Určitě jste si už všimli, jak se v souvislosti s vojsky USA a dalších spojeneckých zemí umístěných v Pobaltí, Rumunsku nebo Polsku mluví jako o jednotkách, které mají posílit „východní křídlo NATO“. Naposledy jsme o tom mohli číst v souvislosti se čtyřmi americkými vojáky utopenými v litevských bažinách poblíž běloruských hranic během vojenského cvičení.
I tihle vojáci byli v Litvě prý kvůli posílení „východního křídla.“ Obrat „východní křídlo NATO“ se úplně vžil, všichni ho od sebe opisují, ale nikdo nevěnuje ani dvě vteřiny, aby se nad obsahem onoho sousloví zamyslel. Člověk nemusí být zrovna ornitolog, aby věděl, jak zhruba vypadá pták. Vepředu má hlavu se zobákem, po stranách křídla, mezi nimi trup a vzadu ocas. Není v tom žádná věda.
Už po tisíce let se silueta letícího ptáka používá jako příměr ke klasickému typu rozvinutí vojsk při bojové operaci. Určitě znáte grafická schémata mnoha historických bitev. Čelo vojsk tvoří předvoj. To je ta hlava se zobákem. Po stranách jsou křídla, často jezdectvo, pro případný obchvat zprava nebo zleva. Mezi nimi coby trup je hlavní jádro vojska. A vzadu coby ocas je týl: zabezpečení, kuchyně, zásobování, ošetřovny.
V bitvě nebo před ní jsou ptáci vojsk protivníků čelem proti sobě. Nestojí k sobě bokem. To dá rozum. Stojí hlavou proti hlavě. A po stranách křídla. A nejen v bitvě nebo před ní, ale i při vyčkávacích, přípravných nebo zastrašovacích fázích střetu. No, a teď si vezměme, jak je to s tím údajným východním křídlem NATO.
Jestli má NATO nějaké křídlo na východě, musí mít druhé na západě. Pak by svůj ocas Aliance máčela někde ve Středomoří a klofák by byl namířen k severnímu pólu. To fakt odpovídá vojenským doktrínám a politicko-mediálním představám, odkud že hrozí nebezpečí a kterým směrem je třeba se naježit? Proti ledním medvědům?
Míří zobák k severnímu pólu, nebo k Africe?
Nebo je to možná ještě jinak. Ocas mrzne někde ve Skandinávii a zoban míří proti Africe. No, na to snad ani nemůžeme pomyslet. Tam jsou jen mírumilovní doktoři a inženýři. Tak jak to je? Nastavujeme se vůči případnému nebezpečí z východu bokem? Křídlem? Není to pitomost? Nebo že by šlo o nějakého ptáka, co má křídla čtyři: po stranách, a pak vepředu a vzadu? Mohl by se jmenovat třeba vrtulovník. To je ale taky pitomost, ne?
Je, a nikomu to nevadí. „Východní křídlo“ je mantrou, o které se nepřemýšlí. Pokud ale prý NATO čelí nebezpečí z východu, pak musí mít přece logicky křídlo severní a jižní, na západě ocas a zoban má mířit k východu. Není to však ta hlavní pitomost. Tou hlavní je stupňované militaristické nadšení.
Ne, není zas tak nové. Francouzi mají coby svůj symbol aspoň toho kohouta, jiné národy ale milují právě dravé ptáky. Nebo šelmy. Třeba naše země by klidně mohla mít ve znaku morče, to by dávalo smysl jako zkratka pro Moravu a Čechy. Má však lva, typické zvířátko české bukolické krajiny. Jinak se to ptáky dravými všude jen hemží. Jsou údajně připraveni odehnat nepřítele svým zobákem a drápy (tedy ne pícháním špičkou křídla).
Nezbývá než se zasnít při představě budoucnosti, kterou bude nejvíc symbolizovat nějaký pták užitečný. Třeba ten, co snáší vejce. Pokud možno zlatá.
Čtěte také:
Miliónová vláda
Pivní národ trestá pivo
Vražda, čest a nenávist
Petardy a rachejtle
Morče je přiměřené i našemu významu na poli válečném. Ovšem silácká slova jsou na úrovni lva a orlic, které máme ve znacích.
K tomu se hodí název staršího filmu Myš, která řvala.