Menu
Přihlásit se

Fejeton.

Zastavme imbecilizaci češtiny

Já vím, že slovo „imbecilizace“ ještě v českém slovníku není, ale dejte si ho tam alespoň prozatímně, než za ně vymyslíte nějaké lepší. Pokouší se sdělit, že kdosi mocný v jakési mocné jazykové instituci povoluje a někdy dokonce celonárodně přikazuje změny, které z nás dělají imbecily a uvádějí další generace do rizika, že pro ně už i jen Čapkova a Foglarova čeština bude nesrozumitelným cizím jazykem, o češtině Jiráskově či chraňbůh Komenského nemluvě - a budou se muset překládat.

Benjamin Kuras Benjamin Kuras
Publikováno 16/01/2025
Doba čtení 3 min.
Zdroj: Copilot/Designer

Nechme úplně stranou všelijaké ty outdoorové outlety, outsourcingové firmy a signifikantní sukcesy, které nám už internetový pravopis ani nepodtrhává. Zaposlouchejme se občas do průvodních vyprávění dokumentárních TV programů, jako třeba jeden takový, zřejmě z angličtiny přeložený, o dějinách architektury, který nám prezentuje „dechberoucí renezanční kopuli“. A jestli vás to nepraštilo přes hlavu, nechte si (jak se kdysi říkávalo) vrátit školné. 

Úchvatná kupole

Tak zaprvé. Obloukovitá střecha zobrazovaného florentinského dómu se nejmenuje „kopule“, nýbrž „kupole“. Kopule, potažmo kopulace, se česky řekne šoust. Když česky šoustáte, tak latinsky (anglicky, francouzsky, italsky) kopulujete. Jestli jste si toho nevšimli, neomlouvá vás ani fakt, že mladší asexuální generace ten rozdíl vnímat nemusí, neboť téměř nekopuluje, statisticky zjištěno.

Zadruhé. Renezance, na rozdíl od renesance, se donedávna vnímala jako známka hrdé nevzdělanosti, kdysi spojovaná třeba s komunistickými funkcionáři. Stejně tak režizér, dizident, diskuze. Dnes si v nich čile „zéčkují“ i univerzitní profesoři a televizní moderátoři. Najdou se už nakladatelští a mediální editoři, kteří vám důsledně opravují diskusi na diskuzi, a podiví se, proč se rozčilujete. Prý to tak už státní jazykovědci nařizují. Marně je můžete upozorňovat na něco jako fonetická shoda, podle níž, propagujete-li diskuzi proti diskusi, byste měli diskudovat a ne diskutovat, podle vzorů jako revize nebo kolize.

Právě jste našli důkaz, že v těch jazykovědných institucích za vaše peníze úřadují lingvističtí barbaři neznající nebo ignorující příčiny, proč můžeme mít iluze a vize, ale diskuse a disent. Je to proto, že v jazycích, z nichž tato slova přebíráme, se jedna píší s jedním „s“ a vyslovují „z“, ta druhá se dvěma „ss“ a vyslovují zcela důsledně a nesmlouvavě „s“. Discussion, dissident, regisseur, renaissance. Dokonce se tu prý už smí i garzonka, pocházející ze slova garçon, jež by žádný Francouz, a dokonce ani Belgičan či chraňbůh Švýcar, ani omylem nevyslovil jako garzon.

Bere dech

No a pak je tu to „dechberoucí“, které se v poslední době rozmohlo jako covidová pandemie. A není divu, že nám je pravopis podtrhává. Je to totiž jen odfláknutý nedbalý doslovný (kdysi se říkávalo otrocký) překlad anglického breath-taking, za jaký by nás na olomoucké anglistice docent teorie překladu Jiří Levý hnal od zápočtu svinským krokem a staří redaktorští mazáci v českém vysílání BBC nebo Hlasu Ameriky by jej přeškrtávali se třemi vykřičníky, než by jej pustili do éteru. Jestli i vám z něho přece jen přeběhl po zádech lehký záchvěv ne-li trapnosti, tak alespoň pochyb, má to tuto příčinu:  Angličanům pohled na krásu kupole může opravdu brát dech, ale Čechovi jej může brát leda tak ta kopule. Kupole ho může krásou uchvátit. Krása pro Čecha tedy není dechberoucí, nýbrž úchvatná. A to je ten správný, i když trochu namáhavější překlad. Slovo „dechberoucí“ je vůl.        

A propos „s“ kontra „z“. Nepřeběhne vám mrazík po zádech, když koukáte na značku „cyklisto sesedni z kola“? Všichni jsme kdysi v dětství hrávali nějaké to „z kola ven“. Ale vždycky jsme sesedávali s kola. Který imbecil vymyslel sesedání z kola? Scházení ze schodů? Sundávání ze skříně (bylo to na skříni nebo ve skříni)?. Nesouhlasíme-li s vládou a sešli jsme s (nebo z?) té správné cesty, je naše myšlení scestné nebo zcestné? A podle pravidla fonetické shody, neměli bychom z těch schodů zcházet a z kola zesedat? A neměly by ty schody vlastně být zchody?

