Hillary volby prohrála a prokuratura (oficiálně zvaná The People čili Lid) na humoristu podala žalobu za trestný čin „spiknutí proti právům“ – v tomto případě „právu občanů svobodně volit“. Ono ale hlavně šlo o právo Clintonové na nerušenou volební kampaň.
Odsouzen bez legrace
Letos v březnu byl Mackay porotou shledán vinným a odsouzen k sedmi měsícům vězení natvrdo. To i přes námitky obhajoby, že tento vtip nemohl nikdo brát vážně, protože telefonní textovkou se volit nedá. Mackay prý ale i tak svým vtípkem „mohl snížit počet hlasů pro Clintonovou“ a tak přispět k Trumpovu vítězství, rozhodl soud.
Sranda je už nebezpečná i v Americe. Jak kdysi pravil nějaký klasik, „totalitarismus je platforma nehumorných“. Ale tento případ, který stal se ještě za internetové nekázně mylně pokládané za svobodu projevu, nabízí vysvětlení, proč Internetoví Velikáni (Big Tech) tak ostošest najednou zavádějí cenzuru. Inu, je to přece proto, aby do budoucna neopatrné bezbranné humoristy chránili před podobnými nehodami. Myslí to dobře a z nejčistších soucitných motivů: když pisálkům tu srandu zatrhneme, nebude je nikdo stíhat.
Cenzura jen „pro jistotu“
Tak dnes raději odstraňují cokoli, čím by si pisálci mohli uškodit. Že to nahrává současným vladařům, jejichž motivy mohou být nečisté a nesoucitné, není jejich vina. Tak se ve virtuálním odpadkovém koši nebezpečných projevů ocitlo nedávno toto: „Ježíš zemřel, abyste vy mohli žít“. To je vyjádření nenávisti, oficiálně anglicky zvané hate speech. Tak rozhodl Facebook a vymazal. A po vznesené námitce znovu potvrdil, že nechá vymazané. Jistě nerozhodoval sám velký Zuckerberg, spíš nějaký ten algoritmus číhající na každou jiskřičku nepravosti. Ale vytvořil tak precedent nového trestného činu, jehož se v tomto případě dopustil populární americký novinář a televizní komentátor Billy Hallowell, zatím nežalovaný, ale kdykoli žalovatelný.
Sice tu k trestnému činu ještě chybí „mrtvola“ čili identifikace, na kom byl spáchán, ale i ti by se dali identifikovat. Byl by to každý držitel názoru, že za to, aby konkrétně on (ona, oni) mohl žít, Ježíš nezemřel. To je hodně početná obec. Jestliže k ní patříte, stačí to přímé oslovení „vy“ brát osobně jako útok na svou konkrétní osobu a podat trestní oznámení. Přinejmenším se to jistě dá stíhat jako dezinformace.
Možná nepotrvá dlouho a ta samotná existence nějakého Ježíše bude dezinformací, kterou vymysleli Židé popírající skutečnou pravdu, že na území Palestiny pojmenovaného podle původních Filištínů, jejichž jsou Palestinci přímí potomci, nikdy neexistoval žádný židovský stát, v němž by se nějaký Ježíš mohl vyskytovat, tím méně umírat za to, aby někdo mohl žít.
A někdy se cenzura hodí
Někdo někde (nebo nějaký algoritmus) taky letos rozhodl, že se nikde nedočítáme, jak pokračuje ten velký přibližně rok starý skandál euro-papalášů přezdívaný „Qatargate“, s milionovými úplatky od Kataru za šíření jeho dobrého jména ve světě. Tedy dočítáme se ze zprávy jednoho polského europoslance, že se o tom nikde nedočítáme. Tedy ani on, ač stojí u pramene, na němž sedí žába bruselských institucí.
Jako by se skandál nikdy nestal, nebo byl tak bezvýznamný, že už nikomu nestojí za zmínku. Jeho hlavní pachatelka, místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kali, kterou bruselská policie načapala s plným kufrem eurobankovek, po zatčení a krátkém pobytu ve vazbě opět vesele zasedla v europarlamentních škamnech, spolu se všemi ostatními podezřelými poslanci, jako by se nechumelilo. Po Bruselu se šušká, že v katarské korupci bylo zapleteno až sto europapalášů. Stíhat takový počet by se už asi nezvládlo. Tak se to zametlo pod stůl a tam to asi zůstane.
Což možná vysvětluje, proč EU letos tak spěchala se zavedením cenzurního zákona Digital Services Act (DSA), bez něhož si na internetu ani myška nezakvikne.
Nechtěl jsem věřit, že by někoho v USA za politické vtipkování zašili. Bohužel Google potvrdil, že v New Yorku už soudí pouze neoliberální soudci a běda každému konzervativci nebo vtipálkovi. Jenom upřesnění – ten nebohý se jmenuje Douglass Mackey 🙂
Jak již naznačuje moje přezdívka, zase budu šťourat. Předem prohlašuji, že pana Kurase mám rád a jeho příspěvky sleduji na Svobodném Universu, přesto si neodpustím malou korekci. Vzhledem k událostem na Blízkém východě jsem se setkal s tvrzením, že Palestinci jako národ se programově objevili až po vzniku Izraele. Protože mi to nedalo hledal jsem informace. Dva zdroje shodně uvedly, že dnešní palestinští Arabové nemají s Filištíny nic společného (genetická studie měla prokázat, že se jedná o genetický mix okolních národů). Po potlačení posledního izraelského povstání Římany v letech 132-135 n. l., bylo toto území vítězi přejmenováno po Pelištejcích (Filištínech) největších rivalech Izraelitů. Drtivá většina Izraelců byla vysídlena. Na začátku 20. století tvořili Židé asi 10% zdejší populace. Z toho důvodu jsem toho názoru, že obnova židovského státu po 18 stoletích na tomto území nebyl moudrý nápad a už dopředu se dal předpokládat vznik výbušné atmosféry v tomto regionu.
EU je rozkládající se zdechlina demokracie prolezlá neoliberálními (neomarxistickými) červy. „Jeden Brusel vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do chudoby sváže.“
Sorry, milý Šťourale, dobrý pokus, ale kdybys četl Bibli, věděl bys, jak to bylo za života Ježíše Krista – Jeruzalém byl na největším území zvaném Judea (král Herodes, římská provincie), Nazaret, kde Ježíš vyrůstal byl v Galileji a západně od něj u moře se zhruba od Cézareje na sever táhla Fenície. Dále po tzv. židovské válce to tady nebudu řešit.