Menu
Přihlásit se

Kauza.

Úředníci z Ministerstva vnitra se schází se zástupci Facebooku, o čem s nimi mluví ale nepoví

Mezi zástupci společnosti Meta provozující Facebook a úředníky Ministerstva vnitra blíže nespecifikovaného odboru probíhaly a možná stále probíhají schůzky, o jejichž obsahu vnitro veřejnost nechce informovat, píše Angelika Bazalová.

Angelika Bazalová Angelika Bazalová
Publikováno 18/10/2024
Doba čtení 6 min.
Zdroj koláže: Copilot/Designer

“K Vaší žádosti Vám sdělujeme, že ministerstvo bylo osloveno ze strany společnosti Meta s návrhem na uskutečnění osobní schůzky, na které by byla představena činnost této společnosti. Těchto schůzek několik proběhlo, nicméně z žádné nebyl pořizován písemný záznam, ani není zaznamenána žádná vzájemná komunikace.”

Tuto odpověď jsem obdržela z Ministerstva vnitra na svou žádost dle Zákona o svobodném přístupu k informacím. Stejnou žádost jsem zaslala i na Úřad vlády. Ptala jsem se na to, jestli tyto instituce mají nějakou možnost komunikovat napřímo se zástupci firmy Meta Platforms Inc. či jejím zastoupením v ČR nebo s jakoukoliv jinou firmou, která může zajistit omezení dosahu informace zveřejněné na sociální síti Facebook a Instagram.

Zajímalo mě to proto, že mi před několika týdny z Facebooku zmizel nasdílený článek z Parlamentních listů o vládním koordinátorovi týmu STRATKOM,  plukovníku Foltýnovi z 6. srpna, který popisoval průběh debaty ve Slavonicích, kde rozohněný plukovník hovořil o příznivcích Putina jako o sviních, kolem nichž je třeba vykopat příkop. Parlamentní listy byly první, kdo tuto událost zaznamenal, neboť redakce měla na akci svého člověka. Jejich článek proto hojně koloval na sociálních sítích – dokud nezačal mizet. Není přitom jasné proč. Po stažení článku dostali uživatelé FB oznámení: “Vypadá to, že jste se zavádějícím způsobem pokusil/a získat To se mi líbí, sledující, sdílení nebo zhlédnutí videa.”

Co je ale na zprávě z dané akce zavádějícího, už algoritmus FB nehlásí. Sám Foltýn si za svými slovy stojí, text v Parlamentních listech nikde nerozporoval, článek neobsahuje žádné výzvy k násilí, ani jiná závadná či dokonce nezákonná vyjádření. Jeho hysterické mazání tedy nedává smysl. Pokud to způsobil nějaký popletený algoritmus, měl by s odstupem času FB svoje opatření korigovat. Ale nestalo se. Požadavek na kontrolu, zda nedošlo k omylu, nepomohl, Článek mizí dodnes.

Demagog to nebyl

Oslovila jsem proto Petra Gongalu, koordinátora projektu Demagog,cz, což je platforma, která pro společnost Facebook ověřuje pravdivost vybraného facebookového a instagramového obsahu s dotazem, jak si podobné zásahy vysvětlit.

“Na základě našeho ověření faktu by Meta neměla nic mazat, ani nic stahovat. U článku či postu, který vyhodnotíme jako nepravdivý, se pouze objeví tato informace, spolu s vysvětlením proč. S textem, o kterém hovoříte, jsme určitě v rámci fact checkingu nepracovali, nebyl důvod. Pokud vím, Meta má k dispozici automatizované nástroje, takže jde pravděpodobně o výsledek nějakého algoritmu,” domnívá se Petr Gongala a souhlasí se mnou, že v takovém případě by ale následná kontrola měla chybu odhalit a příspěvek  by měl být vrácen zpět.”

Pátrám tedy dál. Plukovník Foltýn promine, ale samozřejmě mne napadlo, jestli nezasáhl on sám. Přece jen koordinuje “strategickou komunikaci” státu a podezření, že ví, komu zavolat, když dezoláti na sítích  nekomunikují dostatečně strategicky, je asi pochopitelné. Zaslala jsem proto dotaz na příslušné instituce. Kromě Úřadu vlády, pod nějž spadá Odbor strategické komunikace i na Ministerstvo vnitra, kde operuje Rakušanův KRIT neboli Krizový informační tým. Úředníci z obou zmíněných institucí mne ale ujistili, že ve stažení textu prsty nemají.

