Světoví lídři se během jednoho z únorových víkendů pravidelně sjíždějí do bavorské metropole, aby podiskutovali a pořešili světovou bezpečnost. Hlavním tématem na konci minulého týdne byla opět Ukrajina.
Zase jsme slyšeli spoustu chlapáckých řečí o tom, jak svět a Evropa zejména stojí za Ukrajinou a jak musí všichni zůstat jednotní a pomáhat jí, jak to jen jde. Nicméně atmosféra se ve světle vývoje konfliktu dosti podstatně změnila. Oslavné projevy nad blízkým vítezstvím Ukrajiny chyběly. O to víc však stříkala z projevů většiny politiků nenávist vůči Rusku.
Emoce účastníků hned v úvodu summitu rozpumpovala zpráva o smrti ruského opozičníka Navalného. Útoky na ruského prezidenta Putina tak nabraly na mimořádné intenzitě. Bylo jasné, že v takové atmosféře není možné dobrat se k nějakým rozumným a konstruktivním závěrům a že prim budou hrát političtí válečníci. Ostatně Rusko nebylo stejně jako loni na konferenci pozváno, což už jakýkoli pokrok v řešení vztahů vylučuje. Takže tématem bylo vlastně jen to, kdo, jaké a kolik zbraní případně na Ukrajinu pošle.
Sílí hlasy pro politické řešení
A to přesto, že ve válečný úspěch Ukrajiny už skoro nikdo nevěří. Ale to světovým politikům nijak nebrání předvádět se dál jako stateční bojovníci proti údajnému ruskému imperialismu do posledního Ukrajince. Nechtějí slyšet varování těch expertů, kteří si zachovali zdravý rozum a nabádají k politickému řešení konfliktu. Tento názor nabírá i na Západě na intenzitě a částečně už ovládá veřejný prostor. Pro politiky by to však znamenalo přiznat, že vmanévrování Ukrajiny do války s Ruskem byl omyl. A ještě by jim někdo dával za vinu desítky tisíc zbytečně zmařených životů a obrovské materiální škody.
Takže raději Zelenskému slíbíme tu střely s plochou dráhou letu Taurus z Německa, tu skladové dělostřelecké náboje z Dánska, tu z úst českého prezidenta stovky tisíc nábojů neznámo odkud. Přítomná americká viceprezidentka Kamala Harrisová ale nemohla potvrdit schválení Bidenem slíbené americké pomoci ve výši 60 miliard dolarů, k níž se ukrajinské vedení upínalo jako k alespoň dočasné záchraně. Republikáni, kteří ovládají Kongres, to odmítají. Nejlépe to asi za ně vyjádřila vlivná kongresmanka Marjorie Taylor Greenová slovy: „Je to absolutně nemožné, nemůže pokračovat zabíjení celé generace ukrajinských mužů, nemůže pokračovat válka, která je prohraná.“ Pád ukrajinské pevnosti Avdijivka v posledních dnech ji dává za pravdu.
Hrůza z Trumpa
V Mnichově však zněla jen válečnická rétorika. Nezodpovědní evropští lídři se v ní vzhlédli v domnění, že jim přinese přízeň voličů. Zejména když hrozí, že do Oválné pracovny Bílého domu opětovně usedne pro ně nevyzpytatelný Donald Trump, z čehož mají skutečnou hrůzu.
Ten, jak známo, nelibě nese skutečnost, že evropské státy nerady plní své finanční závazky vůči především Američany financovanému NATO. A válku na Ukrajině slibuje okamžitě ukončit. Taková slova by zněla na Mnichovské konferenci jako rouhání. Jediný, kdo volal po mírovém řešení konfliktu byl čínský ministr zahraničí Wang Iho. Ten si to ale klidně může dovolit.
Nedovedu si představit,že Putin načasoval smrt Navalného tak přesně na dobu konání Bezpečnostní konference. Pro jiné účastníky byl timing perfektní.
vy tomu nerozumíte Putin je nejvěší lama světa a Skřípala vytrolí novičokem, v okamžiku kdy chce aspoň trošku „normalizovat“ vztahy protože Nord Stream. Pro atentát na Navalného si vybere nejblbější možný způsob a pak si ho ještě nechá odvézt do Berlína … je to fakt lama … ale co když lama není a je to vše ještě trošku jinak … a určitě je mrtvý? 😀
Typická ukázka krize elit. Banda ideologicky vymytých mozků, kteří se tváří jako velcí vládci světa, ale ve skutečnosti můžou být rádi, že si dokáží „vytřít zadek“. Kdyby skutečně hrozil ruský útok, případně použití nukleárních zbraní, zhroutí se, nadělají si do kalhot a budou v slzách volat maminku. Západu vládne sebranka kreatur, jež by se na starém „Západě“ mohla na moc dívat jen přes hodně tlusté sklo.
Ukrajinci vsadili na toho najhoršieho a najnespoľahlivejšieho koňa. Keby euroblbci trochu poznali históriu, aspoň jeden z nich by si spomenul na údajne Bismarckov citát: „Rusi pomaly nasadajú, ale rýchlo jazdia.“ Čo sa aj deje. Pomoci plná huba, ale to, čo UA by naozaj potrebovala v danú dobu dostáva s ročným oneskorením. A EÚ s Bidenom sa diví ako to, že ešte nie sú na Kryme. :))
Autor článku používá nepřesné výrazy. Podpora Ukrajiny nebyla omylem. Omyl je, když jednáte v dobré víře na základě špatných informací. To, že Ukrajina je hluboce zkorumpovaná země se silnými sklony k absolutistickým režimům, ukázala jejich národně socialistická a následně svazově socialistická minulost. Skutečnost, že Ukrajina je jeden velký bordel byla všeobecně známým faktem. Podpora Ukrajiny tedy není omylem, je čirou nekompetencí. Nekompetencí rozhodovat. Podpora Ukrajiny není řízena racionální úvahou na základě informací. Je řízena ideologicky. Fanatickou nenávistí. Nelze to zjemňovat označením omyl. Je třeba přistoupit k tomu jako k nekompetenci. Od toho pak lze odvozovat potřebné kroky k nápravě.