Devátého a desátého října 2026 proběhnou v České republice senátní volby. Jde o 27 obvodů, kde končí mandát senátorů zvolených v roce 2020. O 27 křesel bude bojovat 153 kandidátů, což je méně než u posledních senátních voleb, a to proto, že se současná opozice domluvila na společně podporovaných kandidátech. Jen pro srovnání, v posledních senátních volbách se ucházelo o přízeň voličů 235 kandidátů.
Senát je horní komora Parlamentu České republiky. Jde o ústavní instituci, která spolu s Poslaneckou sněmovnou tvoří zákonodárnou moc a sídlí ve Valdštejnském paláci v Praze. Na rozdíl od sněmovny je Senát nerozpustitelná komora, tudíž se nepořádají předčasné volby; pouze doplňovací volby, pokud některý ze senátorů komoru opustí. V Senátu zasedá 81 senátorů s 6letým mandátem, přičemž jsou voleni dvoukolově většinovou volbou, pokud jeden z volených kandidátů v prvním kole nedosáhne přes 50 % získaných hlasů. Každé dva roky se obnovuje jedna třetina Senátu. Kandidátovi na senátora musí být minimálně 40 let.
Mnoha občany je Senát vnímán jako „darmožroutský drahý důchoďák“ pro odložené politiky, aktivisty či jinak uvědomělé zasloužilce o stranu a systém. Lidé svou nízkou účastí v senátních volbách víceméně dávají najevo, co si o důležitosti této instituce a o senátorech myslí. Už mnohokrát se vedly debaty, jestli takhle zbytečně drahou luxusní žvanírnu nezrušit. Jenže nakonec politici pochopili, že jim může opravdu pomáhat, jestliže bude „správně“ obsazen.
Sice je pravda, že běžné zákony vetované Senátem může Poslanecká sněmovna hladce přehlasovat (stejně jako prezidentské veto), pravdou však je, že senátní obstrukce mohou znatelně zpomalit legislativní proces, což je na jedné straně žádaná kvalita, na straně druhé – a toho jsme svědky v posledních letech, kdy stranické politikaření právě v Senátu (ač přesně to ústavodárci nezamýšleli) nabývá vrchu – jsou senátní obstrukce velmi často spíš politickým trucem než vědomým pragmatickým rozhodováním.
Takže liberální progresivistická fronta toto pochopila a její voliči také, proto velmi umně v posledních letech využívá nízké volební účasti, aby i v Senátu završovala tzv. pochod institucemi a betonovala si tak svůj deepstate.
A také, oproti stále nejednotné národní opozici vůči bruselistům, atlantistům a globalistům, liberální progresivistická fronta pochopila, že nemá smysl tříštit hlasy a půjde cestou minimálních konkurenčních kandidátů a s předem domluvenou podporou těch našich „bruseloatlantistických“ elit.
Případné a mnohdy diskutované zrušení Senátu je velmi obtížný úkol, který zasahuje až do úpravy Ústavy zvýšeným třípětinovým kvórem pro přijetí ústavní úpravy u obou komor zároveň. Je ovšem také známo, že kapříci si rybník nevypustí, proto je zapotřebí uvědomit si důležitost senátních voleb a znovu se tam pokusit nastolit alespoň nějakou protiváhu liberálně progresivistické frontě.
Nedělitelné a nezrušitelné pravomoci Senátu
Málokdo ví, že Senát má vyhrazené pravomoci, které nemá sněmovna a kterými může ovlivňovat politické dění v zemi:
- Schvalování ústavních soudců: Senát dává výlučný souhlas ke jmenování soudců Ústavního soudu ČR, které navrhuje prezident republiky. Tady je příčina a zdůvodnění toho, čeho jsme byli svědky od komunistických prominentů a aktivisty na Ústavním soudu před Ankarou.
- Přijímání zákonných opatření: V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přebírá Senát její roli. Může přijímat tzv. zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu.
- Vyhlašování voleb prezidenta: Termín konání prezidentských voleb vyhlašuje výhradně předseda Senátu.
Existuje skupina zákonů, kde je hlasování obou komor rovnocenné a sněmovna bez souhlasu Senátu nic nezmůže:
- Ústavní zákony: Jakékoliv změny Ústavy ČR vyžadují souhlas obou komor.
- Volební zákony: Změny pravidel pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu či krajů.
- Zákon o styku obou komor: Pravidla pro vzájemnou komunikaci sněmovny a Senátu.
- Mezinárodní smlouvy: Vybrané mezinárodní dohody (např. o lidských právech či obranné smlouvy).
Jak je to s ústavní žalobou proti prezidentu republiky?
Odsouzení prezidenta a jeho případné odvolání z funkce probíhá podle specifických pravidel:
- Důvody pro žalobu: Prezidenta lze žalovat výhradně pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy.
- Iniciativa Senátu: Samotnou žalobu sepisuje a podává výhradně Senát.
- Nutný souhlas obou komor: Aby byla žaloba úspěšně podána, musí s ní souhlasit obě komory Parlamentu vysokou většinou. V Senátu musí pro návrh hlasovat třípětinová většina přítomných senátorů, v Poslanecké sněmovně musí s návrhem vyslovit souhlas třípětinová většina všech poslanců (tedy minimálně 120 poslanců).
