Díval jsem se všude, v televizi, na internetu, na ulici, na billboardech, … vše marné. Zmizel, není. Ten normální, takovej ten, kdy ze sebe dělá někdo šaška, ten se neztratil, toho je naopak víc. Třeba ta hezká scénka lídra současného českého výlepového komiksu Petra Fialy o oříškové pomazánce Nutella, a o tom, že její chuťová verze pro východní Evropu má vyšší cenu, než ta za kterou ji nakupují Anglosasové, byla vtipná už jenom tím, že její pointu zná většina národa asi deset let.
Ale zkrátím to… Nebo ty humorné scénky, ve kterých nás ten stejný bavič útrpně rozesmívá legrační historkou, že nás zbavil závislosti na Rusku a přitom právě on se bez této země a prokremelských švábů, agentů a stavitelů obydlí pro čápy neobejde, jakmile mu dojdou argumenty.
Potud by to bylo v pořádku, nikdo nejsme dokonalí a ani ti největší světoví komici nedokázali vždy pobavit. Bolí ale fakt, že tato současná náhražka humoru vychází z předpokladu, že je její spotřebitel mdlého rozumu a zasměje se každé hlouposti, kterou po něm střílí demokratická elita národa z televize, billboardu nebo rádobychytrého telefonu.
Zkrátím to. Vrátím se na začátek. Ukradli mně inteligentní humor. Laskavý, milý vtipný, jízlivý, ale ne nenávistný. Inteligentní humor ne tím, že je jen pro nás krásné a chytré lidi, ale tím, že ho i krásní a chytří lidé přinášejí.
A aby toho nebylo málo, ukradli mě lidi, kteří mě v divadle, v televizi, v rádiu uměli vždy nahlas rozesmát. Nezmizeli fyzicky, zmizelo v nich to, co pro mě představovali. Místo satiry, zábavy a geniálního cimrmanovského humoru mě tito lidé prostřednictvím televize, kterou si platím, bombardují svým poučováním, ideologií a záští. Už pro mě nejsou nositeli nadsázky, smíchu a dobré nálady. Cítím se po jejich politické masáži, jako bych měl hlavu ve Svěráku.
Podívejte se také:
Tajemství temné hmoty, Foltýn, Kašpárek, Česká televize pomáhá
Autor mi úplně mluví z duše a ten poslední odstavec ze všeho nejvíc! Vždycky jsem si myslela, že my Češi se nenecháme jen tak zblbnout, když máme jako národ posledních 100 let tragické zkušenosti s různými ideologiemi. Ó jak jsem se mýlila.
I mne mluví z duše. Při zmínce o cimrmanech jsem chvíli zaváhal, vzhledem k současné aktivitě autorově, ale zmínka o hlavě ve Svěráku vše napravila. 😉 Krásná doba, kdy „baviči“ nemuseli, aby pobavili, být vulgární, dvojsmyslní, ba přímo sprostí. S láskou vzpomínám na Smutného muže, scénky Dvořáka a Bohdalové, Felixe Holzmanna, scénky Černocha a Vimmera, Janžurovou atd, atp. Dobře už bylo…
Mě už je smutno dávno. Politici mi sebrali humor dávno, herci se snaží vlézt do zadku každému, kdo mu dá pár šesťáků. Beru, že musí nějak živit rodinu, ale co jejich svědomí?Skutečně se nemohou postavit té hnusné, špinavé ruce a říct-od tebe, zmetku, ani náhodou?Ať se podívají do minulosti!
Neztrácejme naději přátelé. Kat českého národa R. Heydrich měl pár zajímavých postřehů. Říkal o nás, že jsme „smějící se bestie“, nebo že Čechy nelze zlomit, že se pouze ohneme, ale jakmile se povolí, znovu se narovnáme. Jedinou překážkou tomu inteligentnímu a laskavému humoru, je politická korektnost, stačí přestat se jí řídit a neposlouchat hlupáky řičící o nenávistných projevech a nic nebrání jejímu návratu. Problém je korumpování divadel a herců pomocí dotací, které samozřejmě nepřijdou pokud se nebudou té proklaté korektnosti držet. A když nepřijdou peníze přijde nekonkurence schopnost a konec. Dobře si vážení projděte měsíčník TO, kolik je tam reklam? A proč tak málo? Bohužel pokud chceme ten deficitní způsob humoru, budeme si jej začít asi nejdříve financovat financovat.