Menu
Přihlásit se

Komentář.

Symbolika Květné neděle dnes

Souhlasíte s tím, že příběhy lidstva se stále opakují jen v jiných kulisách? Máme Květnou čili Pašijovou neděli, která už více než dvě tisíciletí předchází velikonočnímu Svatému týdnu. Pojďme se podívat na to, co se tehdy v Judsku a Galileji dělo a co nám Květná neděle přináší za zprávu.

Publikováno 13/04/2025
Doba čtení 2 min.
Pašijová neděle, Ilustrační obrázek, Zdroj: Shutterstock.com

Květná neděle připomíná triumfální vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Co se ale kolem dělo? V době narození Ježíše je Judsko a Galilej římskou provincií, mnoho Židů cítí okupaci a čekají na spasitele, který je z tohoto stavu vyvede. Ve 33 letech přijíždí Ježíš do Jeruzaléma na Velikonoce. To už má za sebou zázraky, o nichž se šíří zprávy zemí. A Židé se začínají utvrzovat v tom, že spasitel a zachránce jejich národa přichází.

Neměnil svět zabíjením

Ježíš ale nepřišel s programem boje. Nikdo nechce válku, ale Židům bylo tehdy jasné, že bez boje se římské nadvlády nezbaví. Proto takové zklamání z toho, že se Ježíš jako spasitel místo boje nechal o velikonočních svátcích ukřižovat. Jsme ale u Květné neděle. Ježíš přijíždí do Jeruzaléma. Lidé vědí o skutcích, které ho provázejí, a vidí v něm mesiáše, nadšeně ho vítají a provolávají Hosana (spasit!). Okamžik největší slávy, možná podobné té, kterou Ježíši nabízel Satan při pokoušení na poušti a kterou Ježíš odmítl. Slávy, která se za pár dní promění v zatracení. Takové zatracení, kdy možná titíž lidé, kteří volali Hosana, volají na Piláta Pontského – ukřižuj ho!

Kdo všechno v historii lidstva od Ježíšových dob prošel stejnou cestou! I v našem malém Česku bychom našli podobné příběhy, možná i našich současníků. Jednou dole, jednou nahoře. Na rozdíl od Ježíše ale často, jako smrtelníci, na své cestě máme svůj podíl. Ježíš byl však hříchu prostý a cestu na kříž přijal právě za naše hříchy.

Na mesiáše čekáme stále

Sněmovní volby ťukají na dveře. I my, bez ohledu na to, že nejsme okupováni, od nich čekáme spasitele. Je to prostě lidské. Navíc však skoro každý čeká jiného spasitele, jehož atributy se odvíjejí od hlavních přání a obav dotyčného.

Současně jsme svědky toho, jak svět spílá Američanům za Donalda Trumpa. I on byl částí světa přijímán v prezidentském úřadu jako spasitel. Nyní s jeho celními opatřeními přichází zklamání. Možná podobné tomu, které zažíval Jidáš, když shledal, že Ježíš nepřišel Židy osvobodit. Alespoň ne v duchu zbavení se římské nadvlády.

Nejsme svatí, žádný mesiáš kromě Ježíše nepřijde. To bychom si měli před našimi sněmovními volbami připustit. A protože jsme lidé, chybujeme. Trump určitě vyjadřuje mínění většiny Američanů, která ho zvolila a která chce, aby se jejich život zlepšil. Dala mu mandát k odpojení se od progresivistického běsnění. A svým způsobem mu dala i mandát k prostředkům, které k tomu použije. Zda pochopí Trumpovo zavádění cel, je samozřejmě otázkou. Humorné je, jak to celý svět jeho voličům „vysvětluje.“ V domnění, že hledá pravdu, kterou Trumpovi voliči nevidí.

Padouch nebo hrdina

Rozjíždějící se předvolební kampaň kandidujících subjektů nás opět zavléká do hry na padouchy a hrdiny. Babiš nebo Fiala nebo ti menší a nejmenší? Není to snadné, ale pokud nebudeme hledat spasitele a nebudeme rozdělovat na padouchy a hrdiny, pak je to trocha námahy s počítáním pro a proti. Každý máme své zájmy a priority. Tak si spočítejme, u koho máme nejlepší „zisk bodů.“ A to už se všudypřítomný chaos začíná jevit přehledněji. A na soudy se vykašleme, neboť padouch nebo hrdina, stejně jedna rodina.

Krásnou Pašijovou neděli všem!

Čtěte také:
Soudy, odpuštění a smíření
Amerika dala výprask progresivistickému řádění
Regulovat, regulovat, až se uregulovat
Vytěsňování smrti nese ovoce – konec oboru pohřebnictví v Česku

Komentáře (1)

  1. Máme tak podobnou mentalitu s Hebrejci, čekat spasitele, volat ukřižujte ho …a některé další

Napsat komentář