Jako z jiného vesmíru k nám spadla informace, že Ústavní soud (jak píší třeba Novinky) „všeho nechal a bude prioritně řešit skryté volební koalice SPD a Stačilo!.“ Podle předsedy ÚS Josefa Baxy ústavní soudci další věci odsunuli, přesto však prý nelze slíbit, že by verdikt mohl padnout ještě před volbami. Ty se budou konat 3. a 4. října.
„Nemohu slíbit za sebe ani za celý soud, do kdy rozhodneme. Ale jsme si vědomi vážnosti toho rozhodnutí, proto jsme ostatní věci odsunuli a zabýváme se tímto případem,“ citovala ČTK Baxu. Stížnosti míří na kandidátky hnutí Stačilo! a SPD. Za Stačilo! kandidují i zástupci KSČM, SOCDEM, ČSNS, SD-SN a strany Moravané. SPD kandiduje se zástupci Trikolory, Svobodných a PRO. Piráti v některých krajích kandidují se Zelenými.
Na této zprávě je pozoruhodných několik okolností. Předně arogance Ústavního soudu. Odkud odvozuje mandát k tomu, aby „všeho nechal“ a prohlásil jednu stížnost za méně či více důležitou? ÚS se tu zcela jednoznačně vměšuje do průběhu předvolebního dění a stává se onou obávanou třetí komorou parlamentu. Od toho tu ale není. Soudcokracie nesmí v demokracii vygumovat svobodnou volbu voliče, s výjimkou případu, že by se voleb účastnil (či v nich dokonce uspěl jedinec či sdružení stojící v konfliktu se zákonem, zejména trestním. To ovšem zjevně není tento případ.
Druhou podivuhodností je skutečnost, že stížnosti na (ne)koalice podala strana Volt Česko, což je pobočka evropského Voltu. Kdo tuto mezinárodní partu financuje, není jasné. Nebylo to mimochodem jasné ani v roce 2006, kdy Rick Falkvinge ve Švédsku založil Piráty a do tří let se protlačil do Europarlamentu. Působí to dojmem, že tu někdo vlivný a bohatý utváří struktury na budoucí převlečení Evropy do jeho zájmového kabátu. Pro tuto verzi ostatně mluví i fakt, že jednou z hlavních tváří Voltu Česko je lídr programového týmu Mikuláš Peksa, dlouholetý protagonista Pirátů. Těžko se ubránit pocitu, že se tyto okolnosti nehromadí náhodně a že se zde zadělává na nějaký politický korporát.
A nyní k samotnému Ústavnímu soudu. Jeho aktivismus je nepřijatelný, ba nehorázný, to jsme si už řekli. Ale jaké má reálné možnosti a co z této šlamastyky může vylézt? ÚS může posuzovat jednotlivé „kauzy“ zvlášť, a tedy s různým výsledkem, a to i když je formálně shrnul do jednoho řízení. V případě, že dojde k závěru, že ony (ne)koalice porušily volební zákon – podle něhož stačí jednotlivě kandidujícím subjektům získat pro vstup do Poslanecké sněmovny pět procent hlasů, koalice dvou stran či hnutí musí získat osm procent, tří a více 11 procent), pak teoreticky může svým rozhodnutím, které padne – jak říkal i Baxa – až po volbách, zpětně vyloučit některé subjekty, které budou ze strany ÚS nahlédnuty jako koalice a nedosáhnou tak uvedeného zisku.
Posílí Ústavní soud šance hnutí STAN?
Takový verdikt by pak dopadl nejspíše i na Piráty se Zelenými, neboť jejich porůznu z prstu komerčních agentur vycucávané preference stěží odpovídají zkušenosti, kterou s neschopnou partou „digitalizátorů“ učinil volič v předchozím období. V takovém případě verdikt ÚS posílí šance STANu, neboť jeho a pirátské eurohujerství má mnoho společných rysů a bojují tak skoro o téhož voliče.
Není však nejmenší pochyby, že hlavním cílem celé tato maškarády je hnutí Stačilo!. Proto se taky rozjela ona nenávistná mediální a legislativně završená kampaň o hrůzách komunistické propagace. Jsem přesvědčen, že by Stačilo! dokázalo přeskočit oněch zákonných 11 % pro troj- a vícekoalice. Ale tady jde o psychologický boj. Vnutíme voliči myšlenku, že volbou Stačilo!, jehož statut je podle ÚS pochybný, jakoby zahodil hlas do koše. A že by tedy bylo rozumnější hrát na jistotu a dát hlas tam, kde se neztratí. Zde nejspíše pro ANO, jehož pravo-levo-středové směřování může oslovit voliče všech afiliací. Možná proto také neslyšíme z úst ANO slůvka protestu proti konání Ústavného soudu.
Pokud si někdo myslí, že se ze sněmovny podaří zpětně vymístit spolek SPD+ (Trikolora, PRO, Svobodní), pak je myslím naivní. I kdyby ÚS pravil, že je to skrytá koalice, pak těch 11 % není podle všeho pro SPD+ překážkou. Takže jde zase jen o skandalizaci nějakého nežádoucího subjektu a pokus o snížení jeho volebních šancí tímto kobercovým náletem.
Mimochodem, ve všech případech je nařčení ze skryté koalice mylné. SPD umístilo na své kandidátky kromě svých lidí též členy jiných, programově blízkých stran, navíc především s ohledem na odbornost jednoho každého z nich – typicky ekonom Miroslav Ševčík. Stejně tak Piráti dali na kandidátky nějaké Zelené. Kde vidíte rysy koalice? Hnutí Stačilo! vzniklo jako nový subjekt, v němž jsou i členové jiných politických subjektů. Krajské soudy schválily kandidátky Stačilo! ve volbách jakožto jednoho subjektu. Doprovodná prohlášení dvou z krajských soudů, že se jim subjekt jeví býti skrytou koalicí, nemají odkladný účinek a je to jen gesto, které má vyhovět politické vůli dnešní vrchnosti.
Suma sumárum
Zcela nemístné zasahování Ústavního soudu může vyvolat jediný efekt – ještě nižší důvěru občanů v ústavní instituce. Když totiž ÚS začne po volbách dělat nějaká „škatulata hejbejte se“, nebo dokonce podle rumunského vzoru prohlásí volby za neplatné, dá si vlastní branku a jistě nechtěně rozjede masovou diskuzi o (ne)potřebnosti této instituce. Tato diskuze by ale mimochodem velmi prospěla, i když se zmíněný černý scénář neodehraje.
ÚS je rodištěm škod a pohrom už od chvíle, kdy na popud Václava Havla shodil ze stolu novelu volebního zákona v době vládnutí Miloše Zemana (a spolupráce Václava Klause). Tam se Ústavní soud pasoval na politického hegemona. Tato funkce mu ani ze zákona, ani z logiky věci nepřísluší. Už jste si někdy položili otázku, co tak zásadního by nám chybělo, nemít ho? Teď před volbami se na toto téma hodí se zamyslet…
Čtěte také:
Servis pro voliče aneb kroužkuj pro rodinu
Usedne Okamura poprvé ve vládě?
Ševčík na kandidátce SPD aneb dvojí metr v akci
