Za vším hledej cenzuru

Parafráze českého překladu slavné knihy Miltona Friedmana „Money Mischief“ je v souvislosti s analýzou evropských mediálních norem více než na místě. Čím více do nich pronikáte, tím jasněji se vám před očima zjevují jejich skutečné cíle. Skrz houštinu vzletných frází a bohulibých záměrů vidíte cenzuru a nic než cenzuru.

DSA, zbraň proti svobodě projevu

Svoboda slova v Evropské unii (EU) je chráněna Listinou základních práv EU, konkrétně jejím článkem 11. V něm se uvádí: „Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována.“ Nicméně v uplynulých třech letech došlo k eskalaci debaty o útocích na tuto svobodu. Akceleroval ji zejména Digital Services Act (DSA), který vstoupil v platnost v srpnu 2024. Jeho cílem je tzv. „moderovat obsah na sociálních sítích“, jinak řečeno povinnost samotných platforem cenzurovat příspěvky uživatelů.

Tento výplod evropské legislativy, navržený k boji proti dezinformacím, teroristickému obsahu a nenávistným projevům, si vysloužil nelichotivé označení „zbraň proti svobodě projevu“. DSA se jako celek stal účinným v srpnu 2024, některé jeho části však Evropská komise aplikovala již dříve. Od svého zavedení vyvolává intenzivní debaty o svobodě slova, zejména kvůli „woke cenzuře“ a extrateritoriálnímu vlivu na globální platformy, který je zejména mezi americkými republikánskými zákonodárci považován za zcela nepřijatelný.

Politické zneužití

DSA vytváří prostor pro systémovou cenzuru například kvůli tzv. důvěryhodným oznamovatelům, tedy jakési vyšší formě „práskačů“, kteří k tomu dostanou certifikát od koordinátora digitálních služeb v členském státě, v němž má konkrétní „informátor“ sídlo. Jeho oznámení pak musejí online platformy vyřizovat přednostně. Aplikace celého DSA se však rozjíždí velmi pomalu, o čemž svědčí fakt, že jediným takovým důvěryhodným oznamovatelem v celé EU je zatím pouze Finské centrum pro boj proti porušování autorského práva. U nás by toto „bonzovací oprávnění“ měl v budoucnu udělovat Český telekomunikační úřad.

Co jsou platformy povinny odstraňovat, je přitom stanoveno velmi vágně. Termíny jako „nenávistný projev“ nebo „dezinformace“ či „předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz nebo volební procesy“ nejsou právně přesně definovány, což samozřejmě vede k svévolnému výkladu unijních orgánů, které na základě DSA získávají pravomoc udělovat drakonické pokuty v případech, kdy platformy nebudou dostatečně usilovně cenzurovat své uživatele a mazat jejich příspěvky, až se z nich bude kouřit. Evropská komise chce nejnověji posílit svůj cenzurní apetittzv. Evropským štítem demokracie, který má pod záminkou boje proti ruským dezinformacím ještě přitvrdit v potírání kritických hlasů.

Muskova síť X hlavním terčem

Příkladem zneužití DSA je nátlak na Elona Muska kvůli jeho rozhovoru s předsedkyní AFD Alicí Weidelovou před německými volbami do Bundestagu. Orgány EU jej označily za „hrozbu demokracie“ a úkolovaly úředníky, aby platformu X sledovali. Evropská komise také zahájila formální vyšetřování Muskovy X podle Digital Services Act (DSA), který klasifikuje X jako velmi velkou online platformu (VLOP) s přísnějšími povinnostmi v boji proti dezinformacím včetně ruských narativů o válce na Ukrajině.

Vyšetřování se zaměřuje na nedostatečnou moderaci obsahu, transparentnost algoritmů a rizikové hodnocení. Za dezinformace považuje už jen analyzování příčin invaze jinde než pouze na straně Ruska, za konspirace zase označuje zkoumání souvislosti války s politikou Západu vůči Rusku. Prostě jednostranný ideologický pohled odpovídající unijnímu narativu má být jediný možný, od všech jiných pohledů je třeba uživatele X „chránit“. Elon Musk to označil za „cenzuru“, což zesílilo transatlantické spory ohledně svobody projevu, pojmenované viceprezidentem Vancem na Mnichovské konferenci.

Podle Muska „The DSA is misinformation“ a „EU se snaží cenzurovat svět“. Musk to spojuje s tzv. „free speech absolutismem“. Jeho síť X odstranila v roce 2024 tisíce účtů, například 1500 ruských botů, tedy automatizovaných účtů šířících obsah s cílem manipulovat veřejné mínění, ale odmítá přísnější moderaci, což vede k dalším obviněním ze strany Evropské komise.K 1. listopadu 2025 vyšetřování stále probíhá bez konečného rozhodnutí, ale EK připravuje pokuty ve výši až 6 % globálního obratu X, což jsou desítky miliard eur. Pokud k tomu dojde, hrozí vážný konflikt mezi Evropskou unii a USA, zejména za situace, kdy po „rozpočtové“ roztržce dochází k opětovnému oteplení ve vztazích Muska s prezidentem Trumpem, který je na sankcionování amerických firem evropskými byrokraty háklivý obecně a dá se očekávat, že v tomto případě ještě mnohem více.