Jací imbecilové zavádějí takový zmatek? A proč? Protože tak někdo mluví? Kdo vlastně? A co když někdo jiný zas mluví jinak? Ať si kurňa doma všeci mluvijó, jak chcó a umijó. Ale neudržíme-li si společnou logiku spisovnosti, jednoho dne se spolu (nebo zpolu?) nedomluvíme. 

Jenže co čekáte od jazyka, který hajzlu říká sociální zařízení.

Čtěte také:
Šťastné a veselé Kwanzaa, popřál Američanům Bílý dům
Ať teda žije eutanazie
Papežův palestinský Ježíšek, Český občan – fackovací panák

Komentáře (25)

  1. edu změna -zážitková pedagogika působí na rozvoj osobnosti pedagoga a zároveň je to trvalá stopa, která člověka vede i v praxi,“ říká Jitka Gabašová o svých zkušenostech s lektorováním vyučujících. V 90. letech stála u vzniku adaptačních kurzů pro studenty gymnázií, poté se věnovala práci s dospívajícími dětmi a jejich rodiči. Co obnáší profese regionálního průvodce škol? pozor, další neziskové vymývání mozků a křivení psychiky našich dětí s pomocí libtardů v českém rozhlase, televizi….Slzy, ale i naděje a odhodlání jít dál. Budovu fakulty objal lidský řetěz. je to další důkaz pošahanosti těchto filozofických fakult libtardů. nestačil jim smutek, zádušní mše a různé mediální tanečky, vlajky, ohýnky, “chybí ale manifest (útočníka), říká elitní psycholog”, Z pietního místa za oběti střelby odnášejí dobrovolníci svíčky. Má z nich vzniknout umělecké dílo…..Náměstí Jana Palacha čeká velká proměna, zvažuje se i připomínka obětí střelby. půl roku od střelby. pomohl květinový rituál i zvířata na fakultě. potřebují stále dokolečka dokola přiživovat, přikrmovat a dokrmovat mediální humbuk, přikrmovat a dokrmovat davovou emocionální kolektivní hypnozu, superego (hladina alfa, http://www.hladinaalfa.cz/ ), přes kterou se nejsnáze ovládají lidi, a zakrývá oficiální pavěda a nesmysly. tato technologie moci je stará jako lidstvo samo. další kartouzorozumkovina…nadále přikrmují a dokrmují – Poslanci v úvodu schůze 16.1. 2024 uctili minutou ticha oběti střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy… 19. ledna 2024 17:10 Náměstí Jana Palacha čeká velká proměna, zvažuje se i připomínka obětí střelby…další zřízení pietní místnost na fakultě a zbytečný, kamenný pietní obelisk na náměstí. všeci to odsuzuju, že ta unyverzita vychovava jakesik lemply, keři su pak neschopni normalniho života, bo se zabyvaju cypovinama. nyní zase oživování rituálku a připomínání se, čehož presstitutti bohatě využívají…že jsou humanitární fakulty líhněmi libtardů, se prokázalo, sice se pokoušeli soudit, kobza na to kápl. že nyní zřizují různé ideologické buňky sychosociální podpory, pro pocit bezpečí. pocit je emoce, která je subtilnější než energie racionální. pošahaní libtardi a psychopati jsou produkt této západní naomarxistické ideologie, která, jak vidíme nyní, spěje k rozkladu společnosti a ke zkáze….