“Úřad vlády, tedy ani Odbor strategické komunikace státu či vládní koordinátor strategické komunikace státu o omezení dosahu, na které se dotazujete, nepožádali,” napsala mi Ivana Beránková zástupkyně ředitele odboru právního. S tím, že Úřad vlády komunikuje se společností Meta Platforms, Inc. přes oficiální podporu na sociálních sítích, stejně jako ostatní uživatelé.

Kontakntní osoba pro vnitro existuje

K danému článku se vyjádřilo podobně i ministerstvo vnitra: “K Vaší žádosti Vám sdělujeme, že Ministerstvo vnitra nemá možnost komunikovat napřímo se zástupci společnosti Meta Platforms, jejím zastoupením v České republice nebo s jakoukoliv jinou firmou, která může zajistit omezení dosahu informace zveřejněné na sociální síti Facebook, ani nedisponuje nástroji, jak omezit šíření jakéhokoliv obsahu na digitálních platformách společnosti Meta Platforms nad rámec standardních nástrojů. Současně nemá ani informace o tom, že by takové nástroje měly jiné instituce v České republice.”

Hned v další větě si ale ředitel odboru komunikace Miroslav Jašurek poněkud odporuje, neboť překvapivě přiznává že vnitro s lidmi ze společnosti Meta možnost mluvit má.

„Ministerstvo vnitra disponuje pouze kontaktem na osobu zastupující Meta Platforms, Inc. v České republice“, píše, i když předchozí věta zní: „Ministerstvo vnitra nemá možnost komunikovat napřímo se zástupci společnosti Meta Platforms…“

Zmínka o konkrétní osobě mne zaujala. Běžný smrtelník se totiž k takovému kontaktu nedostane. Do korporace Meta Platforms se nejde dovolat, ani komukoliv napřímo napsat či si stěžovat osobně, neboť její centrála sídlí v Irsku a kontakty pro komunikaci s uživateli nezveřejňuje. Našinec si může povídat maximálně s robotem, a to i tehdy, když mu celý účet zmizí, ať už za trest, protože “porušoval zásady komunity” či proto, že se do něj naboural hacker. Možnost, jak ho získat zpět, je v takových případech prakticky vyloučená, protože není na koho se obrátit.

Sepsala jsem proto obratem na ministerstvo vnitra další žádost, abych zjistila, kdo je oním tajemným kontaktem. Požádala jsem o jeho jméno, zápisy z jednání  i veškerou komunikaci, kterou s ním úřednici vedli.

Odpověď už znáte. Roman Jašurek mi napsal, že se úředníci sešli se zástupcem společnosti Meta  několikrát, ale nic si nezapsali. A jelikož  informací je pro účely zákona č. 106/1999 Sb. pouze informace zaznamenaná (viz § 3 odst. 3 cit. zákona), nemusí mi prý sdělit nic.

“Nějaký záznam by o tom asi měl být, minimálně když se zmíněné schuzky sjednávaly,” uvažuje nahlas advokát Jakub Kříž, který se specializuje na správní právo. “Rozhodně bych radil na tom dále trvat. Měli by vydat i mailovou komunikaci. Pokud tak neučiní, důležitá bude argumentace, jakou to zdůvodní. Tyto cesty zjevně bude ještě třeba prošlapat”.

Kontakt si přeje zůstat v utajení 

Ještě podivnější je ale další pasáž odpovědi na otázku, kdo konkrétně se za firmu Meta schůzek účastnil: “Ministerstvo komunikuje s konkrétním zaměstnancem společnosti Meta, který byl ze strany této společnosti designován jako public policy manager, tj. kontakt pro státní správu, konkrétně ve střední a východní Evropě. Kontakt na tuto osobu však náleží výlučně do její profesní sféry, tato osoba jej sama nikde nezveřejňuje a s poskytnutím kontaktního spojení a dalších svých osobních údajů vyslovila nesouhlas. Ministerstvo proto nemůže vámi požadovaný osobní údaj dále šířit.”

S tímto vysvětlením ale advokát Kříž polemizuje: “Je to obchodní nebo služební kontakt, úředníci s ním nekomunikují jako s fyzickou osobou, je to zástupce firmy. Úředníci nemohou tajit jeho identitu,,” domnívá se 

Zarážející je i rozdílná odpověď Úřadu vlády a Ministerstva vnitra. Zatímco ministerstvo přiznává, že kontakt na public policy managera ze společnosti Meta má (byť trvá na tom, že skrze něj obsah na sociálních sítích nemoderuje), Úřad vlády se dušuje, že žádným kontaktem nedisponuje.