Odpor proti DSA sílí

Stálý výbor Sněmovny reprezentantů zabývající se legislativou a výkonem dohledu nad výkonnou mocí a federálním soudnictvím (House Judiciary Comittee) na svém zasedání v květnu letošního roku označil DSA za „cizí cenzuru“ proti USA. DSA nutí globální platformy mazat obsah pro EU uživatele, což vede k „Brussels effect“, tedy k aplikaci pravidel i mimo EU. Evropská komise tak získává pravomoci nařizovat odstranění obsahu bez soudního dohledu, což porušuje americké právo. V září 2025 Kongres USA konal slyšení o DSA jako „hrozbě pro americkou svobodu slova“, s doporučením na zákaz extrateritoriálních aplikací.

V říjnu 2025 byl zveřejněn dopis více než 100 expertů na svobodu slova adresovaný Evropské komisi. Dopis varuje před Digital Services Act (DSA) jako nástrojem, který vede ke „globální cenzuře“ tím, že nutí platformy jako X či Meta aplikovat unijní pravidla celosvětově, což ohrožuje americkou svobodu slova podle 1. dodatku Ústavy USA. Dopis signovaly těžké váhy amerického veřejného života, jako například slavný politolog Francis Fukuyama ze Stanfordu nebo bývalá šéfka vlivné Americké unie občanských svobod, právnička Nadine Strossenová. Studie The Free Speech Recession Hits Home vydaná organizací Future of Free Speech Project, analyzuje globální pokles svobody projevu ve 22 otevřených demokraciích včetně zemí EU. Tento report popisuje „recesi svobody projevu“ jakotrend restriktivních opatření, která ohrožují demokratickou debatu, žurnalistiku a disent.

Zásahy do volební kampaně v ČR

Během českých voleb 2025 bylo DSA použito k odstranění „koordinovaných kampaní“, a to hlavně na síti TikTok, které kritizovaly EU, NATO a podporu Ukrajiny. DSA bylo aplikováno nepřímo. Jako VLOP (velmi velká online platforma) musely platformy jako TikTok aktivně řešit „systémová rizika“ včetně dezinformací, což zahrnovalo odstranění obsahu a účtů. Konkrétně platformy identifikovaly 286 anonymních propojených účtů, které uměle navyšovaly dosah pro šíření proruských narativů. Obsah podporoval SPD a Stačilo! a oslavoval ruskou armádu a šířil údajné deep fakes, například o prezidentu Pavlovi, jenž tahá ČR do války. TikTok odstranil či suspendoval tyto účty podle DSA povinností proti „koordinovanému neautentickému chování“ a upravil algoritmy pro detekci.

Evropská komise aktivovala kontrolní mechanismy na žádost signatářů Kodexu proti dezinformacím (Seznam.cz, Demagog.cz, GLOBSEC). Systém umožnil prioritní hlášení „hrozícího“ obsahu, jako jsou proruské kampaně na TikToku a Telegramu. ČTÚ předalo stovky nově vytvořených účtů s chybnou češtinou k vyšetření. TikTok odstranil jednotky procent, tedy několik desítek. Žádné ruské vazby na tyto účty však nebyly prokázány, což vedlo ke kritice za cenzuru pod rouškou boje proti dezinformacím, kdy ze zahraniční financované skupiny, jako je GLOBSEC, rozhodují o mazání obsahu na sítích.

Dezinformační kodex

V roce 2018 Evropská komise zveřejnila sdělení s názvem „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“. Ten vedl ke vzniku „Kodexu zásad boje proti dezinformacím“, původně dobrovolné dohody mezi Evropskou unii a online platformami o potírání dezinformací. O čtyři roky později vznikla posílená verze Kodexu, která zavedla přísnější monitorovací rámec na základě údajných nedostatků identifikovaným auditem vypracovaným unijním regulátorem ERGA. V letošním roce byl Kodex přímo začleněn do právního rámce DSA, čímž se stal závazným.

Stejně jako celé nařízení trpí mnohými vadami, které jsou živnou půdou pro cenzurování obsahu sociálních sítí. Patří k nim především nedostatek transparentnosti, kdy platformy mají značnou volnost v rozhodování o tom, co je dezinformace. Kodex je také v podstatě návodem na umlčování legitimní kritiky například politiky Evropské unie nebo menšinových názorů. Jeho začlenění do DSA ještě více znásobilo tlak na online platformy, aby se mu podřizovaly a v obavě před finančním postihem se uchylovaly k preventivní cenzuře.

Kodex zesiluje bruselskou kontrolu nad platformami, což vede k extrateritoriálnímu vlivu. Kritici jako Tech Policy Press, což je neziskové mediální a komunitní sdružení, jehož cílem je podněcovat nové myšlenky, debaty a diskuse na pomezí technologie a demokracie, hlásí „obvinění z cenzury“ a obchodní napětí s USA. Uvádí, že tzv. nedostatečná moderace vede k přehnané regulaci bez výsledků. V USA House Judiciary Comittee označuje Kodex jako součást DSA, který cenzuruje politická vyjádření včetně satiry.

Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 11