  2. Zdravím, též jsem proti tolika zbytným cizím slovům, zjm. anglismům a všelikým odborným zkratkám v článcích / pořadech pro širokou veřejnost, Čeština by měla být srozumitelná pro maximum občanů. Rovněž jsem jednoznačně proti tzv. politické korektnosti a netajím se tím. Ale!
    S ostatním tvrdě nesouhlasím, toto je za mě ukázka rozdílu mezi umírněným konzervativcem (moje maličkost) a jazykovým hnidopišstvím.
    Jestli diskuse či diskuze, renesance či renezance…, vždyť to není otázka současného civilizačního úpadku, ale přirozené zaostávání psaných jazyků za jejich mluvenými protějšky.
    Někdy před sto lety se psalo „súčastnit“ místo „zúčastnit“, i v románech Agathy Christie jsem narazil na případ, kdy jednou ze stop bylo, že jedna sestra by psala „intensivní“ a druhá „intenzivní“.
    A jak by autor naložil se současným minulým časem – třeba „Oni přišli“? Líbilo by se mu „Oni jsou přišli“, „Oni jsú přišli“, nebo by to vzal hákem a obnovil pradávné minulé časy z dob Dalimilovy kroniky (aorist a imperfektum)?
    Na gymplu jsem četl od Komenského Labyrint světa…, ta druhá část už pro mě byla moc „církevnická“, a rozuměl jsem docela dobře, jen s těmi latinskými citáty to bylo horší. Dalimilova kronika byla již náročnější, ale stále to bylo srozumitelné řekněme na úrovni východoslovenského nářečí.
    A co pofrancouzštění Angličtiny, změny po normanském dobytí anglie roku 1066, přednormanské Angličtině by podle mě nerozuměl ani Shakespeare. A pak ten samohláskový posun (vowel shift) – „blek“ místo „blak“, v Británii někde uprostřed. O kolik staletí by si přál autor tohle vrátit zpět?
    A kolik lidí ví, že Cicero se v jeho době vyslovovalo „Kikero“, Caesar nebyl „Cézar“, ale „Kaesar“ nebo „Kaisar“. Až v průběhu doby se to začalo vyslovovat jinak v Italštině, jinak ve Francouzštině, jinak v Angličtině a ještě jinak v Češtině. Přirozené je za mě psát, jak se hovoří, takže jestli vracet pravopis, tak i výslovnost. 🙂 Stejně tak je přirozený vývoj společnosti, problém je, když se ten vývoj zvrhne do nějaké zcestné ideologie, stejně tak u vývoje jazyka – přehánění těch zjm. anglosaských slov, ovšem v časech, kdy se psalo „Fysika“, „Civilisace“ apod., byla Čeština zaplevelena spoustou slov německých, takže z bláta do louže.
    Já naopak za imbecilitu považuji, že u slov řeckého původu typu „filosofie“ se místo „f“ v některých jazycích píše „ph“ (Philosophy), ačkoli Angličtina má také písmeno „f“, klasická Řečtina i ta moderní má písmeno „fí“, to „ph“ je zkomolenina způsobená tím, že tyhle jazyky to nevzaly napřímo z Řečtiny, ale z Latiny, kde měli s „f“ nějaký problém.
    Nebo co třeba slovo „parlament“, za mě by bylo lepší cokoli z těchto možností: národní shromáždění, národní rada, sněm, sbor…, místo senátu by se mohlo používat třeba „rada starších“, viz latinský původ toho slova (stejně jako slovo „senior“) a fakt, že tam mohou být voleni lidé až od 40ti let věku, navíc by to dalo oprávněnou facku soudobému poživačnému kultu mládí.

    1. Písmeno fí se původně vyslovovalo jako p s přídechem (podobně bylo chí k s přídechem a théta t s přídechem) a latinský pravopis to odráží (v latině měli také f pro vlastní slova). Jak v řečtině, tak v latině ale následně došlo ke změně ph na f.

  3. wow 😀 říkám si proč se tady vůbec někdo obtěžuje? úpadek začal připomínat horskou dráhu ve chvíli kdy do televizních novin začali ve velkém najímat reportéry z ulice, kteří ukazovali mrznoucí vodu a neumí skončit s blbostmi – jedině finišovat! Do té doby ještě záleželo na vyjadřování, přednesu, pravopisu. A zrovna média jsou nositelé mluveného a psaného slova, od nich to lidé přejímají s lehkostí pírka. V poslední době nikdo nemluví v televizi spisovně, v rámci „lidového sbližování“ se i pohlaváři neobtěžují dopředu připravovat nějaké přednesy nebo proslovy, nekonzultují je s lingvisty, ale pouze s PR a to je málo.
    A ve své podstatě, slovíčkaření o spisovnosti je už náš nejmenší problém, protože ať nás to zatáhne do jakéhokoliv slangu, tak spousta lidí už nedokáže najít společnou řeč i když používají naprosto ta samá slova. Babylónské zmatení jazyků a jiné úrovně vědomí, to je to, co by se mělo ukázat na světlo – jak to funguje a proč se nám to děje, a co to přináší za následky.

  4. Nejsem jazykovědec, ale v odborné literatuře se pojem kopule používá pro označení tvaru klenby již řadu desetiletí. Například v učebnici Stavební konstrukce I. vydané v roce 1969 ji najdete i s vyobrazením jejího tvaru. Nebo ve slovníku cizích slov vydaném SPN v roce 1983 je uvedeno: „kopule, kupole ž. polokulová klenba nad kruhovým n. mnohoúhelníkovým půdorysem“. V tomto slovníku je u pojmu kopulace uvedeno: „ž. 1. zast. ob. oddavky, svatba, sňatek, 2. biol. splývání dvou pohlavních buněk, 3. zeměd. družení, tj. nejjednodušší způsob roubování ovocných stromů“.
    Také mi vadí komolení češtiny.

    1. Máte pravdu, kopula sa používa aj v tomto zmysle.
      Viac ma dráždi to dôsledné, uši trhajúce vyslovovanie slova „konZert“ v ČT, napríklad. Nerozumiem tomu, aj v jazykoch, ktoré v tom slove používajú „z“ napr. nemčine, sa v slovo vyslovuje zreteľne c.

Napsat komentář