“Úřad vlády takovou možnost nemá a ani mu není známo, že by tato kompetence byla svěřena jiné instituci,” odpověděla Ivana Beránková z právního oddělení Úřadu vlády na můj dotaz, který zněl: “Pokud se objeví na sociálních sítích dezinformace či informace, která by mohla ohrožovat bezpečnost státu, existuje možnost jak šíření takové zprávy zabránit? Jde o možnost, která by byla nad rámec standardních nástrojů přístupných běžným uživatelům, tedy možnost speciálně vytvořená pro takové mimořádné situace, jíž disponuje Úřad vlády či jiná instituce? (pokud je taková kompetence svěřena jiné instituci, uveďte které).”  

Znamená to tedy, že kontaktem na public policy managera společnosti Meta, který by (snad) v krizové situaci mohli využít, disponují pouze úředníci na vnitru a jejich kolegové na Úřadu vlády o tom nevědí? Je to zvláštní, zejména když si uvědomíme, že úkolem speciálně zřízeného vládního koordinátora strategické komunikace je zejména koordinace strategické komunikace. Z výše uvedených odpovědí by se mohlo zdát, že se strategická koordinace příliš nedaří, a že i nadále – zcela nestrategicky – levá ruka neví, co dělá pravá.

Již loni v únoru přitom vznikl na vnitru speciální manuál s názvem komunikační doporučení, který podrobně popisuje, jak by měl stát komunikovat s občany v případě ohrožení. V materiálu se doslova uvádí, že v případě “silné hrozby” je třeba okamžitě jednat a činit následující kroky:

“…..intenzivně komunikovat: odhalovat manipulativní techniky nepřítele a debunkovat, provést tzv. naming and shaming; zaslat lines to take všem, adresovat podprahové obavy (stát to má pod kontrolou apod.). Spolupráce s platformami (Meta, Google), příp. s Evropskou službou pro vnější činnost a dalšími zahraničními partnery na koordinaci/amplifikaci sdělení…”

(obr Silná hrozba MV)

Jinými slovy – Ministerstvo vnitra plánuje v případě krizové situace využívat sociální sítě k tomu, aby mohlo demaskovat nepřítele, pojmenovat ho a zostudit, rozesílat oficiální stanoviska a ujišťovat občany, že stát má situaci pod kontrolou.

“Je to podivný postup,” komentuje to profesor občanského práva Ivo Telec. “U šíření poplašné zprávy nebo u jiného trestného činu úředníci mohou nepřímo zasáhnout jako u kteréhokoli jiného podezření z trestného činu. Mohou podat trestní oznámení včetně podnětu k předběžnému opatření podle trestního řádu. To je očekávatelný, předem známý, zavedený a otevřený postup. I podle principů dobré správy veřejných věcí. Vše jiné může zavdávat právním nebo politickým pochybnostem o zákonnosti „jiné“ praktiky včetně možných pochyb o ústavnosti „šedých“ kroků v příšeří. S tím souvisí i kárná odpovědnost úředníků,” varuje Telec.

Na přímý dotaz, jak tedy chtějí v případě ohrožení státu navázat kontakt se správci sociálních sítí, což si sami napsali do manuálu, ale úředníci mlží. Píšou, že žádnou takovou možnost nemají, s nikým o tom nekomunikují a nikoho, kdo by to dokázal zařídit, neznají. Lidé z vnitra se “jen” (tajně) a opakovaně scházejí se zástupcem společnosti Meta a domlouvají se na… bůhvíčem.

Čtěte také:
Facebook cenzuruje příspěvky s vystoupením plukovníka Foltýna, kde občanům nadává do sviní
Facebook v roli komplice

Komentáře (5)

  1. Soudruzi z META předali Ropušanovým ministerským soudruhům zdravici amerických demokratů a bankéřů, ujistili je o věrnosti korporátnímu fašismu (čti liberální demokracii) i o nerozborné jednotě s cíli WEF a setkání zakončili přípitkem se slovy „nepřítel neprojde naší planetou“. Jedinou otevřenou otázkou zůstává kdo koho úkoloval…

  2. Zdaleka nejde jen o jeden článek. Se stejným „zdůvodněním“ mizí v poslední době vkládané odkazy na články z Parlamentních listů i dalších zdrojů, které se ocitly na vládních seznamech nežádoucích, třeba „Petr a Michal“. Vypadá to na celý cenzurni algoritmus, který pod absurdní vymluvou znemoznuje sdílet někým vybrané zdroje, což je nejspíš nenápadná alternativa k neslavnému vládnímu vypnutí webů, které vzbudilo odpor napříč spolecností.

Napsat komentář