Zvýšení úrokových sazeb: Zpolitizovaná měnová politika?

Guvernér ČNB Aleš Michl. Zdroj: ČNB
Max Špaček
Max Špaček Komentátor

Zvýšení úrokových sazeb naznačuje, že aliance mezi guvernérem centrální banky Alešem Michlem a ODS nezmizela a měnová politika se stala součástí širší politické hry.

Rozhodnutí České národní banky (ČNB) zvýšit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu v době, kdy inflace klesla pod dvouprocentní cíl a ekonomika sotva roste, působí jako nesmyslný krok. V prostředí slabého růstu by většina centrálních bank sazby spíše uvolňovala. ČNB však přitahuje brzdu. Ekonomické zdůvodnění je slabé. Politické je mnohem silnější.

Abychom pochopili dnešní paradoxní jednání vedení ČNB, musíme se vrátit o několik let zpět. Aleše Michla jmenoval guvernérem prezident Miloš Zeman za vlády Andreje Babiše. Právě tato skutečnost způsobila, že když se po volbách ujala moci vláda Petra Fialy, panovala v ODS vůči Michlovi hluboká nedůvěra. Viděla v něm člověka spojeného s předchozí garniturou a potenciální riziko pro stabilitu měny.

Jenže realita si vyžádala pragmatismus. Fialova vláda si rychle uvědomila, že pokračující zpochybňování guvernéra oslabuje korunu a zvyšuje nervozitu na trzích. ODS proto zvolila strategii „čistého stolu“. Přestala Michla veřejně napadat a nabídla mu institucionální respekt výměnou za to, že ČNB zkrotí inflaci a zajistí měnovou stabilitu.

Klacek pod nohy vládě

Michl skutečně dosáhl toho, že inflace postupně začala klesat, kurz koruny se zklidnil a Fialova vláda mohla tvrdit, že její konsolidační úsilí má podporu nezávislé centrální banky. Mezi Michlem a ODS tak vzniklo nečekané, ale pevné spojenectví založené na vzájemné potřebě: vláda získala odborné krytí, Michl politický klid.

Ovšem politická mapa se mezitím změnila a u moci je opět vláda Andreje Babiše. A právě v tomto novém kontextu působí aktuální zvýšení sazeb jako krok, který má méně společného s makroekonomickými modely a více s mocenskou dynamikou.

Zpřísnění měnové politiky v době nízké inflace a slabého růstu dopadá především na současnou vládu. Dražší úvěry, utlumené investice, pomalejší ekonomika – to jsou náklady, které ponese Babišův kabinet. Ať už byl záměr jakýkoliv, efekt je politický, protože rozhodnutí ČNB ztěžuje život nové vládě, zatímco ODS může z opozice připomínat svou mantru o rozpočtové disciplíně.

Michl si zároveň udržuje roli přísného šéfa centrální banky, který se nebojí brzdit ekonomiku ve jménu stability. Zdá se, že je to role, která mu politicky vyhovuje a která navazuje na jeho předchozí pragmatické sblížení s ODS.

Čtěte také:
Ekonomický přehled týdne: Babiš zkritizoval ČNB za zvýšení sazeb; ČR v digitalizaci předběhla další země EU
Na Michla se snesla velká kritika kvůli bitcoinu. Je to ale oprávněné?
Premiérova teorie o výhodnosti investic do obranného průmyslu narazila u guvernéra ČNB

Ukázat komentáře (2)
  1. Autore, to hazite Michlovo chování pouze do politické roviny. V komentáři jste úplně vynechal, že shodky státního rozpočtu jsou významným inflační faktorem. V minulosti také trvalo dlouhé období nízkých úrokových sazeb, které zase přispěly k většímu přílivu peněz do ekonomiky a následně k inflaci. Raději vyšší úroky a nízkou inflaci, než naopak.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >