Zděšení až do morku Deep Statu. Za vítězstvím kráčí Trump

Na webových stránkách magazínu The Atlantic visí článek s titulkem: „Trump mluví jako Hitler, Stalin a Mussolini“. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová, na přímou otázku moderátora CNN, zda Trumpa považuje za fašistu či nikoliv, odpověděla rezolutně a bez okolků: „Ano, považuji.“ Co to znamená? Že je americký establishment zoufalý.

Tahle protitrumpovská hysterie a vyšponovaná rétorika svědčí o tom, jak moc se levice exprezidentova druhého mandátu děsí. Také proto vedle politického boje vede paralelní mnohem zajímavější boj justiční, kdy se plná síla mocenského komplexu nakloněného demokratům (který se vžil pod pojmem Deep State) soustředí na definitivní likvidaci Trumpa skrze soudní systém.

V tomto období ale Trump povstal z popela, získal zpět podporu Američanů, kteří s ním začali sympatizovat jakožto s obětí politických procesů. V roce 2024 Trump dramaticky posiluje. Demokraté vysílají do boje o Bílý dům stařičkého slabého Bidena. Až tlak světa velkých peněz je přiměje ho sestřelit. A co teď? Příležitosti, která se neopakuje, se ujímá Bidenova ještě neschopnější viceprezidentka, která nedá svým vnitrostranickým oponentům šanci se ani nadechnout. Velice rychle se vžije do nové role a prakticky donutí svou stranu ji podpořit. Dokonce v průzkumech přeskočí republikána, a jak jsem zde psal už v polovině září, v duelu s ním uspěje a dokáže se odprezentovat jako použitelný materiál pro Bílý dům. Desítky průzkumů veřejného mínění budou tento trend ještě mnoho dnů po debatě potvrzovat.

Kometa Harrisové shořela během pár týdnů

Pak se ale něco zvrtne. Harrisová narazí do vlastního stropu, a co je důležitější, začne pomalu „padat“. Ty faktory jsou jasné: okoukala se, opadl „WOW efekt“, kterým s omezenou dobou trvání okouzlila Bidenem vyčerpané středové voliče, a také začala „příliš mluvit“, přičemž ten obsah nekoresponduje s tím, co hlásala celou svou dosavadní kariéru. Takže nyní vypadá jako naprosto nedůvěryhodná lhářka, nebo minimálně jako úplně dutá politická piksla, kterou někdo na poslední chvíli obrátil vzhůru nohama, vyklepal a nasypal do ní něco jiného. Toho obratně využil Trump. Korouhvička šancí, dosud strnule vyhlížející první prezidentku Spojených států, se během pár dnů otáčí o 180 stupňů a předpovídá vítězství Donalda Trumpa. Jeho triumfu též věří jak velká část průzkumů veřejného mínění (které ho navíc tradičně podhodnocují), tak trhy. Poměrně přesvědčeně působí i sázkové kanceláře, které Trumpovi navýšily šance na výhru.

Podpora židů i muslimů

Trump má na své straně řadu významných odborových organizací, jejichž zájmy hájí lépe než „Champagne socialisté“, jejichž tváří je Harrisová a její klika ve straně, a k tomu dle statistik nad očekávání boduje i u menšin. Že oslovuje i černošské a hispánské voliče je známo, pozoruhodná je však zvýšená podpora ze strany židů, zapříčiněná patrně ani ne tak Trumpovou podporou Izraele, jako vlažným postojem demokratické kandidátky k židovskému státu. Oči asi nejednomu k levici a liberalismu inklinujícímu židovi otevřely také brutální antisemitské demonstrace na amerických kampusech, k nimž má Trump jednoznačně odmítavý postoj, zatímco postoj Harrisové je opět takový vlažný a lavírující. Vůbec nejpozoruhodnější je ale podpora Trumpa ze strany muslimské menšiny, která je jako na potvoru (pro demokraty) situována v oněch „swing-states“ na severovýchodě země (Michigan, Wisconsin etc.), kde dříve podporovala spíše demokratické kandidáty. Muslimů tam žije sice relativně málo, ale málo hlasů bude v těchto pár státech podle všeho rozhodovat o budoucím prezidentovi Spojených států. Takže ta veřejná podpora předáků muslimské minority může být pro Trumpa kruciální.

Ten vysmívaný darebák Trump, českými novináři zcela mimo mísu vykreslovaný jako zločinec, úchyl a diktátor, si zřejmě jde pro další funkční období lídra supervelmoci číslo jedna.

Nezastavil ho soud ani kulka

Nezastavili ho standartní politickou cestou. Nezastavili ho velkými penězi. Nezastavili ho společenskou dehonestací, lhaním a vyhnáním na okraj. Nezastavili ho pomocí soudů. Nezastavili ho ani prostřednictvím hrubé síly, když přežil v polovině července první a následně v polovině září druhý pokus o atentát, což mimochodem nemá historický precedens a bude moc zajímavé sledovat vývoj vyšetřování, pokud Trump zvítězí a o svá zjištění se podělí. V současnosti je vyšetřování bohužel za každou cenu tutlané a šetří orgány, které exprezidenta nikdy neměly zrovna v lásce. „Demokratická“ polovička Ameriky se tváří, že není vůbec zvláštní, že nechala Tajná služba desítky minut ležet na střeše „divnýho týpka“ s puškou namířenou proti prezidentskému kandidátovi, když o něm prokazatelně věděla, všude měla rozmístěné své lidi – dokonce i v „atentátníkově budově“! Střechu ale shodou náhod nikdo osobně nehlídal, protože to prý nešlo (v reálu byla téměř placatá). Shodou náhod byl ten „divnej týpek“ tak moc „divnej“, aby nevzbuzoval pokus o vraždu bývalého prezidenta zbytečné otázky, popřípadě byly odbyty nějakou psychickou diagnózou. („Vždyť to byl přece nějaký blázen!“) Shodou náhod byl jaksi politicky „dvojaký“. Shodou náhod si zahrál v reklamě finanční společnosti BlackRock. A shodou náhod byl okamžitě po střelbě „proděravěn“ a už nikdy nikomu nic neřekne. Tahle záležitost smrdí na kilometry a kdo nemá pochybnosti, je blázen…

Nevyšel ani druhý pokus o atentát – tentokrát v provedení jakéhosi modrovlasého chlápka, sympatizanta Demokratické strany a bezvýhradného proukrajinského fanatika. Asi týden poté seděl prezident Biden v televizním studiu, kde moderátorka teatrálně přirovnala Trumpa k otravnému bzučivému broučkovi, načež Bidena nenapadlo nic lepšího než naznačit prudkým gestem ruky nemilosrdné rozdrcení tohoto pomyslného hmyzáka. Tato alegorie na zabití přesně vystihuje to, jak demokratičtí jsou američtí „demokraté“. Stejně jako Bidenův čerstvý výrok cejchující Trumpovy příznivce jako „odpad“. Nebo výrok bez servítek pronesený před hloučkem fanoušků ve státě New Hampshire, kde stávající prezident prohlásil: „Musíme ho zavřít!“

V těchto dnech vystresovaný americký Deep State se ani trochu nechce smířit jen s tou možností Trumpova znovuprezidentování… Uvidíme, jak ovlivní výsledky voleb různé lokální podvůdky, volební preference dávno zemřelých lidí a ona bájná „Joeova křivka“, a modleme se, ať tohle všechno nestačí.

Čtěte také:
Co udělá pro Čechy Trump či Harrisová? Můžeme od nich čekat vůbec něco dobrého?