- Rozhoduje Ústavní soud: Pokud žaloba projde oběma komorami, putuje k Ústavnímu soudu ČR.
- Trest: Jediným možným trestem je ztráta prezidentského úřadu a zákaz ho znovu nabýt.
Volit rozumem
Pokusím se v tomto novém seriálu podat nějaké tipy a veřejně dohledatelné podrobnosti, když ne ke všem kandidátům, tak alespoň k horkým adeptům na senátorské křeslo, abyste si mohli udělat obrázek a zvolit hlavně rozumem a s vědomím toho, že současný politický souboj není na pravolevém spektru, ale na suverenisticko-koloniálním spektru.
Seznam obvodů pro senátní volby 2026 podle krajů:
- Hlavní město Praha
- č. 21 – Praha 5
- č. 24 – Praha 9
- č. 27 – Praha 1
- Středočeský kraj
- č. 18 – Příbram
- č. 30 – Kladno
- č. 42 – Kolín
- Jihočeský kraj
- č. 12 – Strakonice
- Plzeňský kraj
- č. 9 – Plzeň-město
- Karlovarský kraj
- č. 3 – Cheb
- Ústecký kraj
- č. 6 – Louny
- č. 33 – Děčín
- Liberecký kraj
- č. 36 – Česká Lípa
- Královéhradecký kraj
- č. 39 – Trutnov
- č. 45 – Hradec Králové
- č. 48 – Rychnov nad Kněžnou
- Kraj Vysočina
- č. 15 – Pelhřimov
- č. 51 – Žďár nad Sázavou
- Jihomoravský kraj
- č. 54 – Znojmo
- č. 57 – Vyškov
- č. 60 – Brno-město
- Olomoucký kraj
- č. 63 – Přerov
- č. 66 – Litovel
- Moravskoslezský kraj
- č. 69 – Frýdek-Místek
- č. 72 – Ostrava-město
- č. 75 – Karviná
- Zlínský kraj
- č. 78 – Zlín
- č. 81 – Uherské Hradiště
Senátoři, kteří křeslo obhajují:
- Miroslav Plevný (STAN) – obvod č. 3 (Cheb)
- Raduan Nwelati (ODS) – obvod č. 6 (Louny)
- Lumír Aschenbrenner (ODS) – obvod č. 9 (Plzeň-město)
- Václav Láska (SEN 21) – obvod č. 21 (Praha 5)
- David Smoljak (STAN) – obvod č. 24 (Praha 9)
- Adéla Šípová (Piráti) – obvod č. 30 (Kladno)
- Zbyněk Linhart (STAN) – obvod č. 33 (Děčín)
- Jan Sobotka (STAN) – obvod č. 39 (Trutnov)
- Pavel Kárník (STAN) – obvod č. 42 (Kolín)
- Jan Holásek (za HDK) – obvod č. 45 (Hradec Králové)
- Jan Grulich (TOP 09) – obvod č. 48 (Rychnov nad Kněžnou)
- Josef Klement (KDU-ČSL) – obvod č. 51 (Žďár nad Sázavou)
- Tomáš Třetina (TOP 09) – obvod č. 54 (Znojmo)
- Michal Kortyš (ODS) – obvod č. 57 (Vyškov)
- Rostislav Koštial (ODS) – obvod č. 60 (Brno-město)
- Jitka Seitlová (KDU-ČSL) – obvod č. 63 (Přerov)
- Marek Ošťádal (STAN) – obvod č. 66 (Olomouc / Litovel)
- Helena Pešatová (STAN) – obvod č. 69 (Frýdek-Místek)
- Ondřej Šimetka (ODS) – obvod č. 72 (Ostrava-město)
- Petr Vícha (ČSSD / SOCDEM) – obvod č. 75 (Karviná)
- Tomáš Goláň (ODS / SEN 21) – obvod č. 78 (Zlín)
- Josef Bazala (KDU-ČSL) – obvod č. 81 (Uherské Hradiště)
Senátoři, kteří již nekandidují:
- Tomáš Fiala (ODS) – obvod č. 12 (Strakonice)
- Jaroslav Chalupský (za Svobodné) – obvod č. 15 (Pelhřimov)
- Jiří Burian (ODS) – obvod č. 18 (Příbram)
- Miroslava Němcová (ODS) – obvod č. 27 (Praha 1)
- Jiří Vosecký (STAN / SLK) – obvod č. 36 (Česká Lípa)
Kompletní oficiální seznam všech registrovaných kandidátů pro všechny obvody úřady v této fázi ještě nezveřejnily. Lhůta pro podání přihlášek sice skončila 4. srpna, ale registrační úřady nyní podané přihlášky kontrolují. Celá jména budou oficiálně zveřejněna až po dokončení těchto kontrol, nejpozději 21. srpna 2026.
Čtěte také:
Koncesionářské poplatky a destrukce demokracie prostřednictvím Senátu
Senát a jeho možné alternativy: Luxus, nebo zbytečná překážka?
Senátní inventura
