměl co jiného na práci. Já dělám politiku, protože v tom vidím smysl, protože si myslím, že téhle zemi mám co dát. Já chápu politiku ani ne jako show, ani ne jako cestu, jak se dostat k penězům, já chápu politiku jako veřejnou službu. A dokud si myslím, že jsem schopen veřejnosti sloužit a že ta cesta, kterou jdu, je pro tuhle zemi správná, tak to dělám,“ prohlásil Fiala.

Uf, tak to mi spadl kámen ze srdce. A na závěr pro vás mám jedno doporučení. Pokud chcete v této drahé době něco trochu ušetřit, používejte prosím pěkně pravdu noční. Má se to s ní totiž stejně jako s proudem – ten noční je levnější…

Čtěte také:
Petr Fiala není chlap
Fialovi docházejí sliby, které ještě neporušil
Hlavním poraženým českých eurovoleb je Petr Fiala. Doplatil na podlézání Bruselu a ignorování českých národních zájmů