Menu
Přihlásit se

Komentář.

Vítejte ve starých známých časech zaprodanců a štvavých vysílaček

V únoru 2022 zablokovalo sdružení CZ.NIC několik zpravodajských či názorových portálů (naoř. Protiproud, První zprávy, AC24 atd.) s odkazem na doporučení Vojenského zpravodajství a souhlas vlády. Šlo o to, že tyto weby byly v obecné rovině označeny za „prokremelské“, „dezinformační“ a podobně, což bylo v kontextu začínající války na Ukrajině vyhodnoceno jako ohrožení zájmů našeho státu. To je známá historie a nebylo by, proč ji znovu omílat, nebýt toho, že soudy se právě zabývají žalobou AC24 na T-Mobile, který se též podílel na blokování webových obsahů.

Petr Žantovský Petr Žantovský
Publikováno 28/07/2024
Doba čtení 3 min.
Republiku si rozvracet nedáme? Zdroj: Shutterstock.com

Bylo by asi dobré si připomenout právní rovinu celého případu. Nešlo totiž o jediný protizákonný přešlap, byť u stávající instance se řeší jen jedna z částí níže vyjmenovaných kroků, všechny je třeba vzít v úvahu a nepodceňovat je.

K čemu došlo: V první řadě o porušení ústavní Listiny základních práv a svobod, 2/1993 Sb., jmenovitě oddílu druhý Politická práva, kde v čl. 17 stojí mj: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“. V diskusi o vypnutí těch webů jsme mnohokrát slyšeli právě tento argument: ohrožení bezpečnosti státu.Tento argument však nebyl nikdy a nikým není podložen. Z čeho se usuzuje, že je stát ohrožen?

A pojďme dále. V následujících řádcích najdete i část merita, oč se s T.Mobilem pře AC24, totiž majetkové poškození. Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže hned v § 1 Úvodní ustanovení říká: „Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“)“. A dále zde čteme v § 9a: „Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo vyloučí soutěž na relevantním trhu.“

I slepý vidí, že uzavřením webů došlo k poškození jejich práva účastnit se volné soutěže na trhu s informacemi, a tedy poškození jejich hospodářské situace a dalších práv s tím souvisejících. To je též důvod, proč se vláda ihned po onom (ne)pokynu začala ze své účasti na cenzuře vykrucovat. Že prý to byla výlučně aktivita soukromé firmy. Nicméně premiér té firmě obratem vysekl poklonu. To je ale nechutný alibismus!

Krizová situace jakou svět neviděl

Stojí za to v té souvislosti ocitovat i Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, jenž praví: „Pro účely tohoto zákona se rozumí krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury“. Krizovou situací se rozumí „mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“).“

Co k tomu dodat? Patrně nikdo si nevšiml, že v únoru 2022 ani nikdy poté nebyl vyhlášen krizový stav podle žádné z uvedených variant. Dané drakonické cenzurní opatření tedy nebylo podle zákona nejen nutné, ale ani možné.

A majetkových práv se týče ještě „Omezení práv dle § 5 krizového zákona“: „Právo provozovat podnikatelskou činnost je možné omezit pouze tehdy, pokud by ohrožovala prováděná krizová opatření, nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.“ Jak plyne z předchozího, žádné „krizové opatření“ nebylo v dané souvislosti zavedeno. Tedy opět faul.

A konečně rovina, k níž zatím AC 24, pokud vím, nevystupuje, ale věřím, že vbrzku přijde na přetřes i z jiných míst. Jde o Trestní zákoník 40/2009 Sb., § 184 Pomluva. Zde se říká: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“

Tady je nezbytné připomenout všechny ty nálepky dávané nositelům jiných, než vládních postojů: dezoláti, chcimírové, Putinův gubernátor (tak Václav Moravec nazval Václava Klause) či Hlásná trouba Kremlu (tak označil Petra Hájka ve svém vyjádření orgán státní moci, součást Ministerstva vnitra, slavné Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám). Nikdy nikdo si nedal tu práci, aby podobné etikety věcně zdůvodnil. Lze tedy snadno dovodit, že jde o pomluvy, a to vědomé.

Můžeme vzpomenout na nálepky, které jsme mnozí zažili za předchozího režimu. Každý, kdo poslouchal „štvavé vysílačky“, měl dlouhé vlasy, poslouchal „imperialistickou“ rockovou hudbu atd., byl šmahem označen za příživníka, pobuřovače, a též zaprodance a ztroskotance. Staré známé časy jsou tu zpátky. Server iRozhlas v informaci o soudu AC24 s T-Mobilem už v titulku zdůraznil tvrzení zpravodajských služeb, že „Odškodné za blokaci dezinformačního webu zpochybní autoritu vlády.“

Tu je klíč k problému: co je důležitější: autorita momentální vlády nebo důvěra v právo a zákonnost? Na to si jistě každý dovede odpovědět sám.

Čtěte také:
Nahlášeni a zablokováni. Liberální humoristé ochutnali vlastní medicínu
Kdo nahrává Rusku?

Komentáře (7)

  1. Kauza nezákonně vypnuté weby a cenzura ukazuje na nefunkční soudní moc.
    Člověk se tady ničeho soudně nedomůže. A vrchní prokurátor komunista Stříž se jen směje. Pětidemolice jej před volbami slibovala vyhodit, ale teď se jí zkušený komunista Stříž velmi hodí! Takže předvolební slib skončil tam, kde ostatní sliby pětidemolice.

    Kde je vyvažování výkonné moci podle ústavy?

    Za 2,5 roku nemáme žádné kloudné rozhodnutí. O meritu ani o náhradě škody. Ústavní soud dál spí. K čemu máme Ústavní soud, když nedokáže chránit základní ústavní práva?

    Takhle to nejde. Za 10 let soudní rozhodnutí k ničemu nebude. Stejně jako za covidu. Otálení, zdržování, procedurální pochybení a pak už je to vlastně každému fuk.

    Kdo je ministrem „spravedlnosti“? Kmotr don Pablo, loutkovodič Fialy. Aha, tak to je jasné. Úspěšná sestava jako za komunistů: Blažek, Stříž a loutka PePa.

Napsat komentář