Volební právo pro děti? Opozice našla trik, jak si vychovat budoucí vítězství

Ilustrace: Deník.to
Petr Žantovský
Petr Žantovský Komentátor

Tak je zase po čase na stole téma snížení voličského věku z dnešních 18 na 16 let. Týkat se má aktivního volebního práva. Pro pasivní právo, tedy být volen, se změna nechystá, i když o tom kdysi proběhla diskuse. Z ní vzešel nápad snížit věk u pasivního práva z dnešních 21 na 18 let. Není jistě náhodou, že s těmito vizemi přicházejí strany dnešní opozice, vedené prezidentem Petrem Pavlem.

I když se to může zdát těžko uvěřitelné, stratégové opozice jsou schopni akceptovat fakta, a ta mluví o tom, že starší voliči dávají přednost dnešním koaličním silám, především ANO a SPD. U Motoristů sobě je struktura voličstva věkově vcelku vyvážená. A protože štěstí přeje připraveným, současná opozice si chce vydláždit pohodlný chodníček k volebnímu vítězství hlavně v parlamentních volbách v roce 2029, ale ještě dříve ve volbě prezidentské, zjara 2028.

Dobře si ti stratégové spočítali, že dospělého, zkušeného a pamatujícího voliče asi nepřesvědčí lacinými vábničkami, hesly o pravdě a lásce a výkřiky o podpoře Ukrajiny. Dospělý, zkušený a pamatující volič se bude například ptát: Proč dáváme miliardy na zbrojení, když nemáme na důchody? Na takovou otázku je jediná odpověď: Protože si to naši kamarádi v Bruselu a ve zbrojním průmyslu přejí. Takovou odpověď však od nich neuslyšíte.

Není nijak podivné, že mediální mainstream se této kosti nadšeně chytil a sype nám na hlavu zdůvodnění, proč by to tak mělo být a proč by k volebním urnám měli chodit i lidé, kteří i z hlediska trestní odpovědnosti nejsou považováni za dospělé. Když teenager pod 18 let věku provede zločin, obdrží trest ve výši poloviny sazby pro dospělého delikventa. Proč by tedy tito vlastně jen částečně kompetentní a odpovědní jedinci měli spolu s těmi dospělými rovnocenně spolurozhodovat o budoucnosti nás všech?

Matěj Ondřej Havel, předseda TOP 09, která změnu navrhuje, říká: „Šestnáctiletí jsou už teď mnohem gramotnější než řada lidí s volebním právem.“ A tzv. dětský ombudsman Martin Beneš jej doplňuje: „Mladiství se s rozhodnutím, které spolupomáhali vytvářet, lépe ztotožňují.“

Ano, jistě mnozí mladí rozumějí technologiím lépe než jejich starší spoluobčané, a ano, jistě lze psychologickou fintou jakési nabulíkované spoluodpovědnosti přimět mladé ke slepé loajalitě. Jenomže znovu: Kdo šestnáctiletým voličům nahradí životní zkušenost? Kdo je vyškolí v problémech, které je čekají v pro ně nedohledné budoucnosti? Co tito vědí o trablech ve zdravotnictví, v sociální péči, v penzijním systému?

Jaké jsou priority průměrného středoškoláka? Užít si, projezdit kus světa, absolvovat nějaký ten večírek, a hlavně pokud možno nemyslet na nic nepříjemného a hrůzu nahánějícího. Proto má u takového voliče větší šanci ten, který se mu bude vlichocovat líčením krásné budoucnosti plné zážitků a zábavy, a ne ten, kdo bude předkládat realistickou podobu ne vždy příjemného světa, který neseme na společných zádech.

Během kampaně, která se nepochybně rozvine kvůli této věci v našich aktivistických médiích, určitě budeme stokrát slyšet příběh rakouské volby prezidenta roku 2016, kdy se s cílem nepustit do funkce favorizovaného konzervativce Norberta Hofera musela volba opakovat, aby z ní vítězně vyšel „zelený“ Alexander Van der Bellen. Proč se to dělo?

Protože jednak je v Rakousku onen snížený věk 18/16 a 21/18 v platnosti už od roku 2007, a navíc tam je zavedeno široké právo korespondenční volby. A právě nesrovnalosti v jejich přepočtech posloužily jako záminka pro novou volbu podle systému: budeme volit tak dlouho, dokud nezvítězí náš kandidát. A jako třešnička na dortu budiž informace, že Rakušané si spolu s tím uzákonili prodloužení funkčního období parlamentu, a tedy i vlády ze 4 na 5 let.

Co to připomíná? Snahu každého politického subjektu s totalitními rysy prodloužit a legitimizovat svou vlastní vládu tzv. na věčné časy. Extrémní podobu toho vidíme na Ukrajině, kde se s poukazem na výjimečný stav prezidentská volba konala naposledy zjara 2019. Volodymyr Zelenskyj od té doby nedal svým případným vyzyvatelům žádnou zákonnou šanci.

Nechci srovnávat nesrovnatelné, ale myšlenka na věčný mandát napadne leckterého vašnostu v roli hlavy státu, ať už má, nebo nemá důstojnické lampasy. Nedivím se pak, že si mnozí budou vysvětlovat snížení voličského věku právě takto.

Upoutávka
Přečtěte si v elektronickém vydání měsíčníku TO
Přečíst
Ukázat komentáře (2)
  1. Tak to všichni ti nezkušení budou volit Babiše, ten slibuje, že budeme nejlepší místo na Zemi:)

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >