Hlavním cílem změny ve vyplácení státní sociální pomoci sdružením několika dávek do jedné nejspíš ani tak není podpořit lidi bez práce, aby si našli vhodné zaměstnání a stali se tak ekonomicky soběstační. Sjednocením dávek se má asi především jejich celková výše snížit.
Nic nového pod sluncem
Od letošního 1. října začal platit nový zákon o dávce státní sociální pomoci. Čtyři dosavadní dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – nahradila jedna vícesložková dávka, takzvaná superdávka.
V evropských zemích je taková komplexní sociální dávka poměrně vzácná. Podobné modely sice má také Nizozemsko, severské země, Francie a Německo, obyčejně se ale jedná pouze o sjednocení části sociální pomoci. Například německá dávka nazvaná Bürgergeld sdružuje pouze dávky pro nezaměstnané.
Superdávka v Británii se zavádí už 12 let
Téměř totožný systém komplexní dávky sociální pomoci jako v Česku částečně funguje ve Velké Británii. Nazývá se Universal Credit (UC) a zahrnuje šest dávek pro osoby v produktivním věku s nízkým příjmem. Výplata státní podpory je stejně jako u nás podmíněna kontrolou majetkových poměrů. Postupně se ve Spojeném království zavádí již 12 let.
Potíže byly s předraženým IT systémem. Pro zhruba pětinu žadatelů je způsob přiznání dávky UC příliš komplikovaný, a proto se svými nároky neuspějí. Často chybují také úřady a vyřízení žádosti bývá neúměrně dlouhé. V březnu 2025 bylo příjemcem dávky UC 6,4 milionu domácností. Systém čelí kritice kvůli zpožděním v platbách, které vedou k finančním potížím žadatelů. Někteří z nich musí čekat na první platbu více než tři měsíce. Model UC také není dostatečně citlivý k sociálně znevýhodněným osobám, jako jsou samoživitelky a podobně.
V Británii byla tato dávka zavedena s cílem motivovat nezaměstnané k návratu do práce. Předpokládá se, že příjemci dávek si budou hledat práci na částečný úvazek, a to umožní postupné snižování výše poskytování sociální pomoci, jenže systém není dostatečně flexibilní k nepravidelným příjmům. Britský Národní kontrolní úřad proto konstatoval, že UC zatím neplní svůj hlavní účel – přivést nezaměstnané do práce a snížit jejich závislost na dávkách.
Sociální reforma po česku
Co je dominantním cílem superdávky zaváděné nyní v České republice, není tak docela jasné. Díky kontrole velikosti majetku žadatelů (přísnější než u britské dávky UC) a zatím teoretickému snížení administrativní náročnosti by měl stát ušetřit. Především ale platí, že pro domácnosti, které dříve čerpaly všechny čtyři dávky v plné výši, může být nově vyplácená superdávka kvůli přísnějším pravidlům citelně nižší. Podobně domácnosti s vyššími příjmy, majetkem nebo bez pracovní aktivity mohou být oproti současnosti znevýhodněny.
Nová dávka zavádí pracovní bonus. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima (kolem 7 tisíc korun) bude činit 40 procent z celkových příjmů z pracovní aktivity. Ovšem od této výše příjmu se uvedená částka postupně snižuje. I tato skutečnost napovídá, že na rozdíl od britské dávky UC není prioritou české superdávky přivést nezaměstnané do práce a snížit jejich závislost na dávkách, ale hlavně snížit výdaje státu na sociální pomoc.
Čtěte také:
SPOLU prý udělalo sociální systém udržitelnější. Akorát, že vůbec…
Popletený populista Jurečka rozehrává poker s veřejnými penězi
Vedení ODS uskutečnilo největší politický podvod od roku 1989
